Hráči, trenéři a novináři, nebuďte jako Lucinka Bílá, žádá nás Jan Rejžek ve svém Prvním slově

KOMENTÁŘ

Omílám to tady stále dokola a pořád nic, jako by to bylo mlácení prázdné slámy. Sisyfovská práce. Tak jsem byl velice potěšen, že se daného tématu po určité době zase chopil respektovaný publicista, velký fotbalový fanoušek a příznivec pražské Slavie Jan Rejžek.  Třeba bude mít více úspěchu. Rejžek ve svém pravidelném facebookovém pondělním Prvním slově na účtu Filipa Smoljaka mj. píše:  

Hráči, trenéři a novináři, nebuďte jako Lucinka Bílá, žádá nás Jan Rejžek ve svém Prvním slově

Jak se mužstvo „vrátí do zápasu“

„Mám upřímnou prosbu ke všem hráčům, trenérům, funkcionářůma hlavně novinářům z Deníku Sport, Blesk a zejména k televizním komentátorům, ať už jsou z veřejnoprávní ČT nebo ze soukromých stanic.

Vím, že jste ohromně pro kopanou zapálení, ale při věčné památce Františka Pláničky, Josefa Bicana a Františka Veselého, byli byste tak laskaví a přestali papouškovat všelijaká absurdní spojení, kterými zaplevelujete prostor?

Co to je „být silný na míči“? Kdo je to „rozdílový hráč“? Jak se mužstvo „vrátí do zápasu“? Ono v něm předtím nebylo?

Jaký je rozdíl mezi „přední a zadní tyčí“? Kterýpak soupeř je „hratelný“ a který není? Jak kdo umí „vstupovat do hry“? Je tím pádem „mentálně vyspělý?“

A taky nechoďte pořád „štěstíčku naproti!“ a nemelte něco o „srdíčku“, to pak vypadáte jako Lucinka Bílá.

Možná víte, že jsem jako utřinos z jižních Čech, dávno tomu dávno, začínal právě coby redakční fotbalový elév a vzhlížel jsem k mistrům pera, jako byl Jaroslav Šálek, František Steiner, František Černoch, Otakar Dolejš (na Tři krále mu bylo 89!!!, Oto, velká gratulace!), Josef Pondělík, Míla Šimák a další, a buďte si jisti, že by podobné paskvily nikdy nezveřejnili. Měli totiž cit a vztah k češtině jako k rodné mámě.

Kéž byste se polepšili. Tak určitě!“

Hráč je dobrý na míči a manželka na vepřovém

Tak, tak. Tak určitě. A ještě bych k tomu plevelu přidal, „že hráč je typická šestka nebo desítka“, že to „dává z jedničky“, že „jeho průnikovky jsou skvělé“ že „celé je to o morálu“, že „se zajíci počítají až po honu“, že „míč je kulatý“, že „zápas začíná stavem 0:0“, že „někdo vymetl z branky pavučinku“, že „netrefil brankovou konstrukci nebo dokonce zařízení“, že „by hráči měli přihrávat víc do kolma“, že se „nadýchli k útoku“ a „že za mě to bylo zasloužené vítězství“.

Na hřišti, v tréninku, v kabině, v hospodě, na trenérském kurzu nebo doma si říkejte, co chcete, ale v televizi, rozhlase a v novinách nás tím, prosím, netrapte.

Protože, jak také říká Jan Rejžek: „Jestli je fotbalista dobrý na míči a hokejista na puku, pak manželka by mohla být dobrá na vepřovém u plotny.“

Slibme si v úvodu jarní fotbalové sezony, že se polepšíme.

Za mě - tak určitě, protože si myslím, že je to celé o tom být silný na slově.