Už vím, co je to opravdová dřina, říká talentovaný záložník, který vyměnil Spartu za Holandsko. Vidí tam budoucnost

Už vím, co je to opravdová dřina, říká talentovaný záložník, který vyměnil Spartu za Holandsko. Vidí tam budoucnost
ROZHOVOR

Přiznává, že první měsíce pro něj byly složité. Fyzicky i psychicky. Po loňském přestup z pražské Sparty se musel dvacetiletý záložník Richard Sedláček pořádně ohánět, aby se mohl v rezervě holandského Alkmaaru vůbec začít prát s velkou konkurencí, jaká v celku z druhé nejvyšší soutěže panuje. Zatnul zuby a zvládl to. Rychle se naučil řeč a zapracoval na tom, aby se spoluhráčům vyrovnal. Nyní se mu začíná vynaložená dřina pomalu vracet.

„Moje pozice v týmu se zlepšuje a cítím, že můžu bojovat o místo v sestavě. Chci všem dokázat, že přestup byl krok správným směrem,“ hlásí talentovaný středopolař i s ohledem na to, že mu holandský styl fotbalu vyhovuje. „Hraje se tady hodně po zemi, žádné nakopávané míče,“ libuje si někdejší kapitán sparťanského staršího dorostu.

V zajímavém rozhovoru pro eFotbal.cz ale nemluví jen o svém postavení a konkurenci v rezervě AZ Alkmaar, ale i o náročných začátcích života v nové zemi či enormnímu zájmu fanoušků i médií o druhou ligu. „Tohle byl pro mě šok. I já už byl ve studiu rozebírán elektronickou tužkou,“ usmívá se sympatický mladík z Rumburku, jenž ví, co chce a jde si za tím.

Koncem minulého týdne jste se dočkal prvního gólu za rezervu ve druhé lize. Může vám pomoct k získání trvalého místa v základní sestavě?

Po dlouhé době jsem nastoupil v základu. Přikládám to i tomu, že se mi poslední týdny i na trénincích dost daří. Že jsem dal navíc gól, je super. Teď budu čekat, co bude dál. Na trénincích se cítím dobře a i trenéři mě za výkon v zápase chválili. Uvidíme, jestli mi to pomohlo k tomu, aby i v dalších zápasech hrál v základní sestavě. Musím říct, že je to tady složitější...

Co máte na mysli?

Vždy čekáme, jestli za rezervu přijdou hrát hráči z áčka. Nicméně cítím na sobě i uvnitř týmu, že se moje pozice o dost zlepšila, v týmu už něco znamenám. Za to jsem samozřejmě moc rád.

Jak velkou roli hrají v tom, zda nastoupíte, či nikoliv, právě posily z A-týmu?

Kdyby nechodili, tak nastupuji v základu každý týden. V klubu je to ale nějak nastavené a hráči z áčka mají přednost, takže to s tím, jestli nastoupím, souvislost má. I v rezervě je hodně velká konkurence, pořád jde o druhou nejvyšší holandskou soutěž. Úroveň je hodně vysoká, ale jak už jsem říkal, myslím si, že teď jsem si vydobyl nějakou pozici a budu dělat všechno pro to, abych měl stejné měřítko jako hráči z prvního týmu. Každou šanci, kterou dostanu, musím využít, tak, jak se mi to podařilo minulý týden.

Předpokládám, že jste pod detailním drobnohledem trenérů z áčka. Je běžnou praxí, že hráči z rezervy naopak chodí doplňovat první tým?

V něm už někteří mladí hráči jsou, když pak nenastoupí, tak přijdou hrát za nás. Zápas, v němž se mi podařilo skórovat, jsem ale odehráli bez posil a paradoxně jsme si připsali první výhru v sezoně. Celkově jsme podali dobrý výkon, byl jsem šťastný za celý tým. Chodíme trénovat společně s A-týmem, nastupujeme v přátelácích, takže možnost zabojovat o místo výš tady je. Není to tak, že by nás tady nějak omezovali, to vůbec ne. Jen je tady konkurence dost velká. Každý se musí o místo prát.

Hrajete na pozici středního záložníka. S jakou konkurencí se konkrétně na tomto postu potýkáte?

Ze všech pozic je právě na mém postu největší konkurence. Rozhodně mě to ale nějak nesráží, naopak mě to daleko víc motivuje. Po první sezoně, kdy jsem spoluhráče hlavně doháněl, se ta dřina začíná vracet, můžu se jim vyrovnat a bojovat s nimi o místo. Myslím, že mi i trenéři začínají víc důvěřovat. Doufám, že to bude v příštích týdnech lepší a lepší.

Minulou sezonu jste ale nastoupil na pár zápasů i na kraji obrany…

Zranil se pravý bek a trenéři usoudili, že je to pro mě dobrá možnost hrát. Na tuto pozici jsem se připravoval v tréninku a odehrál jsem tam asi čtyři utkání. Minulou sezonu jsem to bral tak, že můžu vůbec hrát. Byl jsem rád za každou minutu na hřišti. Zápasy tu mají opravdu velkou úroveň, na každý chodí dvanáct, patnácti tisíc diváků. Teď už ale cítím, že můžu bojovat o místo na své pozici.

Takové návštěvy jen dokazují, jakému zájmu se fotbal v Holandsku těší. Je to stejné i v případě médií? Když se zaměříme na druhou ligu…

V tomhle směru je oproti Česku velký rozdíl. Druhá liga se tady bere jako ta první, což pro mě byl šok. Každý náš zápas běží v televizi a po každém kole jsou všechny duely rozebírány v pravidelném pořadu. Teď jsem byl poprvé rozebírán elektronickou tužkou ve studiu (smích). A co se týče návštěv, to už se vůbec nedá srovnávat. V závěru minulé sezony jsme přijeli na stadion Twente, které proti nám potřebovalo uhrát aspoň bod, aby si zajistilo postup, a bylo tam 32 tisíc diváků. Ale obecně na naše venkovní zápasy chodí nejméně pět tisíc lidí, většinou ale mnohem víc. Pak se i jinak hraje.

Pokračujte ve čtení na další stránce!