Spasibo! Rusku se MS povedlo organizačně i sportovně. Jde o nejlepší šampionát v historii!

Patřím ke generaci, která osobně zažila srpen 1968 a okupaci Československa Sovětskou armádou. „Rusáci“, jak jim tehdy nikdo jinak neřekl, tábořili nedaleko od našeho doma v Praze - Malešicích. Každý den jsem je vídal utábořené i u strašnické Vinice. Není divu, že k nim mám od svých devíti let specifický vztah. Takže když je pochválím, musí to už být. 

Nyní, týden před koncem šampionátu to však říci musím (věřím, že už žádný průšvih nestane): „Spasibo – děkuji. Rusům se jedenadvacáté mistrovství světa ve fotbale povedlo dokonale. A to jak po stránce organizátorské, tak i sportovní, k čemuž sami svým senzačním postupem do čtvrtfinále přes mistry světa 2010 a mistry Evropy 2008 a 2012 Španěly přispěli dílem nemalým. A nechybělo mnoho, hlavně více odvahy v dalším penaltovém rozstřelu proti Chorvátům (2:2 po prodloužení, 3:4 na penalty), a mohli si dokonce zahrát o medaile.

Přitom před startem šampionátu patřili k outsiderům, na žebříčku FIFA byli z 32 účastníků v žebříčku FIFA až druzí nejhorší, šedesátí šestí. Jen jedno místo před Saúdskou Arábií. Hráči i trenér Čerčesov byli ostře kritizování až vysmíváni. Za veliký úspěch, který si přál i prezident Vladimir Putin, se považoval už postup z ne příliš těžké skupiny A. Ovšem hned v úvodním utkání MS 2018 Rusové ukázali svou sílu, když právě Saúdskou Arábii rozdrtili 5:0. Pak zdolali i Egypt s hvězdou Premier League Mohamedem Salahem a byli již po dvou kolech základní skupiny v play off.

A v osmifinále po heroickém výkonu se Španěly (1:1, po prodloužení 4:3 na penalty) se rázem stali miláčky ruského národa. Po čtvrtfinálovém vyřazení možná nyní panuje v Rusku zklamání, vždyť nad Chorvaty v průběhu sobotního večera v bouřlivé atmosféře v Soči vedli 1:0, v prodloužení pak vyrovnali pět minut před koncem prodloužení a byli na psychickém koni. Možná si však před penaltovým rozstřelem věřili až příliš.

Historický úspěch samostatného Ruska

Ale i tak, pátá až osmá příčka Rusů je jejich velikým úspěchem. Vždyť v éře samostatného Ruska při svých předchozích třech startech na MS (1994, 2002 a 2014) nikdy nepostoupili ani ze základní skupiny. Jedině před deseti lety na EURO 2008 ve Švýcarsku a Rakousku došli až do semifinále a získali tam bronz. Ovšem na úspěchy bývalého Sovětského svazu – 4. místo na MS 1966 v Anglii, zlato na historicky prvním ME v roce 1960, tři stříbra z ME 1964, 1972 a 1988 a zlato na OH 1956 - už posedal prach.

Výborně zorganizovaná akce jako při MS v Německu

Hlavní je ovšem úspěch organizační. Šampionát se hraje na zaplněných, moderních stadionech, v přátelské atmosféře, při níž se diváci v hledišti misí podobně jako při ragbyových světových mistrovstvích. Ano, je to trochu Potěmkinova vesnice, chudý ruský venkov, kteří návštěvnici MS 2018 nevidí, nepochybně zůstává stejný. Tajné služby jsou jistě v dějištích turnaje na každém kroku. Ovšem zorganizované je to skvěle, i nároční zástupci médií tvrdí, že takhle to naposledy klapalo snad jen při MS 2006 v Německu.

A co je nejdůležitější. Povětšinou je v Rusku k vidění skvělý fotbal. Troufám si říci, že kvalitativně jde patrně o nejlepší mistrovství světa v jeho historii od roku 1930. „Vidíme skvělé zápasy, vynikající hráče, perfektní stadiony. Je to skvělé mistrovství,“ pochvaluje si např. slávistická trenérská legenda František Cipro, který mj. koncem 90. let minulého století trénoval v Tirolu Innsbruck hlavního kouče ruského národního celku Stanislava Čerčesova, jenž v rakouském klubu chytával v letech 1996 až 2002. „Uměl dobře německy, protože předtím dělal brankáře v Drážďanech. Byl to kvalitní gólman, ale klidný tehdy moc nebyl, zažil jsem s ním spoustu věcí, mohl bych vyprávět,“ vzpomíná Cipro.

Shodli jsme se s Ciprem na tom, že v takové konkurenci by to měl český celek hodně těžké. „Pozor, i v týmu podceňované Panamy bychom našli velmi dobré fotbalisty,“ dodal Cipro.

Za čtyři roky v Kataru to asi bude jiné

V každém případě tento turnaj nadchl a dal na čas zapomenout na obří dopingové skandály v ruském sportu a na to, že při volbě organizátorů MS 2018 v Rusku a MS 2022 v Kataru to nejspíš hodně „cinkalo“.  Ovšem pochybuji, že za čtyři roky bude při katarském šampionátu v hledištích tak báječná atmosféra jako nyní.

Moc rád bych se mýlil, ale katarské MS v házené v roce 2015 leccos naznačilo. Jen doufám, že si Katar nekoupí z nejlepších fotbalistů světa své žoldácké umělé mužstvo, podobné tomu, které při házenkářském MS před třemi lety došlo až do finále…