Kdyby Proske v roce 2002 pískal finále ME do 21 let, Česko by nevyhrálo a Petr Čech by byl vyloučen!

KOMENTÁŘ

Český rozhodčí Zbyněk Proske se proslavil v celém fotbalovém světě. Kdyby si ve finále ME hráčů do 21 let v roce 2002 známý norský sudí Tom Henning Övrebö počínal jako opavský arbitr, nikdy by se Češi nestali mistry Evropy a brankář Petr Čech by v tomto duelu byl vyloučen. Co ale stalo v pondělí? Ve čtvrtfinále mistrovství Evropy do 17 let Nizozemsko – Irsko (1:1, 5:4 na penalty) v Anglii k úžasu všech přítomných vyloučil Proskev páté sérii penaltového rozstřelu irského brankáře Jimmyho Corcorana. 

Kdyby Proske v roce 2002 pískal finále ME do 21 let, Česko by nevyhrálo a Petr Čech by byl vyloučen!

Corcoranstřelu Nizozemce Daishawna Redana zneškodnil a radoval se, protože tímto svým počinem vrátil svůj tým do hry. Jenže jeho radost trvala jen pár vteřin. Český sudí totiž nařídil penaltu opakovat a irského gólmana poslal předčasně do sprch! (viz závěr videa).

Nizozemský kapitán Redan opakovanou penaltu už proti obránci Oisinovi McEnteemu, který se musel převléknout do brankářského dresu, proměnil, a poslal tak svůj tým do semifinále ME do 17 let.

„Neměl jsem na výběr, opakování pokutového kopu mi signalizoval litevský asistent,“ vysvětloval svůj verdikt Proske. Corcoran kvůli včasnému vyběhnutí viděl už druhou žlutou kartu (první již na svém kontě měl). Podle dva roky starého pravidla totiž gólman automaticky dostává žlutou kartu, pokud se při pokutovém kopu pohne předčasně z čáry.

„Stejně bych se musel rozhodnout v každém zápase,“dodal český sudí.

Bez videa je nové pravidlo hodně sporné

No… Pomineme-li nedokonalost tohoto pravidla, protože by muselo být doplněné videorozhodčím, které však právě UEFA při svých akcích stále tvrdošíjně odmítá, není jasné, zda si sudí ve čtvrtfinále ME hráčů do 17 let počínali správně. Když se podíváte na záznam, zjistíte, že irský gólman stojí na lajně poměrně dlouho, a i když se pak rozbíhá, má levou nohu stále na čáře.

Kdyby takto postupovali rozhodčí při každém pokutovém kopu, 95 procent penalt by se muselo opakovat a mnozí brankáři by byli i vyloučeni, protože často na svém kontě mívají už jednu žlutou kartu za zdržování hry.

Proto si myslím, že zvláště při penaltovém rozstřelu by měli sudí postupovat velice citlivě, protože si bez videa nemohou být svým výrokem nikdy jistí. A jak lze soudit i z četných internetových diskuzí, nizozemský gólman se navzdory Proskeho upozornění na „přešlapy“ choval v rozstřelu podobně jako jeho irský kolega.

V Basileji roku 2002 by měli Češi smůlu

Vraťme se však o šestnáct let zpět, kdy český fotbal dosáhl svého posledního velkého vítězství, když ve finále ME hráčů do 21 let ve švýcarské Basileji vyhrál nad Francií (0:0 po prodloužení, 3:1 na penalty). V basilejském Sankt-Jakob Parku tehdy, 28. května 2002, zajistil mladým Čechům, vedeným trenérem Miroslavem Beránkem, zlato mladý gólman Petr Čech. V rozhodujícím penaltovém rozstřelu totiž druhou a třetí penaltu Francouzům zneškodnil a při čtvrté donutil střelce k ráně nad svou bránu.

Tenkrát sice ještě pravidlo o striktní žluté kartě za předčasné vyběhnutí gólmana neplatilo, ale kdyby tomuto tak bylo a kdyby místo trojice Övrebö (Norsko) - Tiensuu (Finsko), Balko (Slovensko) rozhodoval zápas se svými asistenty Zbyněk Proske, Češi by se nikdy mistry Evropy nestali a Petr Čech by musel být po dvou napomínáních za své předčasné vyběhnutí vyloučen.

Událo se to následovně: penalty začali kopat Francouzi, první proměnil Meriem - 0:1. Proměnil i Pospíšil - 1:1.Frauovi vyrazil penaltu Čech - 1:1. Grygera proměnil - 2:1 po druhé sérii. Escudovu střelu opět zlikvidoval Čech - 2:1. Skácel proměnil - 3:1 po třetí sérii. Boumsong poslal míč nad branku - 3:1, Česko získalo titul mistrů Evropy!

Při všech francouzských penaltách ovšem Petr Čech předčasně vyběhl (na historickém videu vidíte poslední dva neproměněné kopy Francouzů).

 

Proč se Čech zlobil na kolegu Mádla

Dobře si pamatuji, jak se tehdy Petr Čech zlobil na kolegu Luďka Mádla, který o tom 31. května 2002 v deníku Sport napsal výbornou poznámku s výmluvným názvem „Brankář Čech fixloval“. Dovolím si po šestnácti letech ocitovat její závěrečnou část:

„Nejoslavovanějším hrdinou byl po finálovém vítězství nad Francií brankář Petr Čech, který exceloval zejména v penaltovém rozstřelu. K úspěšným zákrokům mu bezesporu pomohlo i to, že si při nich vědomě počínal v rozporu s pravidly. Gólman se totiž při penaltové exekuci sice smí pohybovat po brankové čáře, pohyb vpřed mu však regule zakazují. ‚Vím, že jsem vybíhal docela dost dopředu,‘ připustil Čech po utkání. ‚Chtěl jsem využít všech možných způsobů. Kdyby rozhodčí chtěl, mohl mě vrátit.‘

Snaha brankářů vyrazit při penaltách vpřed je logická, zmenšují tak střelci úhel. Ani francouzský gólman se ve finále při českých pokusech neudržel na čáře, Čech však operoval pomalu na malém vápně! Benevolence norského sudího vůči jeho stylu byla opravdu veliká. Český fotbal dosáhl v Basileji velkého úspěchu. Ale až zase někdy bude brečet, jak ho nikdo nemá rád, měl by si vzpomenout nejen na Collinu, ale třeba i na to, jak Čechovi prošla jeho penaltová taktika. Češi jsou totiž stejně chytří i vychytralí jako ostatní národy, ani lepší, ani horší.“

Jak už bylo řečeno, Proske by s litevským asistentem podle dnešních pravidel museli ve finále ME „21“udělit Petru Čechovi hned několik žlutých karet. Nebo by si dal český gólman po prvním napomenutí pozor, otázkou však je, zda by ty penalty pak zneškodnil a zda by se Češi za dané situace vůbec stali mistry Evropy.