Titul ve Slavii? Skvělý marketér Tvrdík poráží introverta Křetínského i provinčního křiklouna Šádka

PROCHÁZKA LIGOVÝM DĚNÍM

Devatenáctý titul Slavie, pátý v samostatné historii Česka a co je důležité: druhý v čele s bossem Jaroslavem Tvrdíkem a čínskými majiteli v zádech. Ano, všude už se rozebíraly a rozebírají nepochybné zásluhy progresivního kouče Jindřicha Trpišovského, jeho realizačního týmu a kvalitně a dobře sestaveného mužstva. Jenže bez Tvrdíka, který do Edenu přivedl Číňany a jejich peníze a ostatně i samotného Trpišovského, by se tohle vše nepovedlo.  Slávistický šéf v sezoně 2018/2019 opětovně pokořil letenského introverta Daniela Křetínského a tentokrát i plzeňského křiklouna provinčního typu Adolfa Šádka, podporovaného v poslední době až nezvykle ztichlým majitelem Viktorie Plzeň Tomášem Paclíkem. 

Titul ve Slavii? Skvělý marketér Tvrdík poráží introverta Křetínského i provinčního křiklouna Šádka

Tvrdíkovu úlohu popsal brilantně v posledním čísle magazínu HATTRICKU (je právě na trhu) v analýze s názvem „Love brand JT dobývá český trh“ kolega Tomáš Benda. 

Slávistický boss jako fénix

Benda mimo jiné píše:

„Žádný český klub se v současné době nemůže pyšnit tak spokojenými fanoušky jako pražská Slavia. Důvodů je samozřejmě několik. (Kromě titulu) červenobílí předvedli famózní jízdu Evropskou ligou, V klubu všechno šlape, jak má, jeho rivalům se výkonnostně ani výsledkově příliš nedaří, jeho hráči se v hojném počtu objevují v národním týmu a komunikace směrem k veřejnosti probíhá na jedničku.

Za tím vším ale nestojí žádná šťastná souhra okolností, nýbrž ‚všemocný‘ Jaroslav Tvrdík. Muž, jehož nástupy kamkoliv bývají stejně velkolepé jako právě probíhající slávistická jízda, ale o to bolestivější pády je následují, a muž, který to perfektně umí s lidmi. Ti, kteří měli tu čest se s ním osobně setkat, ho popisují jako skvělého a zábavného společníka a bodrého hostitele. Právě tyto kvality mu kdysi pomohly do funkcí, k jejichž vykonávání neměl potřebné zkušenosti (mezi nimi i do vršovické ředitelny), a nyní s nimi pečuje o nejlepší marketingový projekt, jaký kdy český fotbal zažil. Prodává sešívané emoce.

Tvrdík je jako fénix. Vstává z popela vždycky o něco silnější a zkušenější a lidé na něho zírají s úžasem a otevřenými ústy. V českém fotbale působí už od svého příchodu jako mytické zjevení, které chce věci dělat jinak – tak, jak je tu ještě nikdo nikdy nedělal –, a při zpětném ohlédnutí se za letošní jízdou Evropskou ligou nezbývá než konstatovat, že jeho přístup slaví úspěch, jen ten finanční se zatím nedostavuje. Ale i budování velké firmy stojí velké peníze a chvíli trvá, než se začnou vracet, na Spartě by mohli vyprávět. Tvrdíkovi na penězích ale nikdy příliš nezáleželo. Jak o něm kdysi napsal novinář Jiří Štický, vše, co dělal, dělal vždy srdcem a ve velkém (a za cizí peníze).

Balzám na fanouškovu duši

Že fotbal se v Česku musí dělat srdcem, praví už lidová moudrost, ale zda i ve velkém, se teprve ukáže. Na Spartě to nevychází možná právě proto, že tam chybí to srdíčko, které do svého vršovického projektu Tvrdík svědomitě vkládá. Vždyť kde jinde ve světě je hlavním komunikačním kanálem s fanoušky soukromý twitterový účet šéfa klubu?

 S Danielem Křetínským si sparťané mohou přečíst rozhovor jedině, když zrovna kupuje francouzská média, ale s Tvrdíkem slávisté komunikují ne na denní, ale na hodinové bázi. Neustále čtou jeho slova chvály o tom, jak skvěle ‚náš tým‘ povzbuzovali a jak jsou jim všichni v klubu vděční, protože bez jejich neutuchající podpory by ‚to nedokázali‘.

Na první pohled to možná připomíná prvoplánový slogan sázkové kanceláře Tipsport ‚Bez vás by nebyli nic‘, který má ve fanoušcích vzbudit dojem, že jsou důležitější než samotní hráči, ale slyšet taková slova opakovaně přímo od šéfa klubu, který odmalička zaslepeně miluji a kterému obětuji každý víkend, to je balzám na duši.

A Tvrdík, navíc brilantní rétor, si to moc dobře uvědomuje, Křetínský, bohužel pro Spartu, nikoliv.

To, že Slavii vyjely do Londýna podpořit tisíce sešívaných fanoušků a že komentátoři České televize věnovali polovinu zápasu oslavě jejich ‚fandění‘ a neustálému vychvalování toho, že ještě nezaházeli trávník dýmovnicemi, je především Tvrdíkova zásluha.“

Tvrdík udělal pro český fotbal za tři roky nejvíc

Nezbývá než souhlasit s Tomášem Bendou i v následném hodnocení:

„Komunikace je Tvrdíkovou nejsilnější zbraní, ostatně jako každého lovebrandu. Neustále ji udržuje ve stejném duchu a intenzitě. Jedině tak se totiž staví úspěch a posouvá laťka jeho budoucích možností. Zprvu nedůvěřiví fanoušci Slavie už mu dnes zobou z ruky úplně vše (jako když nedávno obvinil sparťanského šéfa Křetínského z tajné dohody s Romanem Berbrem) a „to špatné“ mu ochotně zapomínají (jako když přes Jana Nezmara údajně spřátelil toho stejného Romana Berbra se Slavií). Ačkoliv to většina z nich nepřizná,

Když do toho Tvrdíkovi skočí nějaká nepříjemná skutečnost (například Nezmarovo přátelství s Berbrem nebo loňské ekonomicko-politické problémy CEFC, kterou Tvrdík zastupuje), ozývají se z Vršovic nářky některých dlouholetých fanoušků, že ‚překousli Číňany, překousli Tvrdíka, ale tohle (například Berbra) už je na ně vážně moc,‘ ale nakonec vždy dojde na další Tvrdíkův psychologicky, politicky a rétoricky ‚vymazlený‘ tweet, který všechno vyruší. Tohle totiž Tvrdík umí.

Sám sice přiznává, že není fotbalový odborník, ale ať už se to lidem líbí, nebo ne, pro český fotbal toho za poslední tři roky udělal ze všech nejvíc. Ve fotbale jde v první řadě o tři body na hřišti, ale na celém ‚trhu‘ jde jen o prodej emocí. A ty teď ovládá právě on.“

Přesvědčit Číňany Ligou mistrů

Abych jako šéfredaktor HATTRICKU šel v marketingových stopách Jaroslava Tvrdíka, dodám, že opravdu stojí za to koupit si nové číslo tohoto fotbalového magazínu a přečíst si Bendovu skvělou analýzu celou.

Ano, můžeme se ptát, jak dlouho to v Edenu vydrží, zda zůstanou Číňané ve Slavii i poté, co z Hradu odejde prezident Miloš Zeman? Chuť vytrvat by jim mohla dodávat pravidelná účast v Lize mistrů, v níž si Viktoria Plzeň jen za minulou sezonu vydělala téměř 800 milionů korun. 

Jaroslav Tvrdík tohle moc dobře ví, po Champions League, kterou by předložil čínským majitelům jako důkaz jejich vhodné investice, ostatně velice toužil už přede dvěma lety. Tenkrát to v playoff proti kypersko-brazilské Nikósii z různých důvodů ještě nevyšlo.Hlavně předražené a odložené zahraniční „posily“ zklamaly.

Udržet Součka, získat slovinského kanonýra Šporara?

„Pro nás bude největší posilou udržet současný kádr. Velice důležité by pak především bylo, kdybychom udrželi Tomáše Součka. S těmito hráči bychom mohli srpnové playoff Ligy mistrů zvládnout,“ říká jasně Jaroslav Tvrdík. To je ono. Základní skupinu Evropské ligy s 200 miliony korun má Slavia i v případě neúspěchu v posledním předkole Ligy mistrů už teď jistou, ale to už Číňané znají, chtějí mezi absolutní elitu.

Tady se ale budu opakovat. I když Slavia udrží Součka a třeba i skálopevné stopery Ngadeua s Delim, posílit nutně potřebuje. A to na dvou místech, v bráně by to to chtělo větší konkurenci a jistotu (proto zájem o libereckého Filipa Nguyena) a do útoku potentního hrotového bijce a kanonýra.

V Česku jsou takovými boleslavský Rus Nikolaj Komličenko a plzeňský, ovšem zdravý, střelec Michael Krmenčík. Hlavně druhý jmenovaný asi není k mání, takže je třeba se poohlédnout do zahraničí. Mluví se o slovinském ostrostřelci, pětadvacetiletém Andraži Šporarovi, který vstřelil v mistrovskému týmu bratislavského Slovanu za sezonu zatím devětadvacet branek.„Vyvolávací cena“ ve výši jednoho a půl milionu eur asi půjde mnohem výš. Slavia totiž pochopitelně není jediným zájemcem o tohoto slovinského reprezentanta se zkušenostmi ze Švýcarska (Basilej) a Německa („druhobundesligová“ Arminia Bielefeld).