Game over: Letenská saň za 600 mega přišla o hlavu. Může žít dál?

Jak napsal ve svém výstižném ligovém komentáři kolega Pavel Procházka, Stramaccioniho discopříběh na Letné končí. V úterý odpoledne se na Letné chystají vyřknout oficiální ortel a bylo by velkým překvapením, kdyby italský trenér zůstal. Nejen překvapením, ale i plivnutím (kolikátým už?) do vlastní tváře.

Sparta se loni začala pokoušet o projekt, který její samotný boss Daniel Křetínský nazval „internacionalizací“ Sparty. Chtěl vyhnat všechno špatné „české“ a nahradit to modelem třeba ala Arsenal, kde s troškou nadsázky, je Angličanem pouze vrátný na stadionu. Podle odhadů různých médií a znalců blízkých letenskému klubu, utratil doktor Křetínský za tohoto mnohohlavého draka bratru 600 milionů korun. (Jen tak mimochodem, za to by taková Bohemka, Brno či Slovácko žilo skoro deset let.) A nyní se této sani chystá srazit hlavu.

Jsou to vyhozené peníze? Nebo jinak: je proces internacionalizace špičkového tuzemského klubu v ryze českých podmínkách možný? A ještě za takové nekřesťanské peníze, měřeno výdaji v českém fotbale?

Zásadní roli v tomhle hraje totiž typicky české prostředí, které nikde jinde na světě nenajdete. Tady každý zná každého, každý o druhém něco ví a nenechává si to pro sebe. A ve Spartě zvlášť. Nejen na Letné se proslýchá, jak hráči byli „očkováni“ různými českými agenty a jejich příštipkáři k tomu, aby podrývali autoritu Andrey Stramaccioniho, aby jej nebrali úplně vážně. Českému prostředí totiž cizácký vetřelec vadil a bral jedno z nejlukrativnějších trenérských míst u nás.

Kvalitní zahraniční kouč by tohle možná ještě uměl přestát a sjednat si pořádek, ale Stramaccioni kvalitním trenérem není a nebyl. Navíc se obklopil celou řadou spolupracovníků jiné, než české národnosti. Tím se mu zásadně snížila integrita na české prostředí, nikdy jej nepochopil. Sázím malé pivo na to, že až vychladnou hlavy, přinesou italská média se Stramaccionim rozhovor, kde kouč nenechá na Spartě a českém fotbale nit suchou…

Nechci už tady přehazovat vidlemi zprava doleva počty hráčů, kteří přišli, kteří odešli, kteří něco přinesli (herně) a nebo kteří si jen hodně odnesli (peníze). Tak si to principiálně vymyslel dr. Křetínský a tak se to prostě dělo. Přestupová politika nebyla zdaleka jen dílem Itala a jeho pomocníků, teď ji bude dědit nový trenér a minimálně do konce sezony s tím nic nenadělá.

Bude to Pavel Hapal? Indicie z pondělka úterního rána tomu nasvědčují, sázkovky přijímaly kurz na jeho letenské angažmá v poměru 1,05:1, což hraničí téměř s jistotou.

Podle mě je to nejlepší tah, pokud se tedy povede zrealizovat. Pavel Hapal je natolik zkušený trenér, který prošel nejen Českem, ale i Polskem a hlavně Slovenskem, kde má vynikající pověst a těší se velké vážnosti. Jak u funkcionářů, tak i u hráčů. Je jazykově vybaven, hrával v Německu a ve Španělsku, patří do stříbrné generace party z EURO 1996, byť kvůli zlomenině nohy na turnaji nehrál.

Jinými slovy, je to český kouč s mezinárodním přesahem, který zapadá do procesu internacionalizace Sparty, již si její majitel vysnil a které se nehodlá vzdát ani po vyhazovu Andrey Stramaccioniho. Teď je jen otázkou, jak se se všemi těmito nástrahami v nejslavnějším klubu, pokud se tedy stane trenérem Sparty, vypořádá.

Projekt mezinárodní Sparty by tak mohl po nezdařeném italském intermezzu pokračovat pod taktovkou českého dirigenta.