Kapitán sparťanské devatenáctky: Tréninky s Rosickým? Bylo to něco neskutečného!

ROZHOVOR

Když mu bylo třináct opustil s celou rodinou Teplice a přestěhoval se do Prahy. Dostal totiž nabídku, kterou by jen tak někdo neodmítl. Vyhlédla si ho pražská Sparta. Svým způsobem to byl docela risk, ale Richard Sedláček to i s pomocí nejbližších zvládl, prosadil se a nyní má ve svých osmnácti našlápnuto ke slibné kariéře. Ve sparťanském starším dorostu je kapitánem a pravidelně nastupuje i za reprezentaci do 19 let. „Na očích určitě jsem,“ říká v rozhovoru pro eFotbal.cz šikovný a tvořivý záložník, který dostal pár rad od ikony Tomáše Rosického.

Kapitán sparťanské devatenáctky: Tréninky s Rosickým? Bylo to něco neskutečného!

Na stránkách Sparty stojí, že jste do Sparty přišel ve třinácti letech z Teplic. Jak velký skok to pro vás tehdy byl?

Už od malička jsem Spartě fandil a byl jsem hodně šťastný, když nabídka přišla. Takový klub jako je Sparta se neodmítá. Byl to pro mě obrovský skok, ale jak jsem už říkal, hrát ve Spartě byl odmalička můj sen. Byl to pro mě zároveň i velký krok dopředu.

A v čem konkrétně byl ten skok největší?

Určitě v zázemí a celkově podmínkách nejen po fotbalové stránce. Sparta je v tomhle ohledu jednoznačně nejlepší v celé České republice. Na vysoké úrovni jsou tréninková i hrací hřiště, posilovna, fyzioterapeuti… Navíc jsou tady výborní trenéři. Všichni v klubu berou svou práci vážně a pro hráče je tu skvělý servis po všech stránkách.

Předpokládám, že se vámi šli do Prahy i rodiče. Asi není jednoduché takovou změnu udělat, navíc se od vás rychle očekávalo, že prokážete určitou kvalitu...

Do Prahy jsme se přestěhovali s celou rodinou, byl to skok pro nás pro všechny. Jsem za to rodičům i bráchům vděčný, bez nich bych to ve svém věku asi nezvládl. Musím přiznat, že tenkrát jsem z toho byl hodně nervózní, chvíli mi trvalo, než jsem si zvykl. Ale teď s odstupem času jsem moc rád, že se to stalo.

Roste českému fotbalu silný ročník? Ze současné devatenáctky mohou vzejít velké hvězdy!

Prošel jste postupně všemi mládežnickými týmy až do devatenáctky. Platí, že výše postupujete, tím stoupá i konkurence?

Určitě. Čím jste starší, tím větší je na vás tlak. Konkurence i očekávání narůstá. S tím se ale v takovém klubu jako je Sparta musí počítat.

Momentálně jste členem staršího dorostu, o kterém se mluví velmi pochvalně. Jak vy osobně hodnotíte sílu současného týmu?

Síla týmu je určitě velká. Sice se nám část podzimu nepovedla, tak jak jsme si plánovali, ale v závěru jsme dokázali, že jsme opravdu silný a dobrý tým. Z druhé příčky jsme stáhli náskok vedoucího Brna, které jsme v závěrečném kole dokonce porazili. Na jaře uděláme vše pro to, abychom napravili zbytečně ztracené body v některých zápasech.

Nebojím se říct, že patříte mezi hlavní postavy sparťanského výběru do devatenácti let. Svědčí o tom fakt, že jste kapitánem týmu. Musí to pro vás být pocta, které s sebou současně nese i značnou odpovědnost…

Je pro mě pocta dělat kapitána v takovém klubu jako je Sparta. Zároveň je to i velká zodpovědnost, snažím se svoji roli maximálně plnit a vést tým k úspěchu.

Koncem června oslavíte devatenácté narozeniny, tudíž od následující sezony vás čeká přesun z mládežnického do dospělého fotbalu. Jak vidíte svoji nejbližší budoucnost? Chtěl byste jít třeba cestou hostování ve druhé lize, jak to dělá spousta mladých hráčů?

Je fakt, že mě čeká asi nejtěžší část fotbalové kariéry. Musím dělat všech pro to, aby se mi povedla jarní část sezony jak v klubu, tak v reprezentaci. Nejvíc mě samozřejmě láká zahraničí a také bych se rád dostal do prvního týmu Sparty. Jak říkáte, hodně hráčů chodí hostovat do druhé ligy, kde se vyhrají a celkově seznámí s dospělým fotbalem. Hodně takových kluků znám a jsou spokojení, pro mladé hráče je to výborná zkušenost. Uvidíme, jak se vydaří jaro a potom musím udělat takové rozhodnutí, které bude pro moji budoucnost nejlepší.

Kdo prošel příbramskou líhní talentů? Jeden válí v Serii A, další sní o Premier League

Zmínil jste, že byste se rád probojoval do sparťanského áčka, což je ohromně složité. Zvlášť nyní, kdy se vedení vydává hlavně cestou nákupu hotových hráčů za velké peníze. Jak tohle vy osobně vnímáte? Nesnižuje to třeba i lehce vaší motivaci? Moc mladých hráčů se do áčka v poslední době nedostalo…

Je pravda, že v poslední době do Sparty přichází hodně výborných a hotových hráčů, ale moji motivaci to určitě nesnižuje. Beru to tak, že musím do všeho dávat 100 % a makat víc a víc, abych mohl být s takovými hráči v jednom týmu. Je také ještě druhá cesta, a to ukázat se v jiném týmu a poté se do Sparty vrátit. Jako se to povedlo třeba Kulhánkovi nebo Zizuovi (Zinedin Mustedanagič – pozn. red.)

Je asi pravda, že tím, že hrajete ve Spartě a pravidelně nastupujete za reprezentaci do devatenácti let, tak jste dost na očích. Nebo se pletu?

Na očích určitě jsem, jak v dorostenecké lize, tak při zápasech reprezentace. Dělám maximum, aby nějaké nabídky byly. Musím se hodně snažit a tvrdě pracovat a tím zaujmout nějaké zájemce.

Hrajete na stejné pozici středního záložníka, který se snaží tvořit hru, stejně jako Tomáš Rosický. Snažil jste se po jeho návratu do Sparty něco z jeho hry odkoukat?

To, že se vrátil do Sparty, bylo pro nás mladé hráče určitě hodně povzbuzující, takových hráčů jako Tomáš Rosický je málo, byl skvělý. Určitě pro mě byl inspirací. Každý zápas a trénink, na kterém jsem ho viděl, jsem ho sledoval a učil se od něj, i když je fakt, že on hrál o trochu víc vpředu, než hraji já. Každopádně jeho pohyb a práci s míčem na hřišti jsem pozoroval hodně detailně. Měl jsem to štěstí s ním i trénovat, navíc jsem od něj dostal i nějaké rady. Bylo to pro mě něco neskutečného!

Kteří bývalí reprezentanti mají své následovníky v mládežnických výběrech?

Sadílek věří v sílu devatenáctky: Chceme potvrdit, že český fotbal jde pomalými krůčky nahoru