Na severu Čech mohou zpytovat svědomí. Výkon sliboval výhru rozdílem třídy, ale nakonec je z toho jen bod

Ačkoliv se Slovan dostal v poslední době do té herní pohody, v níž se mu začalo i výsledkově dařit, tak stále neprolomil tu střeleckou smůlu. Pokud už vyhrává, tak nedá víc jak jednu, někdy dvě branky, což se potvrdilo i v duelu s výběrem Pavla Vrby.

A i když výsledek neodpovídal obrazu hry, tak Zsolt Hornyák nechtěl svým hráčům nic vyčítat. „Myslím si, že za tu všechnu dřinu, kterou jsme předvedli na trávníku, se nemůžu na nikoho zlobit. Bohužel se na nás podepsalo to přísloví, že míč je kulatý a stát se může všechno, tudíž nám stačila jedna chybička k tomu, aby soupeř vyrovnal,“ svěřil se trenér domácího celku.

Kdyby se Slovanu podařilo vést již od prvního poločasu, mohli jsme se bavit o zcela odlišném utkání. „Ta koncovka je naše choroba, protože kdybychom proměnili už něco v první půli, Plzeň by odsud odjížděla s jasným debaklem,“ říká lodivod mužstva, jenž znovu nezapomněl podotknout, že navzdory tomu, co jindy svým hráčům vyčítal, tak nyní pro něj nechali na hřišti všechno.

Liberec svého soupeře přestřílel celkově 15-4 a 8-1, počítáme-li jen střely na branku. „Chtěli jsme Plzeň zaskočit naší rychlostí a pohybem, proto jsme opět dali Aaronsovi volný prostor v útoku. Měl tam dost slibných šancí i několik úniků. Přidat tu jednu klíčovou branku navíc, bavíme se o výhře rozdílem třídy, tedy nikoliv jen o remíze,“ doplnil pětačtyřicetiletý kouč.