Ještě několik vět k třaskavému článku deníku Sport „Kdo rozbíjí Slavii“

ÚTERNÍ RÁNA PAVLA PROCHÁZKY

Už jsem se opravdu nechtěl k tomuto tématu vracet, ale když jsem byl informován o tom, že v pondělním večerním fotbalovém pořadu O2 TV Sport TIKI-TAKA slávistická ikona Vladimír Šmicer údajně nepřímo potvrdil pravdivost sobotního článku Pavla Janegy v deníku Sport s názvem „Kdo rozbijí Slavii“, je nutné na toto tvrzení reagovat.

Ještě několik vět k třaskavému článku deníku Sport „Kdo rozbíjí Slavii“

Janega, jak známo, v podstatě napsal, že za všechny problémy v klubu červenobílých může generální ředitel Martin Krob, prý vzteklý, nevrlý až nervní, arogantní a zlý člověk, který šel po krku minulému trenérovi Jaroslavu Šilhavému, a teď prý chce kvůli svým mocenským zájmům v klubu lstivě zlikvidovat i exliberecké duo – trenéra Jindřicha Trpišovského a především sportovního ředitele Jana Nezmara. Využívá prý k tomu i stovky falešných účtů na fanouškovských portálech či sociálních sítích. Docela silná káva, kterou jeden z respektovaných fotbalových komentátorů s nadsázkou nazval „největším hanopisem od dob komunistického prokurátora Urválka“.

Jenže Šmicer řekl v TIKI-TAKA jen to, že: „trenér má trénovat, manažer být manažerem a generální ředitel dělat práci náležící generálnímu řediteli.“

Ale tato věta se dá vykládat všemi možnými směry. Je v kompetenci generálního ředitele starat se třeba o personální politiku klubu? Nepochybně je. Atd.

Kdo s kým vede či nevede válku

Kolega Karel Häring, jehož jsem do deníku Sport s kolegou Luďkem Mádlem a tehdejším šéfredaktorem Pavlem Peterou přijímal a jenž v tomto listu pracoval šestnáct let, se v pondělním pořadu TIKI-TAKA jako stálý spolupracovník Sportu musel vyjadřovat velmi opatrně a diplomaticky a bylo mu to evidentně nepříjemné. Nemohl totiž říci naplno, co si skutečně o kvalitě daného článku a motivech jeho autora myslí. Häring na O2 TV Sport uvedl, že nezastává názor, že by deník Sport vedl se Slavií nějakou otevřenou válku, ovšem i tak dodal, že by některé věci, jež použil Pavel Janega, vůbec nenapsal nebo je formuloval jinak.

Häring má pravdu, že na úrovni majitelů či nejvyššího vedení – Křetínský/Tvrdík - deník Sport se Slavií podle všeho žádnou válku nevede. Ovšem někteří redaktoři, kterým Krob v nedávné minulosti – nejspíš asi opravdu zbytečně tvrdým či ne příliš vhodným způsobem – šlápl na kuří oko či jim pošramotil jejich ega,nějakou svou osobní válku či bitvu s generálním ředitelem červenobílých podle všeho vedou.

Vladimír Šmicerk tomu dodal, že to jsou osobní názory novináře Pavla Janegy, na něž má právo. Právo na názor jistě má, ovšem natvrdo o někom tvrdit, že to je zlý člověk, to se vskutku těžko dokazuje. Stejně jako citace tvrzení údajného fandy z Tribuny Sever, že Krob ovlivňuje stovky falešných účtů na fanouškovských portálech či sociálních sítích.

Pár účtů možná ovlivnit lze, ale stovky? To v dnešní době vskutku není v silách jednoho člověka, na to by musel mít Krob početný aparát, jež by nedělal nic jiného. To jsou podle mého názoru jen nadnesené, rádoby zasvěcené, řeči člověka, který chtěl být zajímavý.

Věci, které člověka se vztahem ke Sportu urážejí

Mám k deníku Sport osobní vztah, pracoval jsem v něm dlouhých třicet let, od roku 1976 coby sedmnáctiletý elév až do roku 2006. Současný šéfredaktor listu Lukáš Tomek ještě nechodil do školy, když jsem už ve Sportu počítal neděli co neděli tabulky, Pavel Janega nebyl ani na světě.

Neodešel jsem ze Sportu ve zlém, prožil jsem v něm přes třicet let svého profesního života, a proto mi upřímně stále není lhostejné, co tento list píše. A takovéto sekernické články psané v duchu a kojzarovském stylu normalizačního Rudého práva, tehdejšího tiskového orgánu Ústředního výboru Komunistické strany Československa, mi speciálně v tomto titulu vadí.

A pokud se bavíme o fotbalové kultuře, o tom, že by ve vyspělých fotbalových zemích majitelé a generální ředitelé neměli chodit do hráčských kabin a ovlivňovat práci trenérů a sportovních ředitelů, měli bychom hovořit i o tom, zda mohou ve vyspělých státech majitelé médií ovlivňovat obsah svých titulů a zasahovat jim do jejich odborné práce.

Majitel Sparty Daniel Křetínský možná ekonomicky na dlouhý čas tištěnou podobou deníku Sport zachránil, ale nemůže se divit, když toto vlastnictví fanouškům ostatních klubů vadí, nebo že si spojí zájmy Sparty se Sportem. Oligarchizace českých médií je nesporná a zasáhla i sportovní svět.

Mohl by podobný komentář vyjít o GŘ Sparty?

Ano, všichni mají hypotéky a autocenzura je mocná mrcha. Základní otázka ovšem zní: dovolil by si Pavel Janega či kdokoli jiný z redakce napsat takový článek o generálním řediteli Sparty či dokonce o jejím majiteli? A kdyby ano, mohl by ve Sportu vyjít?

Jistě, před rokem si Janega po jednom nevydařeném zápase Sparty ostře kritizoval tehdejšího trenéra Letenských Petra Radu. Ostatně ani vedení klubu s tím výkonem a výsledkem nebylo spokojeno. I to ale udělal velmi nešťastným, osobním způsobem, takže mu to Rada po jasné výhře nad Plzní na památné tiskovce tvrdě vrátil.

Ovšem výš by ta redaktorova kritika už nepochybně jít nemohla.

A v tom je jádro pudla. Když nemohu měřit všem stejně, neměl bych se asi pouštět do podobných komentářů jako byla sobotní analýza „Kdo rozbíjí Slavii“. Kdyby tato věta v nějaké podobě zazněla i v pondělním pořadu TIKI-TAKA, byla by asi diskuse kolem této záležitosti úplná.