Tvrdík: Surkisi, odstup! Mohla Slavia vyřadit klub patřící bratrovi kontroverzního místopředsedy UEFA?

KOMENTÁŘ

Začátkem 21. století jsem byl tehdejšími fotbalovými funkcionáři, ale i naivními a tzv. „korektními“ novinářskými kolegy, obviňován, že jsem při popisování zákulisních machinací v českém fotbale až paranoidní. Pak se provalila „Ivánkova“ odposlechová úplatkářská aféra a ukázalo se, že skutečnost je ještě mnohem horší. A někteří žurnalističtí kolegové při tom měli také máslo na hlavě. 

Tvrdík: Surkisi, odstup! Mohla Slavia vyřadit klub patřící bratrovi kontroverzního místopředsedy UEFA?

Před týdnem, mezi prvním a druhým utkáním 3. předkola LM Dynamo Kyjev – Slavia Praha (1:1, 2:0), jsem napsal, že jsem hned po losu měl z vývoje tohoto dvojzápasu značné obavy. Ty se potvrdily v plné nahotě. Otázka zní, zda by červenobílí, i kdyby se vyvarovali v obou utkáních několika svých klíčových chyb, mohli za dané „politicko-fotbalové“ situace v Evropě a v UEFA vůbec postoupit. Silnější pes s mnohem lepším diplomatickým krytím pochází z Ukrajiny. Šlo by to jen v případě, že by slávisté soupeře výrazně v obou duelech nejen přehráli, ale také stříleli góly a měli v bráně oporu typu Vaniaka v roce 2007. Což se nestalo.

Ukrajinský klub se slavnou minulostí totiž vlastní už od roku 2002 Igor Surkis, což je o devět let mladší bratr Grigorije Surkise.Ano, toho kontroverzního místopředsedy UEFA, o němž už se mnohokrát v historii psalo v souvislosti s korupcí. Toho funkcionáře, který koncem minulého roku na valné hromadě FAČR v Nymburce v ruštině arogantně vyhrožoval českému fotbalu nucenou normalizační správou, pokud neupraví své stanovy k jeho obrazu a k obrazu Surkisových místních spojenců, kteří jako by připomínali Biľakovu dělnicko-rolnickou vládu spojenou s nechvalně známým zvacím dopisem ze srpnové okupace Československa v roce 1968.

A dodal jsem, že z propojení bratrů Surkisovýchnelze mít dobrý pocit ani před kyjevskou odvetou.

Tvrdík: „Surkis by měl odstoupit z vedení UEFA“

V jejím poločase (za stavu 1:0) napsal předseda představenstva Slavie Jaroslav Tvrdík tento tweet: „Jestli existuje spravedlnost, za první i dnešní zápas, tak to kluci otočí. Panu Surkisovi i jeho spolku navzdory.“

Po odvetě (2:0) pak Tvrdík dodal: „Rozhodčí hrubě ovlivnili oba zápasy. Místopředseda Surkis by měl odstoupit a UEFA se nesmí divit, co fanoušci oprávněně skandují ve spojení s jejím jménem. Být Dynamem, takto bych postoupit opravdu nechtěl. Jsem pyšný na náš tým a budeme tvrdě pracovat dál, díky za podporu!“

Silná slova, i vzhledem k dalším účinkování Slavie v základní skupině Evropské ligy nijak diplomatická, ovšem pravdou je, že Grigorij Surkis (viz rámeček v rámci tohoto textu) už dávno nemá ve vedení UEFA co pohledávat. Je to poslední pozůstatek z party vedené korupčníky, kteří museli vedení UEFA i FIFA po zásazích vyšetřovatelů z FBI potupně odstoupit.

A je velmi smutné, že na poslední valné hromadě FAČR někteří tuzemští funkcionáři se Surkisem názorově souzněli a báli se ho, jako se před padesáti lety třásli Husák a spol. před jiným Ukrajincem, tehdy ve službách SSSR, Brežněvem. Když jim shodou okolností opět vyhrožoval normalizační správou…

KDO JE GRIGORIJ SURKIS, BRATR MAJITELE DYNAMA IGORA SURKISE?

Grigorij Surkis, místopředseda UEFA a bývalý šéf Ukrajinského fotbalového svazu a také bývalý člen vedení Dynama Kyjev. Funkcionář, který, jak naposledy zdůraznil belgický server The Brussels Time, má kvůli podezření z korupce zákaz vstupu na území USA.

Jak koncem minulého roku zase připomněl deník Sport, osmašedesátiletý rodák z Oděsy odstartoval svoji činnost ve fotbale známým skandálem z 90. let, jenž dostal visačku „kožichový“. Důvod? V roce 1995 byl právě Grigorij Surkis zapleten do úplatkářské aféry, kdy mělo dojít k ovlivnění španělského rozhodčího Nieta v duelu Ligy mistrů mezi ukrajinským Dynamem Kyjev a řeckým Panathinaikosem Atény (1:0). Sudímu byl údajně nabízen úplatek ve výši třicet tisíc dolarů a navrch darem dva luxusní kožichy!

Dynamo bylo poté na tři roky vyřazeno z klubových soutěží UEFA. Jenže to začalo zavánět mezinárodním skandálem, jelikož se do věci vložil i ukrajinský parlament, premiéra nakonec i sám tehdejší prezident Ukrajiny Leonid Kučma. UEFA se tehdy Kučmy nejspíš zalekla. Faktem je, že Dynamo bylo po čase omilostněno. I když se po celé fotbalové Evropě tvrdilo, že důkazy ouplácení ze strany Kyjeva bylyzřejmé (ostatně španělští sudí vše přiznali), Ukrajina chápala anulování trestu jako důkaz neviny.

KAMARÁD S BLATTEREM, PLATINIM, VILLAREM I PUTINEM

Proto ani tento skandál Surkisovupověst nezničil. Naopak. Na Ukrajině se stal v roce 2000 šéfem svazu. Od té chvíle se hovoří o stavbě korupční pyramidy, kdy se uplácejí i rozhodčí řídící mládežnické soutěže. Unfair jednání se na fotbalové Ukrajině údajně stalo normou.

„Surkis si mezitím s pomocí přízně důležitých figur světového fotbalu budoval silnou pozici. Často byl vídán v družných rozhovorech se Seppem Blatterem, Michelem Platinim a Angelem Villarem. Mimochodem, ani jeden z nich už v organizacích FIFA a UEFA nepůsobí, korupční skandály jim zlomily vaz,“ citoval loni koncem roku deník Sport zahraniční média.

Pro dokreslení Surkisova vlivu je důležité zmínit, že podle mnoha zdrojů patří k blízkým lidem ruského prezidenta Vladimira Putina. Tomu měl také radit ohledně pořádání MS 2018 v Rusku. Ostatně během světového šampionátu vystoupil 9. července 2018 v bruselském Press Clubu britský novinář Tim White, spolupracovník Andrewa Jenningse (autora slavných knih o korupci ve FIFA, které chtěla světová fotbalová federace zakázat), s tím, že Grigorij Surkis měl být údajně zapleten i do korupce v souvislosti s přidělením MS 2018 Rusku.

Jenže na rozdíl od Blattera či svých přátel v bývalém vedení UEFA Platiniho a Villara Grigorij Surkis všechny tyto kauzy zatím ustál.

Vzpomínka na ukrajinsko-polské spojenectví z ME 2012

Pokud jde o kyjevské přehmaty polského tria rozhodčích (Stefaňski – Boniek, Golis), lze možná souhlasit s kolegou Luďkem Mádlem z TV Seznam, že před vyrovnávajícím Teclovým gólem na 1:1 v závěru první půle bránil Deli, stojící v ofsajdové pozici, ve hře obránci Dynama Burdovi. Ovšem asistent gól nejprve jednoznačně uznal, běžel s praporkem do středu hřiště a až po notně dlouhé době arbitři branku odvolali. Budiž. I když si mohu myslet, že na druhé straně by tahle branka prošla bez diskuzí. Ale co potom ta neodpískaná ukrajinská ruka? Také nic? A co učebnicový ofsajd před druhým gólem Dynama? Jiný termín než zářez mě v této souvislosti nenapadá. Tohle je na slepeckou hůl pro polského asistenta.

Pak se nedivme, že člověka napadne vzpomínka na to, jak Grigorij Surkis v roce 2012 pořádal s Poláky společné ME, že jsou tu stále jistá fotbalová partnerství a spojenectví a že to tehdy všechno jistě také nebylo zadarmo, protože v prvním kole pořadatelské volby ze tří postupujících vyhrála Itálie (11 hlasů) před Chorvatskem s Maďarskem (9) a až třetí byly Polsko s Ukrajinou (7).Konečné rozhodnutí mělo být oznámeno dne 8. prosince 2006 v Nyonu , ale to bylo odloženo, kvůli „více času na dolaďování kandidátskýchnabídek“. Ty byly nejspíš zajímavé. Hostitelé byli nakonec vybráni až 18. dubna 2007 v Cardiffu, na základě hlasování členů výkonného výboru UEFA (Polsko a Ukrajina měla najednou 8 hlasů, Itálie jen 4, Chorvatsko a Maďarsko žádný).

Ostatně finále evropského šampionátu mezi Španělskem a Itálií (4:0) se hrálo 1. července 2012 právě na rekonstruovaném Olympijském stadionu v Kyjevě, kde v úterý došlo k dosti podivným verdiktům.

A pokud chceme dále spekulovat, nemohla to třeba být i pomsta za poměrně nedůstojné odstranění Poláka Michala Listkiewicze z čela české komise rozhodčích letos v létě? Pokud ano, pak by to byl velký paradox, protože právě Slavia byla vždy na jeho straně.

Čtyři podmínky slávistického postupu

Takže si na závěr zopakujme zásadní Mádlovu otázku:

Mohla Slavia postoupit přes klub patřící bratrovi kontroverzního místopředsedy UEFA?

Muselo by se sejít několik věcí:

  1. V prvním zápase odhodit zbytečný respekt z úvodního poločasu.
  2. V obou zápasech se vyvarovat výpadků koncentrace při prvních gólech soupeře (v Praze při dvou balonech na hřišti, v Kyjevě při volném přímém kopu soupeře).
  3. Zvýšit důraz před protivníkovou brankou a využít všech šancí (Zmrhalova a Deliho hlavička v prvním utkání, Sýkorova hlavička v úvodní půli druhého utkání a hlavně Součkova vyložená šance ve druhé půli za stavu 1:0).
  4. V brance Slavie by musel stát vynikající gólman typu Vaniaka při postupu červenobílých do Ligy mistrů v roce 2007 nebo Pavlenky v mistrovském roce 2017. Mladý Kolář sice žádný ze tří gólů Dynama nezavinil, ale nechytil nic navíc, což je v takto vypjatých zápasech zpravidla nezbytné. Tady je možná do dalších bojů největší slávistická rezerva – výborný a zkušený brankář, jenž tým podrží v kritických chvílích.

Teď se můžeme jen dohadovat, co by se stalo, kdyby v Kyjevě Teclův gól platil nebo kdyby Souček dvacet minut před koncem srovnal na 1:1? Zvrátilo by zase Dynamo vývoj zápasu na svou stranu, zaúřadovali by rozhodčí?

Na „kdyby“ se ale ve fotbale ani v životě nehraje. Slavii teď po roce opět čeká základní skupina Evropské ligy. Jak řekl komentátor České televize Jaromír Bosák, to vůbec není špatná soutěž. Na rozdíl od loňska by ale měli poučenější slávisté postoupit do jarních bojů – loni v prosinci jim k tomu chyběl jediný gól.