Fotbalista roku: Konečně důstojná akce bez estrády. Proč ale vyhrál Darida? A proč Vrba - a ne Šilhavý?

ÚTERNÍ RÁNA PAVLA PROCHÁZKY

Tak jsem se už na internetu a facebooku dočetl, že pondělní slavnostní vyhlášení tradiční ankety Fotbalista roku v pražském Divadle na Vinohradech přenášené kanálem ČT 1 byla letos nuda, že prý lidem chyběla zábava a podobně. Já půjdu - a rád - proti proudu. Mně se to totiž po letech líbilo. Žádná trapná „novácká“ estráda plná přihlouplých fórků a dvojsmyslných narážek čtvrté kategorie, žádné trapnosti, jak tomu leckdy v minulosti bývalo. Slavnostní akce v důstojném prostředí s kvalitní moderátorkou Lucií Výbornou. Tak to má přesně podle mého názoru být. A tak vypadají i gala večery FIFA, pokud se na ně z „kritiků“ někdo dívá.

Fotbalista roku: Konečně důstojná akce bez estrády. Proč ale vyhrál Darida? A proč Vrba - a ne Šilhavý?

Jen ty výsledky, které vzešly z hlasování Fotbalové akademie, jejímž členem mám čest být, mi nějak nesedí. Proč vyhráli Darida a Vrba? Ve výsledkově „plonkovém“ českém roce 2017 to ale bylo těžké, jako by se vyhlašovali Fotbalista a Trenér „půlroku“ a nikoli celého roku.

Proč tu stále někdo chce lacinou estrádní zábavu?

To, že se to někomu pondělní vyhlášení nelíbilo a že dokonce byli takoví, kteří v sále zívali, je jejich problém. Pokud se chtějí za každou cenu bavit, měli se předtím dívat na ČT 1, na seriál „Dabing“, ten je skvělý. Ovšem slavnostní vyhlášení ankety je úplně jiný žánr. A že se z toho v minulosti dělala mnohdy až buranská zábava typu „Sranda musí bejt, i kdyby tátu věšeli“, tak to je potíž minulých ročníku, ne toho posledního vyhlášení.

Nevím, proč se tady chce někdo pořád bavit, až se „ubaví“ k smrti. Zřejmě je to otázka tuzemského (ne)vkusu přiživovaného estrádami a otravnými přihlouplými soutěžemi v různých místních komerčních televizích.

Jak už jsem řekl, mně se letos líbilo moderování i střízlivý hudební doprovod. A také výběr lidí, kteří ceny předávali. Byl to dobrý nápad angažovat do role předávajících osobnosti, jež se dokázaly prosadit i mimo fotbal, jako jsou jedna z nejpopulárnějších českých youtuberek, brankářka českého národního týmu Barbora Votíková, úspěšný bytový designer Marcel Gecov či podnikatel s klikami Ivo Ulich. Také angažování nejlepší Fotbalistky světa 2014, slavné Němky Nadine Kesslerové, byl výborný počin.  Škoda jen, že let té, která měla být Fotbalistkou roku 2017 vyhlášena, tedy Lucie Voňkové z Bayernu Mnichov, musel být kvůli špatnému počasí zrušen, takže cenu z rukou legendy ženského světového fotbalu přebíral náhradník.

Volil jsem vítěze – tedy Pavlenku a Šilhavého

Jak říkám, mně se to vyhlášení po letech líbilo. Co se mi nelíbilo, byly výsledky ankety, ale s tím nic nenadělám. Musím respektovat názory kolegů „akademiků“. Zeptat se ale mohu: proč za rok 2017 zvítězili Vladimír Darida a Pavel Vrba, když v tom roce nic nevyhráli? Ano, vím, mezi slepými bývají jednoocí králi, takže tohle byly ceny v podstatě jen za půlroku úspěšné činnosti. Darida, při vší úctě k němu, toho, i kvůli zranění, na podzim moc nenahrál a Vrba na jaře odpočíval a nic netrénoval.

Já jsem svůj hlasovací lístek odevzdal už 14. listopadu 2017. Na prvním místě mezi hráči jsem měl brankáře Jiřího Pavlenku, který se, žel ani do závěrečné pětice, nedostal. A mezi trenéry jsem volil Jaroslava Šilhavého.

Důvody jsou jasné. Pavlenka se zásadně zasloužil o to, že se Slavia stala po osmi letech zase mistrem. Kdyby nestál v bráně červenobílých, nikdy by titul nevyhráli, to bylo jasně vidět poté na podzim i v sobotu v derby na Letné. Ve druhé části sezony se prosadil i v bundeslize, ve Werderu Brémy, kde na podzim udržel hned pět čistých kont. A Jaroslav Šilhavý dovedl slávisty k titulu. A i když mu podzim z různých důvodů nevyšel podle představ, zasloužil si být Trenérem roku 2017. Ostatně, kdyby měl v brance Pavlenku, nejspíš by vedl Slavii dosud a postoupil by s ní i do jarní části Evropské ligy.

Ostuda – v Síni slávy stále chybí Plánička

Toť můj názor. Chtěl bych věřit tomu, že rok 2018 nabídne více možností ke kvalitní volbě v anketách Fotbalista i Trenér roku. A že si kolegové „akademici“ konečně vzpomenou, jaká je to ostuda, že v Síni slávy českého fotbalu ani dvaadvacet let po své smrti stále není nejlepší světový brankář před druhou světovou válkou František Plánička (je tam zatím jen tým vicemistrů světa z roku 1934).