Vrbovi vadila zku*vená Plzeň. Na Jude, řev na malou houslistku i na Šádkovy pražský m*dky zapomněl

PROCHÁZKA LIGOVÝM DĚNÍM

Když jsme v lednu 2014 dělali s kolegou Pavlem Skramlíkem pro magazín HATTRICK první velké interview s novým trenérem českého národního týmu Pavlem Vrbou, připomněli jsme mu, že jelikož neprošel Spartou ani Slavií, netuší, jaký tlak ho teprve čeká. Mluvil něco o tom, že i v Plzni bývá tlak, ovšem nejspíš až nyní začíná poznávat, jak to vlastně vypadá. A když zaplněný Eden křičí na jeho tým, navíc při porážce 0:4 od Slavie, „Zku*vená Plzeň!“, je zaskočen a stěžuje si po zápase na tiskovce novinářům. Ať prý posoudíme sami, jestli už to není za hranou. No je, ale kdo seje vítr, sklízí bouři.

Vrbovi vadila zku*vená Plzeň. Na Jude, řev na malou houslistku i na Šádkovy pražský m*dky zapomněl

„Byla to příprava na atmosféru, která nás čeká v Lize mistrů, doufám ovšem, že bez té zku*vené Plzně,“ pravil po utkání v Edenu Pavel Vrba.

Jeho slávistický protějšek Jindřich Trpišovský si naopak podle něj až mrazivou atmosféru utkání pochvaloval. „Přiznám se, že jsem byl zápasem tak pohlcen, že jsem jednotlivé pokřiky diváků nevnímal. Samozřejmě, že by fandové měli fandit slušně, na druhou stranu i tohle se na fotbale děje. Při dnešních cenách vstupenek si važme každého diváka, má právo na to vyjádřit svůj názor. A my trenéři a hráči tu nejsme od toho, abychom fanoušky umravňovali. Když jsou nespokojení, pískají i na nás. A když přijedeme ven, tak si zpravidla také vyslechneme své,“ reagoval na Vrbova slova Jindřich Trpišovský.

Hráči, trenéři i funkcionáři obou „S“ si musejí, kdykoli vyjedou za hranice hlavního města, zvyknout na urážlivé vulgární pokřiky typu „Pražské ku*vy!“, sparťané i na obligátní „Sparta, Sparta – buzerantů parta!“, slávisté zas na tradiční „Slavie - ho*no je! a tak dále a tak podobně. Za dlouhých třiatřicet let, co od roku 1985 píšu o fotbale, jsem neslyšel jediného trenéra Sparty nebo Slavie, který by si na to na tiskové konferenci stěžoval.

A co na to Pavel Vrba? Že mlčí?“

Vrbova slova mi tak trochu připomínají nedávné diskuze o tom, zda je vhodné při pietě k 50. výročí srpnové okupace v roce 1968 před Českým rozhlasem pískat na premiéra. Nejspíš ne, zněla by za normální situace odpověď. Ovšem nemělo by se při tom zapomínat, proč ti lidé tolik pískají či křičí.

Nechme ale politiku i staré příběhy s různými „chřestýši“ a zavřenými kabelami raději stranou. Postačí nám totiž současnost či velmi nedávná minulost. Protože tady nejspíš koncem léta někdo sklízí, co na jaře zasel. Možná by Pavel Vrba po zápase v Edenu mlčel, kdyby si vzpomněl na květnové oslavy titulu v centru Plzně a na obrněný transportér, z něhož jeho rodinný přítel a nadřízený, generální ředitel Viktorie Adolf Šádek s klacíkem v ruce vulgárně křičel: „Kde mám ty m*dky pražský? Ať jdou sparťani a slávisti do hajzlu!“

A co ten nevybíravý řev a antisemitské skandování plzeňských fanoušků „Jude-Slavie!“ těsně před sobotním výkopem přímo do vystoupení malé desetileté holčičky, která na ploše za orchestrálního doprovodu zahrála na housle jednu ze slávistických hymen?

Zeptám se po vzoru Jiřího „Kubrta“ Lábuse a jeho legendární televizní scénky s Oldřichem „Staníkem Čulibrkem“ Kaiserem o gumičkách, který nepřišly, a vylitém nálevu: „A co na to Pavel Vrba? Že mlčí?...“

Pavel Procházka, šéfredaktor magazínu HATTRICK