Kterak bylo Wembley svědkem mystifikace brazilských skautů

Kterak bylo Wembley svědkem mystifikace brazilských skautů

V záloze nastoupili mimo jiné Darida s Janktem, kteří toho letos dohromady odehráli méně než Sterling za minulý týden, ale stále více než Čelůstka, jenž se postavil do stoperské dvojice vedle „experta na anglický fotbal“ Kalase. Jako by sestava české reprezentanty zaskočila natolik, že od úvodních minut hráli ještě hůře, než si kdokoli z těch, kdož se na velký svátek ve Wembley těšil od minulé středy, vůbec dokázal představit.

Čeští fotbalisté podlehli mediální masáži o výjimečnosti zápasu s Brazílií a úvod kvalifikace o EURO ve Wembley pojali jen jako přípravu na to, co přijde v úterý. Šilhavý nechystal odhalit své trumfy a jeho hráči se zase nechtěli příliš unavit nebo nedej bože zranit, aby nepřišli o tu velkou slávu – vždyť poslední utkání proti „kanárkům“ zažil ještě Eduard Štorch –, a tak se stalo, že ke třem bodům měli v Anglii dál než princ Harry ke královské koruně.

Prvních dvacet minut se hrál oboustranně takový fotbal, že slabší povahy musely přepínat na souběžně hraný Kameňák, aby se za českou kreativitu cítily o něco méně trapně. Pak už to ale bylo jen horší. Ještě, než Vydra stihl někomu „pokopat achilovky“, se Sterling trefil po páté v pátém zápase v řadě a od té doby už si Češi téměř nesáhli na balon. Nezbývalo než pokusit se o nastražení pověstné Csaplárovy pasti, do které v nastavení prvního poločasu spadl Kane, a Češi se poroučeli do kabin o něco veseleji.

Druhá půle začala, jako první skončila. Češi nevěděli, kam dříve skočit, a pokud si do té doby někdo z nich myslel, že umí rychle běhat nebo pracovat s míčem, musel pro něho být zbytek zápasu těžce frustrující. Po hodině hry přidal Sterling svou druhou a třetí branku a jako druhý potomek migrantů s britským pasem od koncertu Live Aid v roce 1985 si podmanil Wembley.

Na „nějaký ten bod“, který prý jeli „kluci“ do Anglie uhrát, už nikdo z nich ani nemyslel. Jediné, co se Čechům podařilo vyrovnat, byla historicky nejvyšší porážka (0:4 loni s Austrálií), a to do konce utkání zbývalo ještě dvacet nekonečných minut. V nich rozzářil oči českých fanoušků alespoň Matěj Vydra, který si v týdnu postěžoval, že v klubu nehraje, „protože se málo směje“ (takže si asi ještě dlouho nezahraje), když si na soupeřově polovině krásně převzal balon do otočky a… to bylo celé. Bezesporu šlo o nejkrásnější demonstraci české techniky v celém zápase, s jehož historickou bezvýznamností se nechtěl smířit Kalas a jako první fotbalista v historii dal Česku gól na 5:0, čímž páteční večer zapsal tučným písmem do dějin. 

Zápisky o tom, jak do bitvy o nic dali Češi úplně všechno a stejně to nestačilo, si můžete přečíst v novém čísle časopisu HATTRICK, které vyšlo ve čtvrtek 11. dubna 2019.