Osobní vzpomínka na Jozefa Adamce. Jak usadil v Edenu řvouny. Poslední rozloučení v pátek v Trnavě na stadionu

ČTVRTEČNÍ OFSAJD PAVLA PROCHÁZKY

Zemřel ve věku 76 let dopoledne na Štědrý den na rakovinu prostaty, už deset let předtím ukončil svou trenérskou činnost kvůli mozkové mrtvici. V posledním čase Jozef Adamec, po Jánu Popluhárovi podle ankety druhý nejlepší slovenský fotbalista 20. století, trpěl zdravotními problémy, ale jinak to byl vždycky frajer a fešák. 

Vzpomínka třetí – asistentem trenéra Ježka u čs. reprezentace

V roce 1992 se rozpadl československý stát na samostatné Česko a Slovensko, ovšem společná čs. reprezentace pod hlavičkou RCS (Reprezentace Čechů a Slováků) ještě dohrávala na jaře roku 1993 kvalifikaci MS 1994 v USA.

Po remíze 1:1 na Kypru 24. března 1993 byl od mužstva odvolán trenér Milan Máčala. Spekulovalo se o tom, kdo bude jeho nástupcem. Byl vybrán zkušený kouč mistrů Evropy z roku 1976 Václav Ježek. Ovšem slovenský deník Šport si zaspekuloval, že se Máčalovým nástupcem stane Jozef Adamec. Ježek si to přečetl a aby po rozpadu státu předešel možným tahanicím, okamžitě určil svým prvním asistentem právě Jozefa Adamce! Nevšiml si, že kolegové ve Športu napsali tento svůj článek 1. dubna, tedy na Apríla. 

I tak to byla dobrá volba, duo Ježek – Adamec zachránilo, co se dalo, dokonce v Košicích začátkem června jejich tým zdolal silné Rumunsko s hvězdným Hagim v sestavě 5:2, přestože dohrával bez vyloučených Němce a Vrabce v devíti. Nakonec chyběl jen krůček, aby náhradník Timko v závěrečném utkání kvalifikace 17.listopadu 1993 v Belgii (0:0) vstřelil dvě minuty před koncem vítězný gól. A neexistující stát jménem Česko-Slovensko by cestoval na MS 1994 do USA…

A Adamec by se tak stal jednou z mála osobností, která by se MS zúčastnila jako hráč i jako trenér. Škoda.