Jednostranné diskuse v TV studiích Ligy mistrů. Byl to v Manchesteru ofsajd, byla na Realu penalta?

ČTVRTEČNÍ OFSAJD PAVLA PROCHÁZKY

Velké emoce a spory diskuse vyvolaly verdikty rozhodčích při čtvrtfinálových odvetách Ligy mistrů, v úterý při duelu Manchester City - FC Liverpool (1:2, první utkání 0:3) i ve středu při zápase Real Madrid – Juventus (1:3, první utkání 3:0). Poněkud zvláštně jednostranné mi však přišly diskuse expertů, a to jak v úterý ve studiu ČT Sport, tak ve středu ve studiu O2 TV Sport. 

Jednostranné diskuse v TV studiích Ligy mistrů. Byl to v Manchesteru ofsajd, byla na Realu penalta?

Po duelu Real – Juventus se Karol Kisel s Michalem Kadlecem shodli na tom, že se penalta pro Real v nastavení za zákrok Benatii na Vázquezepískat měla, ale že anglický rozhodčí Oliver neměl za řeči a nejspíš i urážky vylučovat brankářskou legendu Buffona, že to prý bylo na sklonku gólmanovy kariéry vůči němu necitlivé, že třeba mohl Ronaldovi penaltu chytit, že sudí fotbal na vrcholné úrovni většinou nehráli a že o tom tedy vlastně nic moc nevědí atd.

No, já mám na věci poněkud jiný názor, minimálně stejný jako televizní komentátor a nyní sekretář pražské Slavie Jiří Vrba, který na Faceboook k penaltě hned ve stylu Ivana Horníka napsal: „Ta byla přísná!“ Ano, pověstný kontakt tam byl, sudí si svůj verdikt obhájí, ale na druhou stranu, není náhodou fotbal na rozdíl od basketu kontaktním sportem? Jsem přesvědčen o tom, že to Vázquez přifilmoval, že většina rozhodčích by takový zákrok nechala být, že by to půlka z nich nepískala ani ve druhé minutě na polovině hřiště. A ještě něco, stát se to na opačné straně, tak si myslím, že by Oliver penaltu proti Realu za stejný zákrok nenařídil. Alespoň takové námitky měly podle mého názoru ve studiu zaznít, i kdyby se experti nakonec přiklonili k názoru, že pokutový kop byl nařízen podle pravidel správně.

Proč byla vynalezena penalta?

Já mám ale na pravidlo o penaltě svůj vlastní názor, původně v pravidlech nebylo a bylo do nich Irem Williamem McCrumem vpraveno až po letech kvůli přílišné hrubé hře před brankami, která byla pro obránce výhodná. A protože je penalta v podstatě smrtícím trestem, měla by se podle mého názoru nařizovat jen za jasné zmaření vyložené šance, ať už faulem či chycením míče rukou (nikoli za nějaké věci v koutě šestnáctky či za nastřelené ruce). Tak, jako se v ledním hokeji nařizují trestná střílení nebo v házené sedmičky. Ale to je na jinou diskusi s tím, že současní konzervativci ve vedení fotbalu něco takového těžko kdy mohou zavést.

Pokud jde o Buffonovo vyloučení, dovedu si představit, co asi italský brankář sudímu sdělil. Skutečnost, že v Česku bývají rozhodčí hlavně k „legendám“ (Baroš, Limberský ad.) v takových případech hluší a nechají si nadávat do všeho možného, neznamená, že to je správné. To se Karol Kisel plete.

Opravdu španělští sudí chybovali?

A pak je tu úterý a zmíněný duel Manchester City – FC Liverpool (1:2). Citizens museli dohnat třígólové manko. Vedli rychle 1:0 a přidali před přestávkou druhý gól, který ovšem kvůli údajnému ofsajdu neplatil. Katalánský trenér City Guardiola proti verdiktu nenáviděného Španěla Lahoze protestoval tak vehementně, že celý druhý poločas sledoval z tribuny. ¨

Ale i pánové Jaromír Bosák a Pavel Karoch u mikrofonu ČT Sport, stejně jako experti Vladimír Šmicer a Erich Brabec ve studiu, odsoudili sudího, že ve spolupráci se svým asistentem hrubě chyboval, protože si z videozáznamu všimli, že míč před střelou na branku odehrál hráč Liverpoolu Milner, takže se tím ofsajd logicky zrušil.

Ano, tak to zní v pravidlech. Jenže pak jsou tu stále nové a nové, čím dál tím složitější, výklady, naposledy z roku 2013. Ty sice pravidlo o ofsajdu zmírňují, ale ne vždy. V tom výkladu se totiž píše: „Když obránce míč sice tečuje nebo se od něj odrazí, ale jen nevědomě nebo instinktivně, tak se i nadále o ofsajd jedná.“

Tak a tohle v diskusi expertů v ČT Sport vůbec nezaznělo. Pravidlový expert Robert Henn mi vysvětlil, že pokud se Milner aktivně zapojil do souboje o míč, ofsajd to být neměl. Jenže, bylo to tak? Milner měl za sebou hráče, který mu dýchal na záda, ale také se od něj mohl míč jen odrazit. Díval jsem se na to video asi pětkrát a jasno jsem v tom neměl. Nebyl to jen pouhý, nechtěný odraz míče od jeho kopačky v nesmírně rychlé a nepřehledné situaci? Mohli to sudí takto posoudit, nebo si jen nevšimli, že se míče dotkl Milner a nikoliv hráč City? Tohle v té rychlosti, když byl navíc gólman Liverpoolu mimo svou bránu, těžko mohli rozhodčí bez videa vidět. Takže bych byl v těch odsouzeních opatrnější. To, že míčem hrál Milner, jsme rozklíčovali až po důkladném prostudování videozáznamu. A ten se v Lize mistrů stále k její škodě nepoužívá.

Příliš mnoho subjektivního názoru

Jak už jsem četl v jedné diskusi: „Problém spočívá v tom, že pravidlo jasně deklaruje právo rozhodčího vložit do řešení každé ofsajdové situace svůj – subjektivní – názor. A protože aspektů, které musí rozhodčí při posuzování každé ofsajdové situace vyhodnotit je celá řada, např. vzdálenost a rozestavení hráčů, směr a rychlost jejich vzájemného pohybu, směr a rychlost letu míče apod, je nasnadě, že verdikty rozhodčích se i ve zdánlivě podobných herních situacích mohou lišit.“

A jsem opět u pravidla o ofsajdu. Ostatně ani to, podobně jako penalta, v pravidlech fotbalu dlouho nebylo. Zavedeno bylo kvůli tomu, že se z této hry stala „překopávaná“, protože před brankou soupeře stál vždycky jeden hráč a u něj pak logicky i obránce. Proto se pak nějaký čas ve fotbale vůbec nesmělo přihrávat dopředu – jako v ragby. Potom byl zaveden ofsajd, ale za posledním útočníkem museli být ještě tři hráči soupeře, až po letech se to změnilo na dva.

Protože lidským okem prakticky nelze ofsajd postřehnout, dá se to jen odhadovat, mluví se často o úplném zrušení ofsajdu. Ovšem to bychom tu po více než sto letech asi měli zase „překopávanou“.

Možná by stačila nějaká vzdálenost kolem čtyř pěti metrů, v níž by se útočník mohl pohybovat za obránci, víc ne. Ovšem ani tohle konzervativci ve vedení fotbalu řešit nebudou. To raději přidají další, ještě víc komplikující, výklad tohoto pravidla, jež je provázeno spoustou svárů.