Kdo říká, že se dívá jen na sebe, tak lže! Hraje se o záchranu na druhou

MEZI ŠESTNÁCTKAMI JANA HRABÁLKA

I matematická mocnina se může promítnout do fotbalových počtů, které jsou jinak veskrze jednoduché a postačí na ně jednomístná přirozená čísla. Letošní boj o záchranu je bojem „na druhou“. Z jednoho prostého důvodu: v příští sezoně se změní struktura profesionálních soutěží a návrat zpět mezi elitu bude dvojnásob těžší.

Kdo říká, že se dívá jen na sebe, tak lže! Hraje se o záchranu na druhou

Z druhé ligy postoupí jen vítěz, týmy na druhém a třetím místě sehrají baráž se čtrnáctým a patnáctým celkem nejvyšší soutěže. Takže i vzhledem k příštímu ročníku je jasné, že snaha udržet se letos mezi elitou je povýšena. Matematicky řečeno na druhou.

Namočeno je osm mužstev, plná polovina, dva to odnesou. „Musíme se dívat jen na sebe, ostatní nás nezajímá,“ to bývá většinou mantra těch, kteří bojují o záchranu, nebo i o titul. Jistě, základ úspěchu musí ležet v tom, že tonoucí získá ze svého pohledu maximum bodů. Ale i tak se musí ohlížet na konkurenci. Uhrál sok bod, tři, nebo žádný, to je skoro stejně důležitý předpoklad, jako vlastní úspěch.

Vezměte si Jihlavu. Během zimy ji už fotbalová veřejnost odepisovala i vzhledem k tvrdému jarnímu losu. Jenže Vysočina doma porazila Slavii, vyhrála v Plzni a byla zpět ve hře o záchranu. Vyhráno definitivně nemá, ale i pro ni platí, že se musí ohlížet kolem sebe na protivníky a jejich bodová konta v ligovém finiši. Rozhodně teď není prvním adeptem na sestup.

Šedá teorie téměř s jistotou ukazuje, že dva sestupující budou z východní části republiky, neboť z osmi namočených je z Moravy a Slezska hned šest týmů. Nechci teď pitvat, který tým má lepší los, větší naděje a kdo to obskáče, to ukáže posledních šest kol.

Pro dva držitele Černého Petra ale nastanou krušné chvíle. Za rok budou chtít jistě zpět. Nicméně ve druhé lize se jim pokrátí příjmy ze STESu, klesnou návštěvy, možná se odvrátí i sponzoři. Pokud si sestupující klub bude chtít udržet svůj rozpočet aspoň zhruba na prvoligové výši, budou se muset z větší části zapojit sami majitelé. Za víc peněz dostanou méně muziky. Je totiž rozdíl vítat doma Spartu či Slavii, než Táborsko a Varnsdorf.

Rozhodování bude o to složitější, že pro návrat nebudou otevřena za rok dvě postupová okénka, ale pouze jedno, další dvě budou barážově poloviční. Jak s tím majitelé naloží? Půjdou do rizika s nižšími příjmy a s vyššími, resp., stejnými výdaji jako letos?

Zatím se jich neptejme. Všichni by totiž odpověděli, že dokud jsou ve hře o záchranu, posouvají takové úvahy mimo. Ale také jim nevěřte, že se dívají jen na sebe. Boj o záchranu na druhou nabírá grády.