Polák nepřišel na mítink a byl konec. Kopanec do brněnské legendy

MEZI ŠESTNÁCTKAMI JANA HRABÁLKA

Není rozlučka jako rozlučka. V červnu se na Spartě loučil ODCHOVANEC Tomáš Rosický s kariérou ve velkolepé show před vyprodanou Letnou. Jeho vrstevník a reprezentační spoluhráč Jan Polák, ODCHOVANEC Brna, opouští svůj mateřský klub zadními dveřmi, bez světel ramp, ba navíc jako nepotřebný. Jako použitý list, na nějž se už nedá nic připsat.

Polák nepřišel na mítink a byl konec. Kopanec do brněnské legendy

Ano, „Malý Mozart“ je jen jeden a dosáhl toho v kariéře o trošku víc, než Honza Polák. A Brno taky není Sparta. Nicméně, žádný jiný odchovanec brněnského fotbalu nemá na svém kontě více reprezentačních startů, než Jan Polák. Nikdo svůj mateřský klub neproslavil v cizině více, než on.

Teď byl za to „odměněn“ kopnutím do zadní partie svého vlastního těla. Těla, které sice už zdravotně neposlouchá na sto procent, ale které je stále schopno mladíkům v kabině předávat zkušenosti, radit. Tedy dělat to, co nenahradí ani stovky tréninkových jednotek. A pak pracovat pro klub dál, třeba jako Rosa na Letné.

„Dnes mítink na Srbské.“ Tak měla znít sms od majitele klubu Václava Bartoňka Janu Polákovi v polovině července… Vžijte se do role adresáta. Majitel vás zve na kafe? Či na přehlídku nových dresů před fanoušky? Nebo na co? Poklábosit u piva? Polák nevěděl, oč jde, nikam nešel, odpověděl, že dnes nemá čas. A to byla jeho poslední komunikace s klubem. Ne to není vtip, to je smutná realita fungování klubu, který by se rád stále řadil k velkým, ale ve skutečnosti je čím dál tím menším. A nejen proto, že momentálně hraje ve druhé lize.

Text smsky ale naprosto koresponduje se stylem a jednáním majitele Václava Bartoňka. Řada lidí, kteří s ním byli v obchodním i sportovním kontaktu, po schůzkách potvrdila, že by potřebovali tlumočníka, byť se dialog zákonitě vedl v češtině. Tak složitě, komplikovaně a neurčitě se vyjadřuje muž, který řídí brněnský klub.

Teď nejde o to, že v Brně skončil hráč jménem Jan Polák. Konec hráčské kariéry by stejně jednou a brzo nastal, čas nezastavíš. Brno ale přišlo o svoji ikonu, o osobnost, která by pro svůj mateřský klub mohla v dalších letech udělat spoustu práce, být jeho tváří. Na jedné straně rozverný bavič Švancara, na straně druhé tichý a zádumčivý Polák, téměř ideální kombinace.

Je zajímavé, že podobně skončil v Brně i Pavel Zavadil. Byť ne tak dramaticky přes sms jako Polák. Podle Bartoňka „byl přestěhovatelný do Brna“ (další ze speciálních výrazů pana majitele), ale nakonec skončil u rodiny v Opavě. Nicméně „Zavošovi“, který není odchovancem Brna a přišel sem až na stará kolena, se aspoň dostalo slušného a solidního rozloučení.

Polák teď bude jezdit za prací do Prostějova. Upřímně: na hřišti ještě sem tam pomůže, ale jeho role bude spíše mentorská, s jasným výhledem do budoucnosti. Sportovní boss Miroslav Černošek totiž dobře ví, jak je pro klubovou image důležité pracovat s osobnostmi, které něco dokázaly. Na rozdíl od svého brněnského protějšku.

P.S. Kdy bude na Srbské další mítink?