„Jdi do pí.i, ty ču.áku, vole, zku.venej!“ řval po kartě za řeči k penaltě na francouzského sudího Limberský

ČTVRTEČNÍ OFSAJD PAVLA PROCHÁZKY

Byl to zmar, ještě v 94. minutě vedla Viktoria Plzeň v úvodním zápase skupiny G Ligy mistrů nad CSKA Moskva 2:1 a spěla k cenným třem bodům. Jenže nakonec svou výhru nad stejným soupeřem po pěti letech nezapakovala. Dva góly mladý francouzský sudí Bastien mocně finišujícímu ruskému vicemistrovi ještě neuznal (poprvé po údajném útočném faulu na Hubníka, podruhé kvůli ofsajdu), ovšem těsně před koncem pětiminutového nastavení nařídil po moskevském rohu za Kovaříkovo nešikovné držení Fernandese ke zděšení Plzeňanů penaltu, kterou soupeř proměnil a vyrovnal na 2:2. Limberský za své protesty obdržel žlutou kartu a poděkoval za to arbitrovi slovy „Jdi do pí.i, ty ču.áku, vole, zku.venej!“ Člověk nemusí být znalcem na odezírání ze rtů, aby to dokázal z obrazovky rozluštit.

„Jdi do pí.i, ty ču.áku, vole, zku.venej!“ řval po kartě za řeči k penaltě na francouzského sudího Limberský

Právě tyhle ublíženecké reakce byly pro Plzeňany typické a jsou, žel, obrazem stavu místního fotbalu. Tuzemští sudí totiž odvádějí českému mistrovi v domácí soutěži medvědí službu, což se viktoriánům pak na mezinárodním poli již téměř pravidelně vymstí.Západočeši se pak v evropských soutěžích často cítí ublíženi. Místo, aby šli sebekriticky do sebe a aby se ze středečního zápasu (v němž v první půli dominovali a vedli s přehledem po dvou pohotových Krmenčíkových trefách zcela zaslouženě 2:0) poučili, spekulovali o tom, zda ta penalta byla stoprocentní a zda nebyla moc přísná a sporná atd.

Experti O2 TV Sport Pavel Horváth i František Straka tvrdili, že to sporný a přísný pokutový kop tedy byl, zatímco Vladimír Borovička namítl, že Kovařík soupeře zbytečně ragbyové složil a tím bylo „vymalováno“. Všichni tři se ale shodli na tom, že už první neuznaný gól CSKA po údajném faulu na Hubníka měl podle všeho platit. A navíc při penaltě těsně vedle Kovaříka láskyplně objímal svého soupeře rukama i Pernica, dodávám k tomu já.

Kolář: „Sudí na to musí koule“

„Já jsem tu penaltu neviděl, ale když ji rozhodčí pískne v 95. minutě, tak musí být stoprocentní,“ tvrdil po zápase v televizním rozhovoru David Limberský. Neviděl to, a přesto protestoval, až vyfasoval žlutou, za což sudímu vulgárně vynadal a může být rád, že Francouz nerozumí česky.

„Sudí musí mít koule na to, aby pískl v 95. minutě penaltu,“ říkal Daniel Kolář. Kdyby měl za stavu 2:1 ve druhém poločase koule on sám,proměnil by svou velkou šanci, zvýšil by tak na 3:1 a nemusel by to vůbec řešit.

Ztratit výhru v 95. minutě výhru gólem z penalty, to se nesmí stát,“ lamentoval po utkání Jan Kovařík. Muž, který ten pokutový kop svým nešikovným zápasnickým zákrokem zavinil. „Nevím, jestli jsem ho držel tak moc, aby to rozhodčí musel pískat,“ dodal ještě plzeňský nešťastník.

A trenér Pavel Vrba? „Jedinou vadou na kráse v tomto velmi kvalitním zápase bylo, že jsme v poslední minutě dostali vyrovnávací gól,“ konstatoval plzeňský kouč.

Opravdu, a co ty dvě brankové situace soupeře předtím, co ten první neuznaný gól soupeře, který klidně mohl platit? Co první kontaktní branka CSKA hned po začátku druhého dějství? Co ztráta plzeňského tempa po pauze, co ta přílišná pasivita za stavu 2:1 a zoufalé čekání na konec?

Csaplár měl zas jednou pravdu

Nač si takhle lhát do vlastní kapsy? Ano, český mistr předvedl v prvním poločase výborný výkon, plný pohybu a dokonalé souhry. Limberský hrál jak v dobách své největší slávy, Krmenčík dokazoval, že by se mohl prosadit i v mezinárodním fotbale. „Prodal bych ho do zahraničí ještě před zápasy s Realem a AS Řím, po nich už to bude těžší,“ navrhoval ve studiu O2 TV Sport Vladimír Borovička, velký znalec ruského i mezinárodního fotbalu.

Jenže se projevilo známé Csaplárovo pravidlo o ošidnosti vedení 2:0 v poločase. Viktoriáni si zřejmě mysleli, že už to mají v kapse, ale poté, co záhy v druhém dějství inkasovali, začali se o vítězství bát, až jej nakonec v samotném závěru ztratili.

Přitom českým fandům muselo dělat radost, když pouhých devět dní po debaklu národního týmu v Rusku (1:5) v první pětačtyřicetiminutovce viděli, jak český mistr drtí ruského vicemistra. V Rostově na Donu byli u toho debaklu z Plzeňanů Řezník, Hořava a v závěru i Krmenčík.

Pravda, současný CSKA Moskva není, co ještě nedávno býval. Největší hvězda Golovin odešla do Monaka, zcela se rozpadla obrana složená ze zkušených internacionálů a hned šestice hráčů nově se tvořícího týmu se zranila. V ruské lize je po sedmi kolech CSKA až pátý se sedmi bodovou ztrátou na vedoucí Zenit Petrohrad, když už poztrácel za tři plichty a jednu porážku celkem devět bodů. Borovička po prvním poločase tvrdil, že sázka na mladé Moskvanům nevyšla a že budou muset tým výrazně posílit, protože tohle je spíš CSKA Moskva II nebo B. Straka mluvil o tom, že vůbec neví, co za taktiku tým z Moskvy v Plzni zvolil.

Vrba: „Nám se v Plzni daří, my jsme spokojeni.“

O to víc ztráta dvou bodů a dalších milionů kvůli nepovedené plzeňské druhé půli mrzí. Co však mrzí ještě více, je absence sebereflexe Plzeňanů, pokud si tedy myslí opravdu to, co včetně svého trenéra říkali po zápase do televizních mikrofonů.

Nestrannému divákovi by bylo viktoriánů i líto, přijít o výhru v Lize mistrů v 95. minutě gólem z penalty, když v utkání vedete 2:0 a pak za stavu 2:1 se štěstím přežijete všechny předchozí krizové situace, je fakt k vzteku.

Jenže ono je to těžké, když den před utkáním na novinářský dotaz deníku Sport, zda za dané krizové situace v tuzemském sportu čísle jedna vnímá před startem Ligy mistrů zodpovědnost za celý český fotbal, odpoví trenér Viktorky Pavel Vrba, shodou okolností nedávný hlavní kouč národního celku: „Nám se v Plzni daří, my jsme spokojeni.“

Až jim v Liga mistrů nastavila zrcadlo

Tak, jo, jen si v té své bublině vlastnídokonalosti, hovte, hoši, co nejdéle to půjde. Ale pak se nedivte, když pak někde, jako třeba před necelými třemi týdny na Slavii, dostanete čtyřku. Nebo když o vás třeba kolega Radek Špryňar ve Sportu napíše: „Přesně tento způsob myšlení – jakási typická česká malost a hraní si na vlastním písečku – tlumí rozvoj kolektivních sportů v Česku. Pro fotbal to platí dvojnásob.“

Jak se to zpívá v té slavné mírové písni? „Kdo to kdy pochopí, kdo to kdy pochopí?“

Odpovím si upravenou slavnou hláškou ze známého českého filmu „Vesničko má středisková“: „Já si počkám, až jim v Lize mistrů nastaví zrcadlo.“

Což se už vlastně v závěru utkání v CSKA Moskva v Plzni, žel, stalo.