Dal Křetínský Rosickému s funkcí sportovní ředitele velký danajský dar? To se ukáže už na jaře

KOMENTÁŘ

Danajský dar je ustálené slovní spojení, které vešlo do povědomí jako přirovnání. Označuje takový dar nebo výtěžek a zisk, který způsobuje obdarovanému jen potíže, zlo a nepříjemnosti. Danajové byli obyvatelé Danaje, což je část území dnešního Řecka. A jejich darem byl legendární „Trojský kůň“. Nyní, v časech krize, vsadil majitel fotbalové Sparty Daniel Křetínský na svého oblíbeného „letenského koně“, sparťanskou ikonu Tomáše Rosického, z níž udělal od 1. ledna 2019 sportovního ředitele slavného klubu. Ten ovšem po podzimu ztrácí z pátého místa na svého slávistického rivala propastných sedmnáct bodů. Možná to boss z Letné netuší, ale i tenhle dárek se může stát pro českého internacionála stát velikým darem danajským. To ukáže už jarní část Fortuna:ligy, která začíná již 9. února 2019.

Dal Křetínský Rosickému s funkcí sportovní ředitele velký danajský dar? To se ukáže už na jaře

 Kolega Jan Vacek napsal o Rosického novém angažmá v sobotním deníku Sportu, který patří rovněž Danielu Křetínskému, veliký komentář s názvem „Gentleman v české džungli“.

 Píše v něm mimo jiné o tom, že „sen, jejž nosil majitel letenského klubu Daniel Křetínský v hlavě několik let, se konečně naplnil.“

 Konečně? Vždyť Rosický oficiálně skončil s aktivní činností až v závěru roku 2017 a o tom, že bude sportovním ředitelem Sparty, Křetínský rozhodl již 17. prosince 2018. Tedy za necelý rok, co se fanoušky milovaný „Rosa“ učil funkcionářskému řemeslu. Je to jako by se mladý koncipient v renomované právnické firmě stal po necelém roce jejím šéfem. Velmi neobvyklé a velmi riskantní. 

 Nadšení proti skeptikům

 Vacek píše o tom, že Křetínského rozhodnutí přijala jedna parta, tvořená především fanoušky Sparty, s nadšením. Druhá skupina pak podle fotbalového redaktora Sportu zvolila značně odlišnou argumentaci s tím, že Rosický nemá zkušenosti ani dostatečný zápal pro věc. Že není osobnostně tak zdatný, aby se ve specifických vodách českého fotbalu neutopil.

 Jan Vacek také připomíná, že se ví o tom, že bývalý hráč Borussie Dortmund je introvert. A že tedy Rosický navenek zkrátka nebude stoprocentně čitelný a že to třeba bude ve výsledku pro Spartu jen dobře. „Pro klub jsou rozhodující činy, ne slova.“

 Souhlasím si Janem Vackem v tom, že jednu věc Tomáši Rosickému nelze upřít -  a sice odvahu. Rozporuplně už ale působí jeho první rozhodnutí – totiž ponechat ve funkci trenéra Zdeňka Ščasného, jehož židli sportovního ředitele obsadil. Ano, se Ščasným byl v nejbližším styku, diskutoval s ním a nyní jej podržel. Z lidského hlediska to vypadá férově, ovšem většina fanoušků by si určitě přála, aby ze všeho nejdřív Ščasného vyhodil. Nejspíš by mu to vedení Sparty i schválilo a fandové by jej za tento verdikt velebili. „Rosovi“ se to ovšem zdálo nekorektní a populistické, možná do nové funkce chtěl jít jedině se Ščasným. 

 Ovšem tím svou zodpovědnost zmnohonásobil. Ano, fandové na svou ikonu jen tak nesáhnou. Když se dál nebude dařit, nebudou hned křičet „Rosický ven!“, ale nadále: „Ščasný ven!“ a „Křetínský ven!“  A Tomáš Rosický stejně nakonec bude muset Zdeňka Ščasného uvolnit.

 I když kdoví, hůř už na Letné asi být nemůže, takže třeba jarní výsledky budou lepší a bude se říkat, že je to „Rosova“ práce.

Džungle? Ano, ale ta tu byla už dávno

 Vacek svůj obsáhlý sobotní článek končí větami: „Zda bývalý reprezentant extrémně složitou misi zvládne, ukáže až čas. Pokud jde čistě o sportovní stránku věci, není důvod si myslet, že by tomu tak být nemělo. Lidé z Rosického okolí se vzácně shodují na dvou skutečnostech. Je to mimořádně chytrý muž, hodně přemýšlivý. A o fotbale uvažuje v tak širokých souvislostech a kontextu, že by to možná leckoho překvapilo. Manažerská funkce ale nespočívá pouze v tom. Naprosto stěžejní bude, zda se úspěšně prodere hustou fotbalovou džunglí, která uvnitř českých hranic vyrostla. Pokud ano, může Sparta hledět před sebe s nadějí na lepší zítřky. Pokud ne, může tuzemský fotbal přijít o velkou osobnost. A to by byla škoda.“

 Tahle závěrečná Vackova slova lze podepsat. Ovšem s několika dodatky.

Ta „hustá fotbalová džungle“, o níž píše Jan Vacek, tu nevznikla v poslední době, kdy Rosický válel za Borussii Dortmund a za Arsenal. Ta je tady už dlouho. Byla tady ostatně už v letech 1998 až 2000, kdy mladičký „Rosa“ hrával za Spartu. V letech 1997 až 1999 na Letné působil jistý Ivan Horník, za jehož éry získali sparťané tři tituly, dva poslední právě s trenérem Zdeňkem Ščasným. Po Horníkovi pak přišel na Letnou Miroslav Pelta.

 A co stáž u Zorca v Borussii Dortmund?

A pak ještě něco. U Rosického skvělé hráčské kariéry stáli dva velmi důležití lidé. Jednak jeho maminka, která se o něj starala i v Německu, když jako dvacetiletý mladíček v lednu 2001 přestoupil za půlmiliardy korun do Borussie Dortmund. Tím druhým důležitým člověkem v jeho fotbalovém životě je pak jeho hráčský agent Pavel Paska, jenž ho ve správný čas citlivě nasměroval právě do Dortmundu a pak za pět let, v roce 2006 do londýnského Arsenalu.

Na jejich pomoc a radu se vždy mohl Rosický spolehnout, ale může tak činit v pozici sportovního ředitele Sparty?

 Podle mého názoru mohl Rosický s touto funkcí počkat, ačkoliv dobře vím, že v podobné pozici pracuje Zdeněk Grygera ve Zlíně a Marek Jankulovski v Baníku Ostrava. Ovšem Sparta, to je v Česku jiný kalibr. Zvlášť, když je v nebývalé krizi.

 Bundesligu vede nyní „Rosova“ Borussia Dortmund, v níž už léta úspěšně v roli sportovního ředitele působí její bývalý hráč a německý reprezentant Michael Zorc. Rosický ho během svého angažmá velmi dobře poznal, určitě by nebyl problém s tím, aby u Zorca v Dortmundu absolvoval delší odbornou stáž.  Pomohlo by to Rosickému i Spartě. Takto byl Tomáš nemilosrdně hozen do vody ve stylu „takhle se nejlíp naučíš plavat“.  Třeba to zvládne. Držme mu palce.

Jako Panenka, nebo jako Nedvěd?

 I když já si osobně myslím, že takovým osobnostem nejlépe vyhovuje role Antonína Panenky v Bohemians. Jako slavný internacionál, klubová legenda a ambasador otevírat všude při jednáních dveře, ostatní ať potom zařídí příslušní „bafuňáři“. Ale jak říkám, třeba Rosický ještě všechny překvapí. Jako mě překvapil Pavel Nedvěd svým funkcionářským působením v Juventusu. Tam ale v posledních letech nemají žádné krize. Andrea Stramaccioni trénoval v Itálii jiné kluby.