Alibista Královec byl ve studiu ČT zbytečný! Za rekordní počet penalt na MS nemůže video, ale pravidla

RUSKÉ POSTŘEHY

Viděli jste údajně elitního českého rozhodčího Pavla Královce ve studiu České televize coby „experta“ při pondělních večerních závěrečných zápasech skupiny B MS v Rusku: Portugalsko – Írán (1:1) a Španělsko – Maroko (2:2)? Také vám tam oblíbený sudí kontroverzního místopředsedy Romana Berbra a bývalé šéfky komise rozhodčích Dagmar Damkové přišel zcela zbytečný? Redaktoři ČT Sport Královcovi ukazovali diskutované záběry ze zápasů Švýcarsko – Srbsko (2:1) a Německo – Švédsko (2:1), kdy poražené týmy měly kopat penalty, ale ani jednou se vůbec nezkoumaly fauly soupeřů na videu, a on k tomu neměl žádný komentář. Zaujal pozici mrtvého brouka a choval se pocimrmanovsku ve stylu: „My nesmíme ani naznačovat.“ 

Alibista Královec byl ve studiu ČT zbytečný! Za rekordní počet penalt na MS nemůže video, ale pravidla

K výkonům a verdiktům kolegů na MS v Rusku Pavel Královec neřekl vůbec nic, působil na Kavčích horách  jako zbabělý alibista. Tahle falešná solidarita mu vydržela až do konce přenosu utkání Portugalců s Íránem, kdy bylo ve druhé půli video v permanenci jako při jarním derby Sparta – Slavia (3:3), které právě tento sudí svými verdikty totálně pokazil a musel být při každé sporné situaci opakovaně opravován.

Alespoň jsme se už v úvodu dozvěděli, že Královec nějaký názor na tyto diskutované okamžiky má (kdo by to do něj řekl?), ale že si ho musí nechat pro sebe. A na závěr konstatoval, že je dobře, že už ve fotbale funguje video, které případné omyly sudích napraví.

Brání FIFA a UEFA sudím ve svobodném projevu?

No, právě a o tom se vedou během MS v Rusku veliké spory. Video většinou chyby napraví, ale musí se alespoň zkoumat. Proč se ve zmíněných duelech nezkoumalo, toť otázka. Možná tu je zájem, aby se video při své premiéře na MS neužívalo až příliš, aby do toho videorozhodčí hlavním sudím na hřišti až tolik nemluvili, aby bylo vidět, že pánem na place je stále muž s píšťalkou na trávníku. A výsledkem je, že není…

Zpět ke Královcovi. Za prvé: jestliže FIFA a UEFA nutí své rozhodčí k tomu, že nesmějí vyslovit jakýkoli svobodný názor, je to zcela proti fotbalu a jeho transparentnosti. Proč by nemohl Pavel Královec říci: „Tady bych rozhodl stejně jako Felix“ a „Tady bych to asi udělal jinak“? Co na tom je tak hrozného? Za druhé: Pokud Královec nemůže o ničem mluvit, proč ho vůbec do studia ČT Sport zvou? Provětrat a prezentovat svůj značkový oblek může i při jiných příležitostech. A že odpovídal neinformovaným „expertům“ ve studiu v čele s Erikem Brabcem na otázky obecné spolupráce sudího s videorozhodčím? To přece připravení fotbaloví odborníci musejí dávno vědět! Psalo se o tom ostatně ve všech médiích.

I přesto, že některé situace prošly bez penalt a zkoumání videa, byl i díky němu na MS v Rusku už překonán rekord v počtu nařízených pokutových kopů. Předchozí rekordy držely šampionáty v letech 1990, 1998 a 2002, kde se zahrávalo po osmnácti penaltách, před čtyřmi lety v Brazílii jich rozhodčí nařídili pouze třináct.

Po dvou ukončených základních skupinách již bylo v Rusku nařízeno dvacet pokutových kopů. Patnáct jich bylo proměněno, pět nikoliv. Kromě Cristiana Ronalda v utkání proti Íránu se při nich neprosadil třeba ani Lionel Messi v zápase Argentiny s Islandem. SaúdFahádMuvalád zase nepřekonal pětačtyřicetiletého Egypťana ÍsamaHaddarího, nejstaršího muže, který v historii MS od roku 1930 na světovém šampionátu nastoupil.

Penalty. Vážně je takhle chcete?“

Pokud jde o velké množství penalt na MS 2018, napsal na toto téma už před týdnem v deníku Sport vedoucí jeho fotbalového oddělení Ondřej Škvor zajímavou glosu s názvem „Penalty. Vážně je takhle chcete?“ Je to velké slovo do pranice. Škvor ve své poznámce píše:

„Už jsem to psal jednou, před lety, a pořádně jsem to od vás schytal. Otrnulo mi, zkusím to tedy znovu: penalty, jak se v čase vyvinuly, škodí fotbalu. Proč?
Ve značném procentu případů dělají obrovskou šanci ze situace, která je velmi nevinná. A to včetně té, kdy se hráč motá zády k brance v rohu šestnáctky a schytá faul (o tom, že to faul ani třeba nebyl, nyní nemluvě). Takže z šance ve výši jedno procento, možná ještě míň, tu máme devět ku deseti, že padne branka.

Ano, jsou i zjevné příležitosti, dokonce takové, kdy je dosažení branky pravděpodobnější než z penalty. A právě kvůli takovým byl pokutový kop původně vymyšlen. Když si tedy budu myslet, že z puntíku se má kopat jenom ve chvílích, kdy byla zmařena „zjevná branková příležitost“ (citace z pravidel), nevymýšlím žádnou progresivistickou novinku (rozuměj změnu pro změnu), ale vracím se ke kořenům a ke smyslu penalty.

Ty ostatní fauly ať se rozehrávají z místa přestupku, se zdí, a bude to zábavnější než celá penalta. Pokutový kop, to je totiž takový trochu nudný kop. Navíc ubude nafilmovaných pádů.

Námitka, jak se budou ty fauly odlišovat? To už se přece děje, sudí takovou situaci v hlavě řeší ve chvíli, kdy se rozhoduje o udělení červené karty.

Mimochodem, tady vidím jednu ze slabin videa. Přinese totiž více penalt, a to z větší části právě za fauly v těch situacích, které nejsou gólové. Hrozí tedy, že penalty rozhodnou více zápasů, než tomu bylo doposud.

Já vím, že mi to neprojde. Ale výhry z takových penalt mě nebaví.“

Tolik Ondřej Škvor. Přiznám se, že mě výhry z takových penalt po nevinných faulech či kdovíjak nastřelených rukách také nebaví. A také vím, že nám to s Ondrou neprojde.

Ovšem na rozdíl od Ondřeje si nemyslím, že video může za to, že počet takových penalt při jeho použití narůstá. Za to přece logicky a v první řadě mohou ta pravidla, resp. jejich výklad, že se má ve „vápně“ pískat každý přestupek úplně stejně jako mimo něj.

Proč byl pokutový kop vůbec vynalezen? Smysl byl jiný

A tady jsem u jádra pudla. Penalta totiž v původních pravidlech nebyla. Vymyslel ji před 127 lety rodák ze severoirského Milfordu William McCrum (dnes má v tomto městečku díky svému vynálezu sochu). Stálo ho to hodně vášnivých diskusí a sporů, odpůrci tento tvrdý trest nazývali „Trestem smrti“, ovšem 2. června 1891 byl pokutový kop přece jen do fotbalových pravidel zanesen.

McCrum zavedl tento kop jako nejvyšší možný trest, když byl opakovaně svědkem hrubé hry před brankou, která se obráncům velmi vyplácela. Původním smyslem penalty tedy bylo zamezit úmyslným faulům v blízkosti brány, nikoli trestat tým za nějakou nevinnou nastřelenou ruku.

Bohužel si nejsem jist, zda to současní vládci fotbalu a šéfové komisí rozhodčích vůbec vědí. Když jsem se na historii vzniku penalty, na jméno jejího vynálezce a na její původní smysl ptal jednoho předního českého a mezinárodního rozhodčího s velkými ambicemi, nevěděl o tom k mému překvapení vůbec nic.

Jestli o tom něco ví Pavel Královec, netuším, ale obávám se, že by stejně možná při své odpovědi byl vázán nějakým slibem „rozhodcovské mlčenlivosti“.