Německý brankář Arsenalu Leno: Čecha si vážím, ale chci chytat

ROZHOVOR

Má to být poslední zápas kariéry českého brankáře Petra Čecha. Finále Evropské ligy Arsenal Londýn – Chelsea Londýn, které se dnes večer od 21.00 hodin hraje v ázerbájdžánském Baku (přímý přenos vysílá ČT sport). Jenže… Přestože Petr Čech odehrál všechny zápasy play-off Evropské ligy a pomohl Arsenalu do finále, není jasné, jestli v něm nastoupí. Stále více sílí názor, že za Arsenal nastoupí do branky německý gólman Bernd Leno, který před sezonou přišel z Bayeru Leverkusen. Ano, Čech se po podzimním zranění už nevrátil do branky v Premier League, kde si uzmul pozici jedničky právě Leno. Německý brankář poskytl pár hodin před finále Evropské ligy rozhovor německému magazínu Kicker, v němž mluví o svém vztahu k Čechovi, ale i negativech finále v Baku.

Německý brankář Arsenalu Leno: Čecha si vážím, ale chci chytat

V Premier League jste byl „jedničkou“ Arsenalu, v Evropské lize jste téměř nechytal. Jak by to mělo být ve finále v Baku proti Chelsea?

Ano, tak to v sezoně po Petrově zranění bylo. Já jsem chytal v Premier League, Petr hrál v Evropské lize. V Anglii to tak chodí. Ale víte, já se vždy připravuji, jako bych měl hrát. A to je i případ finále Evropské ligy. Ale musím být nachystaný také na to, že trenér řekne: „Ne, dnes chytat nebudeš, je to poslední zápas kariéry Petra Čecha.“ To bych samozřejmě musel také akceptovat. Vše záleží jen na trenérově rozhodnutí. Ať to bude jakkoliv, doufám, že to finále vyhrajeme a bez ohledu na to, kdo bude stát v brance.

Pro Petra Čecha by to mělo být poslední utkání v jeho fantastické kariéře. Neměl byste špatný pocit, kdybyste mu takový zápas „vzal“?

Mám před Petrem velký respekt, velmi dobře si rozumíme. Všechna uznání si zasloužil a já mu přeji jen to nejlepší. Ale je jasné, že jsem sportovec, který by chtěl pořád hrát a především ve finále. Toto není vhodný okamžik na to přemýšlet, jestli bych mu to utkání „vzal“. Rozhodne trenér. Pro Arsenal je to velmi důležitý zápas. Jsem na něj připravený, motivovaný.

Co vlastně pro vás, pro Arsenal toto finále znamená?

Bude to něco zvláštního, speciálního. Kdybychom vyhráli Evropskou ligu, byl by to můj první titul v kariéře. A to přestože tato soutěž nemá v Anglii tak vysoké hodnocení jako v Německu. Proto jsme také v základní skupině my, ani Chelsea, nehráli v nejsilnější sestavě. Ale s příchodem play-off a postupy se to samozřejmě mění a nyní chtějí oba kluby vyhrát. To je jasné. Každý chce vyhrát finále, každý chce pohár. Bylo by skvělé, kdybychom ho měli po zápase v rukách. To už by nám ho nikdo nevzal.

Chelsea se prosadila v semifinále proti německému Eintrachtu Frankfurt. Hrál byste raději právě proti krajanům?

Když v jejich semifinále došlo na penaltový rozstřel, v kabině se to rozpůlilo. Někdo chtěl Frankfurt, jiní Chelsea. U Chelsea více víme, co nás čeká, protože jsme s ní v této sezoně dvakrát hráli v Premier League. Doma jsme dominovali a vyhráli, u nich sice 2:3 prohráli, ale byl to z naší strany dobrý zápas. U Frankfurtu ale nikdo neví, co přijde. Nevěřím, že by to bylo proti Frankfurtu lehčí. Finále je prostě finále.

Pro vás  mohlo být finále proti Eintrachtu Frankfurt o něco zajímavější kvůli bývalému spoluhráči z Leverkusenu Dannymu da Costovi…

To ano. Ale bohužel to nedopadlo. Rád bych si proti němu ve finále Evropské ligy zahrál. Pro nás oba by to byl krásný příběh, protože když jsme spolu hráli v Leverkusenu, bydleli jsme ve stejném domě a hodně jsme toho spolu podnikali.

Arsenal – Chelsea, londýnské derby v Baku. Nikdo nemá výhodu, oba kluby dostaly stejný počet vstupenek. Co rozhodne?

Podle mě je to finále zcela otevřené. V Premier League nás v konečné tabulce dělily po 38 kolech jen dva body. Myslím, že nám se hraje lépe proti velkým a kvalitním klubům. Čtvrté místo, tedy přímý postup do příštího ročníku Ligy mistrů, jsme „nechali“ na hřištích těch menších týmů. Proto si myslím, že by se nám proti Chelsea mohlo dařit víc než proti Frankfurtu. V takovém finále bychom byli favorit, od Frankfurtu by vlastně nikdo nic nečekal, a to by je mohlo „nastřelit“.

Jakou roli může sehrát fakt, že pokud chce Arsenal hrát v příští sezoně Ligu mistrů, musí, bezpodmínečně musí, ve finále vyhrát?

Těžko říct. Má to dva úhly pohledu. Podle jednoho by se dalo říct, že bude víc v ráži, víc motivovaní právě kvůli té Lize mistrů. Podle druhého zase můžeme být víc pod tlakem. Záleží, jak se s tím vypořádáme, jak to unese každý z nás. Ale všichni víme jedno: Chceme vyhrát.

A tedy i postoupit do Ligy mistrů…

Samozřejmě. Pro mě, stejně jako Arsenal, je důležité hrát Ligu mistrů. Když jsem ji hrát naposledy, tak už to jsou více než dva roky. K tomu ještě přiznám, že hrací systém čtvrtek-neděle-čtvrtek není ideální. Protože v Premier League prostě pořád musíme být na špičce. A samozřejmě je paráda slyšet tu znělku před zápasem. A toto finále může tuto naši sezonu, nechtěl bych říct zachránit, ale spíš udělat úspěšnou. Pokud bychom finále prohráli, byla by naše sezona zklamáním.

Starty v Lize mistrů mohou mít určitý vliv na nominaci do německé reprezentace. Vnímáte to tak?

Koncentruji se vždy v první řadě na výkony v klubu. A v něm jsem se prosadil. To byl můj cíl. Teď je tu finále Evropské ligy. Uvidíme, jak dopadne a co přijde po něm. Z nominace do národního týmu mám vždy radost a stejně jako v klubu chci chytat a podřizuji tomu vše.

Vedení Arsenalu si velmi stěžovalo na umístění tohoto finále. Do Baku v Ázerbájdžánu. Jak se to pozdává vám?

S tím nic nenaděláme. Jasně, sedm hodin letu před tak důležitým zápasem nebylo ideální, ale nezbývá nic jiného než si říct: Baku holt leží na druhém konci Evropy. Ale za mě je daleko horší, co se stalo a děje kolem našeho spoluhráče Henrikha Mkhitarjana.

Myslíte to, že on jako Armén nemá v Ázerbájdžánu zajištěnou bezpečnost, protože ty země jsou ve vážném hraničním konfliktu?

Přesně. To je prostě skandál, že nemůže v takovém zápase hrát. Celou sezonu tvrdě pracuje, trénuje, hraje a pak na konci nemůže přijet k finále. Hrůza. Stejně jako že každý z klubů dostal jen 6000 vstupenek, to je prostě k smíchu. Byl jsem se podívat na finále Ligy mistrů 2012 v Mnichově Bayern - Chelsea. Jedna tribuna byla červená, druhá modrá. Myslím, že i při takovém finále jako je to v Baku by to tak mělo být. Červení proti modrým, půl na půl. To dělá fotbal fotbalem. Jenže to tak nebude.

Rozumíte Mkhitarjanovu rozhodnutí, že s klubem do Baku neletěl?

Jeho rozhodnutí je zcela pochopitelné. Jde o jeho bezpečnost. Pro něj je to smutné, bolestivé.

Bylo přidělení finále Evropské ligy do Baku jen dalším potvrzením, že funkcionáře UEFA zajímají spíše komerční důvody?

Taková rozhodnutí nejsou šťastná. Vždy koneckonců trpí fanoušci, atmosféra na stadionu, Mkhitarjan a my s ním. Není to dobré znamení pro fotbal.

Aby se to neopakovalo, musely by kluby takové finále bojkotovat?

To by se sice dalo, ale tím by si klub sám víc uškodil. Arsenal chce titul, chce do Ligy mistrů. Pokud by se Arsenal i Chelsea společně pustily do bojkotu, UEFA by je vyloučila z dalších soutěží. Bohužel to není tak jednoduché.