Opluštil zpět ve FNL: Angažmá v Jihlavě bylo zklamáním, vrátilo mě o rok zpět

Viktoria Žižkov před startem nového ročníku druhé nejvyšší soutěže v kabině opět přivítala Marka Opluštila, který se do týmu červenobílých vrací již podruhé. A jaká pro něj byla sezóna 2017/2018? Nejprve jakožto kapitán táhl Olympii Praha, loňské překvapení podzimu. Poté si jej však v zimě stáhla zpět Jihlava, kde však šanci nedostal. "Trenér na začátku ukázal na jiné kluky a pak už se to rozjelo, vstup do soutěže měli skvělý, takže šance nepřišla. A když už nastala v Olomouci, tak trenér ukázal na třetího stopera a bylo rozhodnuto," řekl se zklamáním obránce Viktorii Žižkov. Po skončení ročníku se stal volným hráčem a po neúspěšných jednáních s Hradcem se nakonec opět upsal pražskému klubu.

Na webu fkvz.cz jsme si mohli přečíst zprávu "Do Viktorky přichází Marek Opluštil, velký bojovník a srdcař." Jak jste s tímto popisem spokojen?
Určitě se to hezky čte. Jsem odchovanec Viktorky a mám k ní vztah, takže i to rozhodlo, když jsem nyní řešil další angažmá. Prakticky jdu domů. Znám tady prostředí, vedení i kluky v kabině.

Takže ten popisek je pravdivý?
Snažím se, aby byl. Bojuji a na hřišti nechávám všechno.

Je pro vás Žižkov osudovým klubem?
Viktorka mě vychovala, šel jsem do ní ve svých čtrnácti letech a později mi dala možnost prosadit se ve velkém fotbale. Přestoupil jsem jinam, ale opět se zde vracím se smlouvou na tři roky, takže asi ano.

Viktorku jste zažil při jejím skoro konci v roce 2015, byl jste v ní předminulou sezónu, nyní vás čeká další. Jaký vývoj klub podle vás za ty roky provedl?
Na začátku to bylo zlé, protože celý klub byl před krachem. Sice to bylo špatné z finanční stránky, paradoxně fotbalově to však bylo nejlepší období. Pod trenérem Trpišovským jsme hráli o postup, takže z tohoto pohledu to bylo super. Když jsem se tam pak podruhé vrátil, tak Viktorka čerstvě postoupila z ČFL. Nehráli jsme špatný fotbal, pohybovali jsme se uprostřed tabulky. No a teď je čas to zase posunut dále. Celý klub se chce stabilizovat a hrát nahoře tak, aby se neopakovala loňská nepovedená sezóna.

CO MĚ MRZÍ NEJVÍCE? ŽE JSEM V BANÍKU NEDOSTAL PŘÍLEŽITOST, PŘIZNÁVÁ ŽIŽKOVSKÝ DRESSLER

A jak jste se během té doby změnil fotbalově vy sám?
Já jsem zase o tři roky starší. Už bych měl mít v týmu jinou roli, svým způsobem ho i táhnout společně se staršími jako je Míra (Miroslav Podrazký - pozn. red.) či Švejda (Ondřej Švejdík - pozn. red.). Určitě už nejsem žádný zelenáč, zestárnul jsem a věřím, že i nabral spoustu zkušeností.

Pojďme ještě k minulému ročníku, kdy jste podzim strávil v Olympii. Dokonce v roli kapitána. Jaký to byl půlrok?
Bylo to skvělé. Rád na to vzpomínám. Byl to teda trošku krok do neznáma, měl jsem jít z Jihlavy hostovat a v případě Olympie jsem nevěděl, do čeho jdu, ale nakonec se to ukázalo býti správným krokem. Vytvořila se tam skvělá parta a vedl nás výborný trenér. Hlavně jsem hrál a podle mě jsem si za ten podzim udělal ve druhé lize největší jméno. Jen škoda, že se na to nenavázalo na jaře.

Tušil jste, že by to nakonec mohlo s pražským celkem dopadnout až tak zle?
Už ke konci podzimu jsme poslední kola hráli bez trenéra Sazimy, protože se nějak nepohodl s majiteli. Když jsem pak v zimě viděl všechny ty změny v kádru a počet cizinců, tak jsem trošku tušil, že se podzimní úspěch Olympie asi nebude opakovat. Je zvláštní, jaké kroky tam udělali.

Jak moc vlastně řečtí majitele zasahovali do chodu klubu?
Co jsem tam byl já, tak fungovalo vše příkladně. Například výplatu jsme dostali vždy dvacátého, bez jakéhokoliv problému. Já osobně na Olympii nemůžu říct vůbec nic špatného. Na své působení vzpomínám jen kladně, ale jaro se bohužel nepovedlo. Ale to už jsem tam nebyl, takže jsem do toho už tolik neviděl.

V zimě jste se vrátil do Jihlavy. Jak moc tam s vámi počítali?
Moc jsem se tam vracet nechtěl, ale zprávy byly takové, že tam budeme čtyři stopeři a bylo mi i naznačováno, že bych opravdu měl hrát. Ale v zimě jsem byl ještě na operaci s meniskem, takže jsem přípravu začal o nějakých čtrnáct dní později. Trenér na začátku ukázal na jiné kluky a pak už se to rozjelo, vstup do soutěže měli skvělý, takže šance nepřišla. A když už nastala v Olomouci, tak trenér ukázal na třetího stopera a bylo rozhodnuto. Za celé jaro jsem naskočil na hřiště pouze dvakrát - jednou v nastavení a podruhé na osm minut. Bohužel se to nepovedlo a bylo to pro mě velkým zklamáním, protože jsem do Jihlavy jsem šel s tím, že tam chci hrát ligu a ani jednou se to nepovedlo.

Nezvažoval jste tedy po tom skvělém podzimu zase nějaké to hostování třeba i v druholigovém klubu?
Tenkrát byla situace taková, že mi za půl roku končila smlouva v Jihlavě a v případě dalšího hostování by mi vypršela smlouva a já odešel jako volný hráč. Musel jsem buď někam přestoupit nebo se vrátit do Jihlavy. Do druhé ligy se mi moc přestupovat nechtělo a z ligy měl zájem jen jeden tým, ale to nakonec nedopadlo. Jak jsem se po podzimu cítil dobře, tak jsem věřil, že to teď v Jihlavě dobře dopadne a budu hrát. Liga je vždy lákavá, bohužel to nevyšlo.

Jihlavě se nepodařilo přes dobrý začátek jara zachránit, čím to?
Jarem to nebylo, za vše mohl nepodařený podzim, kdy udělali jen deset bodů. Na jaře se jich udělalo dvacet. Na jaře to skvěle šlapalo, ale bohužel to stejně nestačilo. Možná se jen na jaře ještě mohla porazit Sparta, tam to rozhodl hloupý gól. Chyby se ale musí hledat v první části.

SPARŤANSKÝ KLENOT HLOŽEK MOHL DO MANCHESTERU CITY NEBO BAYERNU. PROČ TO PASKA ZATRHL?

Tým vedl trenér Svědík, jak vám jeho styl vyhovoval?
Je to náročný trenér, měli jsme hodně náročných tréninků. Já si však myslím, že právě takoví trenéři jsou úspěšní. Z každého se snažil vymačkat maximum a podle mě je to dobrý trenér. Ani mě v důsledku nepřekvapilo, že se udělalo tolik bodů.

Bylo nějak domluveno, co s vámi bude v případě sestupu?
Měl jsem ve smlouvě, že pokud na jaře neodehraji čtyři zápasy, stanu se volným hráčem. A přesně tak se stalo. Ale potom, co jsem na jaře nehrál, jsem nemohl čekat, že dostanu nabídky z první ligy. Ve druhé lize nabídky byly, ale docela dlouho se to táhlo. Už jsem byl jednou nohou v Hradci, ale nakonec i vzhledem k tomu, že trenér Sazima, kterého jsem zažil v Olympii, bude působit ve vedení Viktorky, jsem se rozhodl vrátit zpět. Jsem rád, že jsem doma i v Praze.

Když si vzpomenu na náš rozhovor před pár lety, tak v těchto chvílích jste už podle svých plánů chtěl hrát nejvyšší soutěž. Proč se to nepodařilo?
Je to tak. Těžko říct proč, na druhou stranu konkurence je veliká. Dva roky jsem stabilně hrál ve FNL, ale bohužel škoda tohoto jara. Cítil jsem se dobře a myslím, že jsem v zimě opravdu na nejvyšší soutěž připraven byl. Jihlavský trenér však ukázal na jiné hráče. Ve fotbale to tak bohužel je. Jednou se daří, hrajete výborně, pak ale přijde špatný půlrok a člověk se vrátí o rok zpátky a musí dokázat, že na to má. Nezbývá mi nic jiného než teď na Viktorce hrát dobře a ukázat, že mám na to hrát první ligu. Pak se uvidí.

Během přípravy jste se zatím na hřišti moc neobjevil, čím to?
Zahrál jsem si první přípravné utkání proti Slavii, avšak v dalším zápase proti Hradci jsme se pak v nějaké pětadvacáté minuty blbě srazil kolenem s protihráčem a musel jsem střídat. Týden jsem netrénoval, takže jsem proti Pardubicím nenastoupil, ale teď už je to dobré. Hrajeme teď ve středu a o víkendu pak generálku s Bohemkou, to už bych měl být na place.

Viktorka se utkala s těžkými soupeři, je to pro tým dobře?
Se Slavii se prohrálo, ale teď proti Pardubicím jsme odehráli dobré utkání. Už proti Hradci to bylo vyrovnané, přestože se prohrálo. Teď nás poprvé čeká třetiligový mančaft, proti kterému bychom měli ukázat, že jsme na tom dobře. Tohle vybírá trenér, nějak se to neřeší. Prostě do těch zápasů jdeme s tím, že uděláme vše pro výhru a dobrý pocit před ostrým startem soutěže.

A jak vidíte tu nadcházející sezónu Žižkova?
Je pravda, že zde teď máme hodně mladých kluků, což je to ovlivněno spoluprací se Slavii. Určitě je tu však síla a trenér Mikolanda je dle mě výborný kouč, podobný již zmiňovanému panu Svědíkovi. Máme hodně náročných tréninků, tudíž věřím, že si to sedne a budeme hrát nahoře. Pořád jsme Viktorka Žižkov, která má povinnost hrát horní patra, ne střed tabulky nedej bože o záchranu. Věřím, že je v našich silách hrát do pátého místa.

EISMANN: BRNO MÁ JASNÉ AMBICE, K UDRŽENÍ MU CHYBĚLO JEN STŘÍLET BRANKY