Jak reagoval Bosák na kritiku, že už ho dostihl věk, že je občas nepřipraven a že ho golf baví víc než fotbal?

Jak reagoval Bosák na kritiku, že už ho dostihl věk, že je občas nepřipraven a že ho golf baví víc než fotbal?

Že vyhraje novou anketu HATTRICKU, se dalo předpokládat. Ale, že to bude o takový parník, tedy téměř o dvakrát tolik bodů, než získali kolegové na „medailových“ místech, už bylo překvapením. Třiapadesátiletý komentátor České televize Jaromír Bosák neskrýval z výsledků ZLATÉHO MIKROFONU HATTRICKU 2018 potěšení. A to přesto, že fotbal komentuje už osmadvacet let. Jako profesionál pak odpověděl v interview s vítězem na všechny otázky, byť některé z nich nebyly z nejpříjemnějších.

Vyhrál jsi anketu se suverénním náskokem. Proč myslíš? Je to proto, že jsi tak dobrý a výjimečný, nebo spíš, že kolegové víceméně stagnují?

Výjimečný určitě ne, to ani náhodou. Jen se snažím dělat svou práci, jak nejlépe umím. Zároveň už komentuji skoro třicet let. Tak si na mě asi část lidí už zvykla. I když některým dalším jsem zase přidělal spoustu šedin. A kolegy bych si netroufal hodnotit, to by nebylo fér.

„Na Bosáka nikdo nemá, když nekomentuje on, vypínám zvuk,“ vysvětlil svůj tip František Ringo Čech. Nebo: „Coby staromilec, dávám na první místo Bosáka,“ komentoval své mínění Vladimír Kučera. Co na to říkáš?

Byl bych pokrytec, kdybych se tvářil, že mě takovéto výroky nepotěší. Zároveň je ale dobré, zůstat nohama na zemi a pamatovat si, že v téhle profesi nikdy nikdo nebyl, není a nebude everybody´sdarling (miláček každého – pozn. aut.). 

Jeden z nejmenovaných píšících kolegů však také napsal: „Ano, za vítěze volím Jaromíra Bosáka. Protože je pořád ze všech v Česku nejlepší. Ale už ho také dostihl věk. Někdy nepoznává hráče, je vidět, že golf ho baví víc než fotbal, občas je katastrofálně nepřipravený a bonmot je pro něj často víc než poctivá práce.“ Co bys mu vzkázal? Považuješ to za konstruktivní kritiku, za rýpnutí do zástupce České televize, nebo za nespravedlivé soudy?

Je to napůl. A budu muset být trochu obšírnější. Stárneme všichni, pan kolega jistě také píše jinak než před dvaceti lety. A ano, občas si spletu hráče či špatně vyhodnotím situaci. Jenže na rozdíl od kolegy novináře, který sedí tři metry před velkou obrazovkou, já komentuji na vzdálenost šedesáti, ale taky třeba sta metrů. A pokud jsou si dva hráči podobní - fyziognomií či pohybem, prostě se můžete splést. Hned odstřelím námitku - monitor se používá víceméně jen na opakovačky, jinak by nemělo logiku komentovat přímo ze stadionu. Zábavné je, když se vás přijde zeptat píšící kolega na komentátorské stanoviště, kdo to přihrával na gól, nebo ho dokonce vstřelil, protože tento fakt mu unikl a druhý den vás natře, jak je možné, že se pletete. Stejné platí o různých sporných situacích, některé věci na desítky metrů nemáte v reálném čase možnost vůbec dobře vidět, natož posoudit, A nemůžete stále jen čekat na opakovačky a po pěti záběrech vydat nějaký verdikt. To by byl vrcholný alibismus. Tak musíte s kůží na trh a sem tam zkrátka nemáte pravdu. Jedna věc mi ale dost vadí.

Která?

Vadí mi, že onen nejmenovaný kolega lže. Vůbec nemám problém s tím, pokud se mu nezamlouvá můj styl, nebo mě prostě nemá rád. Fajn, to je jeho svaté právo, proti němuž ani nepípnu. Ale lež je něco jiného. Katastrofálně nepřipravený? Někdy se mnou absolvoval třeba přípravu na velké šampionáty, což značí zhruba dva měsíce osm až deset hodin denně, pochopitelně kromě klasické „všední“ práce? A bez přípravy nemůžete komentovat ani jednotlivé zápasy. Například mač FC Kodaň - Slavia: kromě několika dnů práce s archivy a dalšími prameny to znamenalo odsledovat čtyři poslední zápasy Kodaně (liga i EL), zopakovat si určité pasáže slavistické hry, načíst si něco i o Kodani jako takové atd. Bylo by fajn, kdyby místo vyjádření typu mám šest piv a teď teda budu chytrej a natřu toho nýmanda, uvedl pan kolega alespoň jeden konkrétní případ potvrzující jeho vyjádření, ale obávám se, že toho nebude mocen. Chybuji, jistě, ale na slova o „nepřípravě“ jsem hodně alergický, protože se dotýkají mé profesní cti. Stejnou váhu má i úvaha o tom, že mám raději golf. To, že to pánovi takhle připadá, neznamená, že je to fakt. Fotbal hraju závodně šestačtyřicet let a osmadvacet let ho komentuju, více snad nemusím dodávat.  A rýpání do České televize, respektive kohokoliv z téhle stáje? To je taková móda posledních let. Jsme zvyklí. Nemá to nic s nechutí ke kritice. Naopak, jsem rád, když se dozvím, co jsem udělal špatně. Ale musí jít o věcnou, fakty vyfutrovanou kritiku, ne hospodský canc.

Přiznám se, že jsem alergický na některá módní klišé či floskule. Mohl bys krátce okomentovat, jak to vidíš ty?  První příklad: je to O TOM, o přihrávkách, o soubojích, o srdíčku?

Vazba JE TO O TOM, pokud se nebavíme o filmu, knize atd., by měla být žalovatelná. 

ZA MĚ: hráli dneska dobře?

Taky moc povedené. 

Přihrávka do KOLMA?

Proč se trápit s kolmou přihrávkou, že? A kde to město Kolmo je? 

Jsou dobří NA míči?

Zřejmě na něm vydrží dlouho stát. 

Jsou silní při standardkách?

Tohle by mně ani moc nevadilo.

Dal tu průnikovku z jedničky?

Fotbalový slang. Takhle se mluví na každém tréninku či utkání od pralesní ligy až Ligu mistrů. Pokud toho není neúnosně moc, nemám problém. Zvláště, pokud jde o experty, tedy lidi z branže. 

Hrajeme - jako Češi - s Ukrajinou?

Nesnáším mykání a plurál ve smyslu: teď musíme lépe bránit, více střílet, musíme si dát pozor na..., sudí nám nepřeje. U mikrofonu nemůže sedět fanoušek, protože začne rychle podléhat emocím a neplní svůj základní úkol - nestranně informovat. Přát českým sportovcům úspěch je samozřejmé. Ale je potřeba mít svůj projev pod kontrolou.   

Tedy naši, nebo čeští fotbalisté?

Platí to, co jsem řekl v předchozí odpovědi.

Je to klasická desítka, šestka atd.?

Místo hráče na hřišti, víceméně terminus technicus. Ale je dobré čas od času tyto pojmy vysvětlit. 

Vzal to na sebe?

Vzít na sebe lze i vinu, úkol, tedy i řešení situace na hřišti - taky mi to nevadí - ale ne desetkrát za poločas. 

Nevzal to na sebe, protože to dal pod sebe?

Tohle bych nerad:-) 

CELÉ, VELMI OTEVŘENÉ INTERVIEW, S JAROMÍREM BOSÁKEM SI PŘEČTĚTE V NOVÉM ČÍSLE MAGAZÍNU HATTRICK, KTERÉ VYŠLO VE ČTVRTEK 8. LISTOPADU 2018!