Rozšířil se nám tu v televizi takový nešvar: Dáváme to neustále POD SEBE a bereme to NA SEBE. Proč?

Rozšířil se nám tu v televizi takový nešvar: Dáváme to neustále POD SEBE a bereme to NA SEBE. Proč?
ČTVRTEČNÍ OFSAJD PAVLA PROCHÁZKY

Minulý týden jsem se tu snažil upozornit na některé nešvary ve sportovní, hlavně, televizní žurnalistice, která nekriticky přebírá fotbalový newspeak či spíše hatmatilku. Především v souvislosti s módním slovním spojením „na míči“. Uplynulá neděle a sledování televizních přenosů z nejvyšší české fotbalové soutěže mě ale dohnaly k tomu, že ještě musím přidat druhý díl. Rozšířil se nám tu totiž takový nešvar. Není snad chvilky, kdy „to“v televizi „některý z hráčů nevezme na sebe“. A také, kdy „to pro změnu dá pod sebe“. Někdy se dokonce stane, že „to nevezme na sebe“ a raději „to dá pod sebe“.

Když to slyším, přijde mi občas, že je řeč o Ježíši Kristovi, který vzal na sebe přirozenost služebníka a stal se jedním z lidí. A ono při tom jde jen o řešení jedné herní situace…

Jednou, dvakrát i třikrát to snesu, ale když jsem tohle módní spojení slyšel v neděli při jednom přímém přenosu během pár minut už asi pošesté (přátelé z O2 TV Fotbal prominou, v České televizi i na dalších stanicích se to až na čestné výjimky děje úplně stejně), musel jsem to kvůli své nervové soustavě řešit.

Hodil jsem něco NA SEBE a šel jsem POD SEBE, dolů do hospody

Vzal jsem to tedy NA SEBE. Hodil jsem NA SEBE kalhoty a šel jsem POD SEBE, tedy z našeho šestého patra do přízemí do hospůdky, kde se vysílá na několika obrazovkách každý fotbalový přenos.

Tam je totiž vždycky tak narváno, že není slyšet vlastního slova, tedy ani televizní komentář. Že jsem udělal dobře, se ukázalo záhy, když Franta oznámil, že má narozeniny, a proto to dneska, co se útraty týče, bere celé NA SEBE. Pepa, když to slyšel, ládoval to DO SEBE s mnohem větší intenzitou. Vzal to ale NA SEBEtak „zodpovědně“, že po hodině hry vypustil z úst všechno POD SEBE. Hostinský pak byl logicky celý BEZ SEBE, že řval KOLEM SEBE, aby si teda Pepa vzal nedělní úklid hospody NA SEBE. Nakonec to musela s tím úklidem vzít NA SEBE narychlo přivolaná Pepova manželka. No a Pepa má teď strach, aby kvůli tomu nešli s Mařkou OD SEBE. Kope KOLEM SEBE a vyčítá Frantovi, že ty rundy neměl tak furiantsky brát NA SEBE.

Že to je hloupost? Ano, je, stejně jako tyhle módní komentátorské rádoby odborné floskule. Šetřete s tím, prosím, přátelé. Nejsem sám, komu to vadí. A opravdu se v Česku nepořádají pro sportovní komentátory v žádné televizi jazykové kurzy? To si tam opravdu každý roste jako dříví v lese?

Chybovat je lidské, ale je dobré o tom vědět

Chybovat je jinak lidské. Někdy novinářský živit tropí i nechtěné hlouposti. Třeba v posledním Nedělním Sportu jsem si přečetl glosu milého kolegy Jana Podroužka s názvem „Zájem“, v níž na obranu nevalné slávistické produkce v ligovém utkání proti Jablonci (0:2) mj. píše: „Špatný výkon domácích, zejména v tom smyslu, že totálně postrádali pohyb, lze omluvit nemožným načasováním kondiční připravenosti na sobotní utkání.“

„Básník“, resp. autor, tím chtěl říci, že Slavia neměla po náročném zápase 3. předkola LM a cestování z Kyjeva dostatek času na přípravu na sobotní ligový duel, a chtěl tak Trpišovskému a spol. pomoci. Jenže ne příliš šikovným použitím slova „nemožné“, které v tomto smyslu znamená spíše „špatné “ či „nevhodné“ (načasování kondiční připravenosti) jim poskytl medvědí službu.

No, nic, v těchto nekonečných vedrech ztrácíme občas formu a síly všichni, bez ohledu na to, zda jsme byli, či nebyli v Kyjevě. Chtělo to slůvko „neuskutečnitelné“ (načasování), milý Jene.

Ano, všichni děláme chyby, já jsem jich za svůj novinářský život udělal bezpočet. Jen je o nich třeba vědět. A nerozčilovat se, když vás na chybu někdo upozorní. Poučit se z ní a příště se jí vyvarovat. Ostatně to platí i pro hráče a trenéry. A pro televizní komentátory.

Abychom to příště nemuseli všechno brát na sebe a házet pod sebe nebo dokonce za sebe.