Brněnský vůdce Polák: Celá druhá polovina tabulky hraje o záchranu

ROZHOVOR

Za sebou má toho už skutečně hodně. Ještě coby dorostenec debutoval v dresu Brna v české nejvyšší soutěži, přes Liberec si to namířil do německého Norimberku! Bundesligu si vyzkoušel i ve Wolfsburgu, trofeje pak sbíral především za belgický Anderlecht. K nám se vrátil před zhruba dvěma lety, když po vypršení smlouvy v Norimberku kývl na nabídku koho jiného než brněnské Zbrojovky. Řeč je pochopitelně o 37letém záložníkovi Janu Polákovi, který v rozhovoru pro HATTRICK.cz a eFotbal.cz mluvil nejen o současné situaci v Králově Poli na Srbské, ale zavzpomínal také na zlatý evropský šampionát do jednadvaceti let nebo na MS 2006 v Německu a ME 2008 v Rakousku/Švýcarsku pod trenérem Karlem Brücknerem!

Brněnský vůdce Polák: Celá druhá polovina tabulky hraje o záchranu

Jednoduchá otázka na začátek, zachrání se letos Zbrojovka v první lize?

Musí.

Jak vnímáte ostravský Baník? Jde o jednoho z reálných soupeřů v boji o záchranu, nebo už je víceméně odepsaný a hraje se pouze o „černého Petra“ v podobě patnáctého místa?

Nedá se to takhle zjednodušeně říci. Stav je nyní takový, že až do devátého místa jsou v ohrožení všichni, tam není tak velký rozdíl.

Přes koho tedy pro vás ta cesta za záchranou vede? Týmy Zlína i Mladé Boleslavi nečekaně zabraly, zdá se, že se bude rozhodovat mezi Jihlavou a Slováckem…

V podstatě přes kohokoliv. Tabulka je našlapaná a celá její druhá polovina hraje o záchranu.

Právě na Slovácko míříte v dalším kole, na konci sezony změříte síly i s Jihlavou a Baníkem Ostrava. Směřuje vaše pozornost právě k těmto zápasům?

Takhle to nebereme. Soustředíme se na všechny zápasy, protože body mají stejnou hodnotu.

Je pravdou, že jedním z důvodů, proč jste do Zbrojovky Brno přišel, byl i trenér Habanec?

Ne tak docela. S vedením klubu a panem Bartoňkem, který měl velký zájem o můj návrat, jsem se bavil už v zimě roku 2016. Tehdy jsme se dohodli, že pokud neprodloužím smlouvu, vrátím se. A tou dobou ještě vůbec nebylo jasné, kdo bude Zbrojovku trénovat

Jak se vám teď pracuje pod Romanem Pivarníkem?

Co se týče Romana Pivarníka, pod ním se mi pracuje dobře, vycházíme spolu normálně.

Jak je na jarní část sezony Brno připraveno po kondiční stránce?

Myslím, že jsme po této stránce připraveni dobře. To, že jsme v tabulce dole, s kondicí nesouvisí.

Čím to, že se vám na cizích hřištích tolik nedaří? Doposud jste získali venku jen čtyři body, hned devětkrát jste prohráli. V téhle statistice je brněnský klub nejhorší v lize…

Nejsme schopní se gólově prosadit, což je náš největší problém a platí to i pro zápasy venku.

Na jaře jste zatím v šesti kolech získali pět bodů. Jste s tímhle počinem spokojeni?

Určitě nejsme. Bodů jsme chtěli víc, abychom nebyli na sestupové příčce.

Která z těch dvou remíz vás osobně mrzí více? Na Spartě z toho mohly být klidně tři body, teď doma s Karvinou spíše měly.

Jednoznačně ta s Karvinou. Utkání na Spartě mohlo totiž skončit jakkoliv, i oni měli své šance a nebylo jich málo.

Nyní vás doma čeká pražská Slavia. Cítíte velkou šanci na bodový zisk po tom jejím nepovedeném vystoupení se Zlínem?

Každý zápas je jiný, tohle nehraje roli. My jdeme na hřiště vždycky s touhou získat body a uspět.

Co od toho zápasu mohou očekávat fanoušci? Bude hrát Zbrojovka s těžkým soupeřem útočný fotbal?

Pro fanoušky je to v první řadě nesmírně atraktivní soupeř. Zápas bude mít pěknou kulisu a slavnostní rámec. My se musíme snažit hrát tak, abychom uspěli, musíme být aktivní. Nemyslím si ale, že v naší situaci můžeme hrát s takovým soupeřem úplně otevřený hurá fotbal.

Vy sám do utkání se Slavií zasáhnete? Jak jde rekonvalescence po tom nepříjemném zranění ze zápasu s Mladou Boleslaví?

Už trénuju s týmem, tohle téma je zatím otevřené.

Jak je na tom vůbec vaše kariéra ze zdravotního hlediska? Vyhýbala se vám zranění? Vzpomenete si na to nejhorší, co se vám přihodilo?

Pár zranění jsem za ty roky měl, naštípnuté holeně, natržené svaly a podobně. Časově nejhorší nejspíš byl přetržený zkřížený vaz.

Nemůžu se alespoň na chvíli nezastavit u reprezentace. Na kontě máte skvělá čísla, působil jste v mládežnických kategoriích i v A-týmu, kde jste odehrál přes padesát zápasů! Máte na národní dres převážně dobré vzpomínky?

Rozhodně ano. Strávil jsem v reprezentaci svoje nejlepší roky. Kromě EURO 2004 jsem měl tu čest hrát na velkých turnajích v době lepších výsledků. Ne každému se tohle poštěstí.

Na MS 2006 a na ME 2008 měla česká reprezentace vždy skvělý start, nakonec z toho ale ani jednou nebyl postup ze skupiny… Tohle asi musí trochu mrzet, ne?

Samozřejmě to hodně mrzí. Na světovém šampionátu to bylo těžší, protože jsme po prohře s Ghanou museli vyhrát nad Itálií. To bylo těžké, o čemž svědčí i výsledky, kterých Italové na turnaji dosáhli. Na celém mistrovství neprohráli a inkasovali dva góly, z toho jeden z penalty a jeden vlastní. O dva roky později na ME to mrzelo dvojnásob, protože jsme čtvrthodinu před koncem vedli nad Tureckem 2:0. Navíc se měla po faulu na mě kopat penalta, rozhodčí tu vysokou nohu neposoudil správně. Možná si myslel, že už je hotovo.

Jak po více jak deseti letech vzpomínáte na tu červenou kartu na mistrovství světa v klíčovém zápase s Itálií (0:2)? Co vám k tomu tehdy trenér Brückner řekl?

To už si nevybavím, ale šťastný z toho asi nebyl (úsměv). Co si pamatuju, tak je fakt, že mě podrželi kluci. Konkrétně Honza Koller se mě slovně zastal, což znamenalo velkou vzpruhu. Od takového hráče, jako je on… Já se vždycky snažil udělat vše pro tým, vše pro úspěch. Byl jsem tolik zapálený, až jsem to přehnal. Musím ale říct, že s odstupem času podobné momenty člověka mentálně posílí, i když je to v tu chvíli zlý moment.

Na druhou stranu úspěchy jste si vynahradil už dávno předtím, když jste v dresu české jednadvacítky vybojoval na ME nejprve stříbro a pak rovnou zlato! Považujete právě tohle za největší momenty své kariéry?

Co se týče kategorie pod dospělým fotbalem, tak určitě ano, jednoznačně. Na obou turnajích byla velká jména. První rok nám ve finále dával rozhodující gól Pirlo z přímého kopu, skončilo to 2:1…

A co klubová kariéra? Ceníte si víc těch trofejí v dresu Anderlechtu Brusel, nebo spíše toho, že jste za Norimberk a Wolfsburg hrál Bundesligu?

Vážím si především toho, že jsem mohl jedenáct let v takových klubech být, protože se to nepoštěstí každému. Hodně hráčů po roce, dvou putuje zpátky. S Anderlechtem jsme udělali titul, předtím vyhráli pohár, obrovskou cenu ale má i pohár, který jsme vyhráli s Norimberkem. V Německu se jedná o hodně prestižní soutěž s úplně jiným renomé. Navíc jsme porazili Stuttgart, který měl tehdy titul v Bundeslize a útočil na double.

Když srovnáte Belgii a Německo jako země, kde se vám žilo lépe?

Proti Belgii nemám nic, ale v Německu jsem se cítil výborně.

A na začátky v Brně máte dobré vzpomínky? Z Bohunic jste v deseti letech přešel do Zbrojovky, v sedmnácti jste už hrál pod trenérem Karlem Večeřou první ligu.

Jen ty nejlepší. Pro mě ta cesta byla v dobrém slova smyslu rychlá, negativa si už nepamatuju, člověk byl skoro kluk. Jsem rád, že se mi to takhle povedlo.

V létě vám ve Zbrojovce končí smlouva, tohle zatím nijak neřešíte?

Zatím ne.

Na konec kariéry zatím nemyslíte? V sedmatřiceti letech se tyhle myšlenky v hlavě asi sem tam objeví…

Také o tom přemýšlím. Jágra asi nepřekonám.

Máte už nějaké plány do budoucna, až pověsíte kopačky na hřebík? Kde sám sebe vidíte za pár let?

Chtěl bych zůstat u fotbalu, ale konkrétněji bych to zatím nerozváděl.

Záložníkovi FC Zbrojovka Brno (dříve Liberec, Wolfsburg, Norimberk, Anderlecht a česká reprezentace) Janu Polákovi děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů ve fotbalovém i osobním životě.