2 ofenzivní vzory a 4 neoblíbení obránci pro superkanonýra Bayernu Lewandowského?

2 ofenzivní vzory a 4 neoblíbení obránci pro superkanonýra Bayernu Lewandowského?
ROZHOVOR

Pět gólů v bundeslize za devět minut a hattrick v kvalifikaci mistrovství Evropy za čtyři minuty. To zvládl jediný člověk na světě. Robert Lewandowski. Třicetiletý polský útočník se svými výkony dostal až Guinnessovy knihy rekordů. S fotbalem sice začínal v rodné Varšavě, ale prosadil se až v konkurenčním Lechu Poznaň, z kterého zamířil do německé Borussie Dortmund. Té vystřílel dva německé tituly, i si zahrál finále Ligy mistrů. A pak odešel zadarmo do Bayernu Mnichov. S ním čtyřikrát vyhrál bundesligu. O obou klubech, stejně jako o svých začátcích, vzorech a nejkrásnějších góle mluvil Lewandowski v rozhovoru pro časopis Kicker.

Vzpomenete si ještě na váš první gól v oficiálním soutěžním zápase?

V žácích? Ne, to už ne. To už je strašně dávno. Ale na můj prvním gól za Lech Poznaň v první polské lize už samozřejmě ano.

A v bundeslize?

Ve čtvrtém kole na podzim 2010 proti Schalke na jejich stadionu. Šinži Kagawa tehdy vstřelil dva góly, já jsem přidal jako střídající žolík na 3:0 a hned jsem poznal, jak co vítězství proti Schalke pro fanoušky Borussieznamená. Po zápase na nás čekali v Dortmundu a připravili nám krásné přivítání.

Jaký byl váš nejdůležitější gól?

(dlouze přemýšlí) Zřejmě v roce 2012 vítězný gól za Dortmund proti Bayernu patičkou, který vlastně rozhodl o titulu v té sezoně. Vybrat jednu důležitou branku, kterou jsem pak vstřelil za Bayern je těžké. V posledních čtyřech letech jsme suverénně vyhrávali tituly, i když to nebylo snadné.

A vaše nejkrásnější branka?

Ta pátá proti Wolfsburgu 2015. Překvapivě už to bylo na začátku sezony. Ten zápas, ten gól jsou čísly jedna v mé hitparádě. Prostě si všechno krásně sedlo, včetně toho posledního gólu bočními nůžkami.

Chtěl jste už jako malý hrát v útoku?

Vždy jsem chtěl být útočník. Úplně na začátku jsem hrával také v záloze, ale vždy jako „desítka“. Vždy mě bavilo dávat góly. A věděl jsem, že to umím. Nic jiného jsem v hlavě neměl. (smích)

Dá se střílení gólů naučit nebo se člověk jako střelec narodí?

Člověk to musí mít v DNA. Ale pořád se na tom musí pracovat. Především, pokud je hráč mladý, nejlépe v deseti, dvanácti, možná i ještě ve čtrnácti letech. Pak už je pozdě.

Co cítíte po vstřeleném gólu?

Spokojenost. Když slyším, jak hlasatel na stadionu vyslovuje moje jméno, dostává mě to. Je to krásný pocit. Asi srovnatelný s tím, když malé dítě dostane hračku.

Trénujete stále přesnost střelby?

No, samozřejmě. Člověk musí vědět, co udělat. Na té úrovni, na které hraji, rozhodují detaily. Proto musíme mít natrénované systémy, vědět, kam přihrávka poletí, všechno zautomatizovat. V pokutovém území není času na rozhodování, tam hraje roli i instinkt. A zkušenost.

Míváte před zápasy pocit, že vstřelíte gól?

Někdy ano, protože cítím, vím, že jsem v pohodě a mám na to. Ale zažil jsem to i obráceně, kdy jsem se necítil úplně v pohodě, ale přesto jsem dal gól. Ale ono vlastně nezáleží na pocitech. Člověk se musí neustále koncentrovat, musí být ve hře a chtít. Jak chybí koncentrace, je špatně. Dát gól v pokutovém území je totiž stále obtížnější.

Co pro vás znamenají vaše střelecké rekordy, milníky?

Pro útočníka jsou krásné, ale on má větší šance dát gól než ostatní spoluhráči. Pro mě osobně znamenají góly to, že moje práce za něco stojí, něco přináší. V první řadě hraje pro tým, ne pro rekordy. Nejsou to nejdůležitější, ale přesto mě těší. Jsou jako dárek navíc.

Experti předpovídají, že v bundeslize vstřelíte 250 gólů. Zvládnete to?

Pokud mi to bude dále takto střílet, mohu během dvou sezon vstřelit 50 či 60 gólů. Ale každá sezona je jiná, někdy se musím podřídit taktice mužstva. Ano, 250 gólů je možných, ale já na ně nemyslím. Myslím vždy tak na pět dopředu. (smích)

Je pro vás výzvou stát se po Gerdu Müllerovi druhým třistagólovým střelcem v bundeslize?

Hmmm, ale to je ještě skoro dalších sto gólů. Tedy čtyři sezony se super výkony. Neřeknu ne. Možné to je, ale teď ještě hodně hodně daleko.

Co řeknete k Müllerovým 365 brankám v bundeslize?

Že je to výkon legendy. Téměř celou kariéru hrál v bundeslize, byl to výjimečný hráč, proto se dostal až k takovému číslu.

Vy jste nyní na pátém místě žebříčku bundesligových střelců. Víte, kdo je před vámi?

Nesleduji, kolik gólů mi chybí k další metě, k vylepšení pořadí. Dělám svou práci a snažím se v tom být co nejlepší. Ono totiž moc nelze srovnávat různé typy hráčů a jejich období. Claudio Pizzaro střílí v bundeslize góly už dvacet sezon a stále je dobrý. Střílení gólů se nedá zapomenout.

Souhlasíte s názorem, že 200 branek v bundeslize mohou v současné době dát jen hráči Bayernu Mnichov?

Nevím. Záleží, kolik hráč odehraje zápasů. Pokud jich má někdo 500, pak to může klapnout. A pokud je to myšleno tak, že dnes se hráči rychle prodávají, když dosáhnout nějaké úrovně, a jdou do Bayernu, pak to tak může být.

Pokud chce někdo překovávat střelecké rekordy, samozřejmě nemůže být zraněný. Jak se udržujete fit a čím to, že se vám vyhýbají vážná zranění?

Právě tím, že o sebe pečuji. Musím, protože mé tělo mě živí, umožňuje mi být tak dobrý. Proto chodím do posilovny, ať v klubu, nebo doma. Jak dlouho tělo zátěž vydrží, záleží na tom, jak trénuji, jak se o sebe starám, to spolu souvisí.

Jak dlouho byste mohl hrát na této vrcholové úrovni?

Možná do 35 nebo snad až do 37 let. Každopádně se o to pokusím. Tělo je jedna věc, hlava druhá. Ale obě spolu musí pasovat.

Kdo byl vás vzor?

Thierry Henry. Studoval jsem jeho způsob hry, jak se pohyboval, kam a jak si nabíhal, jak zakončoval. Líbil se mi také Alessandro del Piero.

A kdo je nebo byl vaším nejneoblíbenějším hráčem?

V Lize mistrů Sergio Ramos z Realu Madrid. Skvělý stoper, nejen defenzivně, umí to s míčem, vyráží dopředu a skvěle hlavičkuje. V bundeslize to byli Jérome Boateng a Mats Hummels. Když jsem proti nim hrál, byli vždy těžko k překonání. Proto jsem rád, že je mám teď na své straně a v týmu. Dříve to byl také Carlos Zambrano, velmi agresivní stoper z Frankfurtu. To bývala výzva. (smích)

CELÉ INTERVIEW S ROBERTEM LEWANDOWSKÝM SI PŘEČTĚTE V NOVÉM ČÍSLE MAGAZÍNU HATTRICK, KTERÉ VYŠLO VE ČTVRTEK 16. KVĚTNA 2019.