Opravdu Jarolím po Nigérii skončí? A kdo místo něj? Šilhavý, Lavička? Či Chovanec? Nebo Kozel?

Opravdu Jarolím po Nigérii skončí? A kdo místo něj? Šilhavý, Lavička? Či Chovanec? Nebo Kozel?
ÚTERNÍ RÁNA PAVLA PROCHÁZKY

„Páteční drtivá a historicky rekordní porážka 0:4 od Austrálie v souběhu s články egyptského tisku o údajné dohodě Karla Jarolíma s káhirský klubem Al-Ahlí vytvořily atmosféru, v níž by nikoho příliš nepřekvapilo, kdyby se už středečním přípravným duelem proti Nigérii trenér Karel Jarolím s národním týmem fotbalistů případně rozloučil,“ napsal server Seznam Zprávy.

Jak už jsme uvedli, Karel Jarolím se nechal na soustředění v Rakousku slyšet, že žádná taková nabídka na stole neleží. Kdoví, pokud jde o tohoto trenéra, v posledních letech se o jeho (případném) angažmá v arabském fotbalovém světě mluví prakticky nepřetržitě. Ostatně není to během jeho pobytu u reprezentačního týmu (od léta 2016) poprvé. Jarolím už také v letech 2011 až 2013 vedl saúdskoarabský klub Al-Ahlí Džidda, potom pro změnu odešel do Spojených arabských emirátů trénovat tým Al Wahda.

Náhrada za Vrbu?

Egyptský Al-Ahlí ovšem patří ke špičce v dané oblasti. Deník Blesk dokonce psal o tom, že Karel Jarolím je až druhým v pořadí, první nabídka měla údajně přijít plzeňskému koučovi a jeho předchůdci u národního týmu Pavlu Vrbovi. Ten měl ale po egyptských médií údajně požadovat 80 milionů korun ročně, což prý bylo i na bohatý egyptský klub hodně.

Jarolímovi, který má u národního celku nyní brát 640 tisíc korun měsíčně, Al-Ahlí Káhira údajně nabízí jeden a půl milion korun. To by dělalo 18 milionů korun ročně. Což vychází o 62 milionů korun méně, než měl být údajný Vrbův, podle mého názoru řádně nafouknutý, požadavek.

Buď, jak buď, jak píše Seznam Zprávy, možná jde jen o bublinu a Karel Jarolím u reprezentace setrvá. „Nicméně mnohým už se do mysli vkrádá pocit, že kdyby Jarolím dobrovolně odešel ze scény a uchýlil se třeba někam k dromedárům, šlo by v danou chvíli o patrně nejelegantnější způsob, jak celé to vleklé trápení ukončit,“ dodává Seznam Zprávy. S tím lze souhlasit.

A jelikož se už po neúspěšné kvalifikaci MS 2018 do Jarolíma tvrdě obouval místopředseda FAČR Roman Berbr, zdá se, že by s koučovým předčasným odchodem neměli mít na Strahově problém. I když se před vídeňským středečním duelem s dalším účastníkem světového šampionátu, Nigérií (6. 6. v 15 hodin, vysílá ČT Sport), logicky na obou stranách mlží, aby to nedopadlo stejně nebo ještě hůře než v pátek s papírově slabší Austrálií. 

Osobně si myslím, že proti Nigerijcům budou hrát minule znudění a demotivovaní čeští reprezentanti s větším zápalem a že už snad podobnou blamáž podruhé nedopustí.

Ovšem čí je to vina, že páteční duel v SanktPöltenu pojali Češi tak laxně? Neměli by je motivovat hlavně členové realizačního týmu v čele s hlavním trenérem? Není už tenhle přístup signálem k tomu, že by se kouč měl raději poroučet?

Dva gentlemani, návrat, či mladší generace?

Pokud Karel Jarolím skutečně skončí, vyvstane otázka: Kdo by měl přijít na jeho místo? Nejen Seznam Zprávy zmiňuje bývalého trenéra Slavie Jaroslava Šilhavého, jenž je momentálně bez angažmá, nebo současného kouče „21“ Vítězslava Lavičku.

Když už je řeč o „21,“ Lavičkova lvíčata v Rakousku v posledních dnech ukázala, že český reprezentační fotbal by nemusel být v až tak dezolátním stavu – vyhrála nad mladými Rakušany 3:0 a 3:2. Jenže do Itálie, na ME 2019, z něhož se dá postoupit až na OH 2020 v Tokiu, nejspíš nepojedou. Protože v klíčovém březnovém duelu v Řecku prohrála 0:3.

Proč? Třeba i proto, že zatímco k řeckému týmu se před tímto rozhodujícím zápasem připojily mladé opory z áčka a utkání v podstatě rozhodly, Češi naopak museli hrát bez Schicka, který kvůli pochybným prioritám „tvrdnul“ na béčkovém a výsledkově bezvýznamném turnaji v Číně… Jankto do takové dálky raději ani neletěl, omluvil se kvůli problémům s lýtkovým svalem. Kdoví, nedaleké Řecko by mu z Itálie v rozběhnuté sezoně možná tolik nevadilo.

Jak řekl v květnovém interview pro magazín HATTRICK bývalý reprezentační kouč Jozef Chovanec, Schick neměl hrát v Číně, ale v kvalifikaci ME „21“. Mezi áčkem a „lvíčaty“ by měla být jak kontinuita, tak spolupráce. A český fotbal, jenž zoufale čeká na reprezentační úspěch, by neměl tak hazardovat s nabídnutými šancemi.

Jestliže je řeč o Jozefu Chovancovi, i to je jméno, o němž by se mohlo v souvislosti s novým koučem národního celku spekulovat.Pokud se tedy nestane novým šéfem komise rozhodčích FAČR, jak už se nedávno rovněž objevilo. Byl by to první trenér národního týmu v dějinách samostatného Česka, který by se do této funkce vrátil. Poprvé jej koučoval v letech 1998 až 2001. Postoupil s ním beze ztráty bodu na ME 2000, ovšem po neúspěšné kvalifikaci MS 2002 musel odstoupit. V Chovancově éře bylo Česko v žebříčku FIFA na druhém místě za Brazílií.

A co zahraniční kouč?

Pokud jde Šilhavého či Lavičku, jde nejspíš o největší současné gentlemany v trenérských pozicích u nás. Chovanec je o něco ráznějším typem kouče.

Nebo by měl dostat šanci zástupce mladší trenérské generace – například trenér českých dorostenců Luboš Kozel? Ten by ovšem měl mít v souvislosti s příchodem nového německého majitele nakročeno zpět do Dukly.

A co zahraniční kouč? Asi by se to mohlo konečně zkusit. Ovšem v současné finanční situaci (aproblémům s dotacemi), v níž se FAČR momentálně nachází, to asi nepřipadá v úvahu.