Bývalý boss Sparty Mach: Sudí si říkali o statisícové úplatky sami. Zaslechl jsem i jméno Berbr

ÚTERNÍ RÁNA PAVLA PROCHÁZKY

„Rozhodčí si ve fotbalové lize říkali o úplatky sami,“ řekl mj. v otevřeném rozhovoru pro Seznam TV v rubrice Glosář kolegovi Luďku Mádlovi bývalý majitel fotbalové Sparty z devadesátých let minulého století Petr Mach. Zmínil v této souvislosti i jméno dnešního místopředsedy FAČR, manžela exšéfky komise rozhodčích Dagmar Damkové a bývalého dlouholetého ligového rozhodčího a delegáta Romana Berbra.

Bývalý boss Sparty Mach: Sudí si říkali o statisícové úplatky sami. Zaslechl jsem i jméno Berbr

„Rozhodčí si v té době říkali o úplatky sami. Věděl jsem to od svých emisarů, které jsem v té době v klubu měl, a kterým tehdejší sudí důvěřovali,“ vysvětloval v Seznam TV Petr Mach. „Dokonce nám arbitři vzkázali, že když dáme se Slavií každý sto tisíc korun, budou v derby pískat rovinu. Sešli jsme se tehdy se slávistickým majitelem Borisem Korbelem v pražské vile Voyta a dohodli jsme se, že na nic takového nepřistoupíme,“ popisoval Mach v Seznam TV.

„V této souvislost tehdy padlo i jméno dnešního místopředsedy FAČR Romana Berbra. Nemohu ho ovšem dnes takto nařknout osobně, měl jsem to tehdy, jak říkám, jen zprostředkovaně od svých klubových vyslanců,“ dodal bývalý šéf Sparty Petr Mach. „Myslím si ale, že Roman Berbr nemá zapotřebí, aby v těchto vysokých fotbalových funkcích ještě dnes figuroval,“ uvedl Mach pro Seznam TV.

Dohnat pětibodovou ztrátu? Machova Sparta to dokázala!

Nyní se hodně spekuluje o tom, zda může Slavia šest kol před koncem dohnat pětibodový náskok Viktorie Plzeň a obhájit tak mistrovský titul z loňska.

Petr Mach to se svou Spartou dokázal, jeho tým za měsíc a týden vymazal na jaře pětibodový náskok Slavie. Pomohl k tomu rovněž vzájemný zápas, který i tehdy oba rivaly čekal. Stalo se to v sezoně 1994/1995. To už Slavii Čechoameričan Korbel nevlastnil, jedním z majitelů klubu červenobílých však již byl První privatizační fond (PPF) dnes nejbohatšího Čecha Petra Kellnera.

Psal se pátek 7. dubna 1995 a ve starém dřevěném Edenu se schylovalo v 21. ligovém kole k velkému derby o prvenství Slavia – Sparta. Slávisté si říkali, že i remíza by byla výhrou, protože by jim udržela pětibodový náskok, který by sparťané do konce sezony jen stěží doháněli.

Bomby v Edenu

Půl hodiny před výkopem vybuchla v útrobách stadionu v Edenu první bomba. Ve sparťanské sestavě se totiž objevil Jozef Chovanec. Muž, který už pověsil kopačky na hřebík, a seděl na Letné za manažerským stolem. Trenér Jarabinský, který nedávno předtím vedl Slavii, ho zařadil do sestavy kvůli karetnímu trestu obránce Sopka a zraněním dalších zadáků Votavy a Gundy. „Derby jsem se nebál, na místě libera to pro zkušeného hráče není problém. Jediným nepříjemným momentem bylo, když mi utekl Šmicer, kterého jsem marně stíhal,“ pamatoval si dobře Chovanec. Jenže sudí Otakar Draštík letenskou legendu velkoryse nechal v zápase přežít.

Draštík - to byla druhá bomba, která v Edenu vybuchla. Tento arbitr měl být totiž jen na pomezí. Hlavní sudí zápasu, všeobecně přijatelný Miroslav Maurer, se ale už ve 4. minutě chytil za nohu a naznačil, že nemůže v utkání pokračovat.

Náhradní hlavní rozhodčí Draštík pak v 68. minutě vyloučil za řeči slávistického kapitána Jana Suchopárka, který se rozčílil kvůli tomu, že na zemi ležel s vyraženým dechem slávistický gólman Stejskal a sudí kvůli tomu ani nepřerušil hru. Otakar Draštík stihl Suchopárkovi udělit ve chvíli hned dvě žluté karty. Obě za řeči. Tu druhou za to, že ho prý poslal „do hajzlu“. Pozdější vicemistr Evropy a dnešní mládežnický trenér českých reprezentací to popřel.

Stála výměna sudích milion?

I tak zápas spěl k bezgólové remíze. Jenže v poslední minutě slávista Ondrej Krištofík na polovině hřiště místo rázného odkopu kličkoval, přišel o balon, Sparta podnikla poslední útok a Pavel Nedvěd svou památnou střelou zabezpečil Letenským výhru 1:0. Náskok Slavie se tak snížil na pouhé dva body.

„Po čase jsem se dozvěděl, že ta záležitost s výměnou sudích měla přijít na milion,“ řekl autorovi těchto řádků později člověk, který se tehdy těšil ze sparťanské výhry. „Dost mě to naštvalo, protože ať to bylo, jak to bylo, tu Nedvědovu nádhernou ránu nikdo nemohl zrežírovat a zařídit,“ dodal jeden z významných aktérů tohoto památného derby.

„Tahle velice nešťastná a smolná prohra nás všechny ještě víc stmelí,“ říkal tehdy mladý trenér Slavie Miroslav Beránek. „Zda můžeme všech zbývajících devět zápasů do konce sezony vyhrát? Samozřejmě! Proč ne?“ dodal stejně odhodlaně gólman Jan Stejskal.

Slavii nakonec zničil Vaniak

Více než měsíc slávisté svůj slib plnili, Sparta stále marně čekala na jejich zakolísání. Přišel ale další smolný slávistický televizní pátek – 12. května 1995.

Do Edenu přijela Sigma Olomouc a diváci viděli jen marné a zoufalé dobývání olomoucké branky. V ní čaroval tehdy čtyřiadvacetiletý mladíček jménem Martin Vaniak. Muž, který později, za více než dvanáct let, v srpnu 2007, pomohl Slavii v památném duelu s Ajaxem Amsterdam do Ligy mistrů! Jenže v květnu 1995 vyčaroval Vaniak Sigmě a hlavně Spartě bezbrankovou remízu 0:0. Sparta pak v neděli gólem z penalty porazila 1:0 Zlín, šla do čela tabulky a vedení s titulem již nepustila z rukou.

Rušné léto 1995 vyřadilo Berbra z listiny

Nastalo však tzv. rušné léto 1995, čímž se obloukem vracíme k začátku tohoto článku. Roman Berbr byl se čtyřmi dalšími rozhodčími pro ztrátu důvěry u většiny klubů vyřazen z listiny ligových arbitrů. Ve vzteku nařkl tehdejšího sportovního ředitele Slavie Františka Cipra z pokusu o úplatek. Nakonec však vzal v rozrušení svá slova zpět a byl za křivé svědectví tvrdě potrestán i disciplinární komisí.

V příští sezoně 1995/1996 Slavia, už pod vedením trenéra Cipra, postoupila do semifinále Poháru UEFA a po dlouhých 49 letech vyhrála mistrovský titul. Navíc její hráči tvořili kostru nečekaných vicemistrů Evropy z Anglie 1996. Roman Berbr v této sezoně v nejvyšších patrech fotbalu víceméně pauzíroval. Na výsluní se s plnou parádou vrátil zase až později. Ovšem o podobných sportovních úspěších se mohlo a může jeho funkcionářské gardě jen zdát.