Smutná zpověď: „Gratuluji vám, soudruzi z OFS, KFS a FAČR. Zabili jste dalšího kluka, zapáleného pro fotbal“

Přiznám se, že v poslední době stále častěji radši sleduji některé regionální tituly a weby spíš než celostátní média patřící různým oligarchům, kteří si kupují noviny a časopisy jako propagandistická oddělení svých firem a říkají tomu „bezpečnostní investice“. Platí to i pro český fotbal, v němž rovněž panují podobné zájmy. V posledních dnech zaujal nejen mě článek Martina Šnajdra, který vyšel v Orlickém týdeníku s výmluvným názvem „Fotbal nevlastní figurky v kvádru“.  Jde v něm hlavně o zpověď o kdysi nadšeného fotbalisty a dlouholetého mládežnického trenéra SK Přepychy Tomáše Rejzka.  

Vzhledem k tomu, k závažnosti článku a ke skutečnosti, že podobné pocity zažívá řada nadšených fotbalistů, kteří jsou znechuceni poměry v českém sportu čísla jedna, dovolujeme si z této zpovědi ocitovat podstatou část.

Co dělá Etická komise FAČR?

„To, že přináší český fotbal nové a nové kauzy, už nikoho ani nepřekvapuje. Místo toho, aby zainteresovaní lidé a hlavouni z FAČR začali pracovat na jeho očistě, tak předseda asociace Martin Malík rozvíří hladinu dalším výrokem, že ligové kluby zaměstnávají lidi, kteří se starají o rozhodčí, ovšem bez doložení byť jediného důkazu.Po předsedovi třetiligového klubu ze Živanic Petru Špačkovi, jenž natvrdo řekl to, co všichni vědí (že ČFL je džungle, kde rozhodují úplně jiné vlivy než výkon na hřišti), chtěl Malík důkazy, aby jej následně na doporučení etické komise vyloučili z FAČR. Vyloučení bylo podepsáno dvojicí Malík-Berbr. Co dělá etická komise teď? Že by spala?“ ptá se Martin Šnajdr ve svém článku v Orlickém týdeníku.

Šnajdr píše dále o tom, že český fotbal se z tohoto marastu nedostane, dokud bude dál na OFS a KFS sedět parta patolízalů a věrně oddaných nejmocnějšímu muži českého fotbalu, Romanu Berbrovi, který svou moc veřejně přizná. Autor článku připomíná, že už od začátku nové sezony se ozývají hlasy o podivných zápasech a arogantních rozhodčích nejen v ČFL, ale i v I.A třídě Královéhradeckého kraje (KHK).

Sežeňte si rozhodčí a plaťte si je!

„Další perlou z hlav členů Berbrova věrného Krajského fotbalového svazu (KFS) Královohradeckého kraje (KHK) je, že od nové sezony musí mít každý klub v I.B třídě klubového rozhodčího. Ano, čtete dobře! Svoji neschopnost v náboru rozhodčích přenáší na kluby. Prostě VV KFS KHK se rozhodl bez nějaké předešlé diskuze: Kluby, sežeňte si rozhodčí - a ještě si je plaťte! Není hlavní činností oddílů vychovávat hráče?“ ptá se Šnajdr v Orlickém týdeníku a pokračuje:

„Účastníci volební valné hromady OFS Rychnov v Česticích si ještě dobře pamatují, jak tam Roman Berbr slavnostně oznamoval, že v televizi budou spoty na nábor rozhodčích. Jenže skutek utek! Po třech měsících, kdy ještě FAČR stačil udělat velkolepou show při vyhlašování Fotbalisty roku, kam pozval své voliče z OFS, KFS i s manželkami a kde se promenádovali hlavně politické figury, se utáhla smyčka okolo tehdejšího předsedy Pelty a bylo po náborech.Ono se ani není co divit, že rozhodčích je nedostatek. Kdo by také do takového vlaku chtěl nastoupit?“

Fotbal nevlastní figurky v kvádru

Martin Šnajdr připomíná, že všechny tyto aféry, kauzy a příhody jsou příčinou, proč mnoho zapálených lidí z fotbalu uteklo a utíká. Jedním z nich je Tomáš Rejzek z SK Přepychy, který se v Orlickém týdeníku podělil o svůj pohled na tyto nešvary. U jeho zpovědi je cítit, jaké emoce s ním cloumaly. Píše mj.:

 „Fotbal nevlastní ‚pseudoasociace‘. Fotbal nevlastní figurky v kvádru. Fotbal jsem já a moji kamarádi na plácku. Fotbal je fair play. Fotbal je poctivost. Fotbal jsem já – desetileté dítě, které se svým nejlepším kamarádem jezdilo v březnu ve sněhu na kole na trénink do sousedního Opočna. Vždycky jsem měl chuť vrátit panu Jelenovi, Sýkorovi a Pavlovi to, co mi předali. Trénoval jsem děti deset let v dobrém i ve zlém. Snad jsem svůj dluh splatil.

Už ale nemohu dál přihlížet hrubé nečinnosti OFS, potažmo FAČR. Od svých zdrojů vím o korupci, celé fotbalové republice byly jasné ty ‚nahodilé‘ chyby v ligové baráži. Je jedno, jestli jde o ligu, nebo okresní přebor, kde si mladí rozhodčí ‚úplatek vzít musí, když chtějí výš‘. 

Pro jistotu přidávám větu, že všechno, co jsem zde napsal, je jen výplod mé fantazie a celý článek je sci-fi vložka, protože o tom nikdo veřejně nepromluví a nikdy mluvit nebude.

„Mě se to netýká, držím hubu“

Žijeme odkazem normalizace: Mě se to netýká, držím hubu. K Balatonu přece jet můžu. Třicet let po revoluci chce národ nadále přihlížet korupci a prospěchářství? Podvodům, pokutováni za nic a strachu?

Od začátku byl projekt Juniorské ligy evidentní debilita. Za tři sezony se ruší - a ještě se u toho bouchá šampaňské. Věřím, že se budou vyplácet i prémie za nápad.

V celostátním sportovním deníku vyjde článek, že se česká fotbalová elita jela do Belgie zeptat se, jak to tam dělají. Proč mají desetinásobně více fotbalistů v TOP ligách, přestože v Belgii je Belgičanů tak nějak stejně jako v Česku Čechů.

Po pěti letech (možná i po více)je neuvěřitelným zjištěním, že v Belgii akademie vzájemně spolupracují a nekonkurují si.  Že mají společný program, sdílení a cíl.

Za naše peníze z pokut za to, že na vesnici nemáme mládež, vysíláme do Belgie soubor, který tam zjistí, že první, co v Belgii před lety udělali, je profesionalizace trenérů podle úrovní za iksmilionů eur.

Musel to být pro tento soubor velký šok, co v Belgii viděl, a zjistil. Přitom to už dávno ví a zná půl fotbalové republiky. Mluvím o té fotbalové, ne o té, co ‚řídí‘český fotbal.

„S fotbalem jsem skončil, nejsem hrdina“

Rozhodl jsem se definitivně ukončit veškeré své působení ve fotbale a věnovat se rodině. A pokud syna napadne hrát fotbal, dostane raketou.  To je odkaz ožralých rozhodčích v lize, současného předsedy OFS Trutnov Marka Pilného (bývalého ligového rozhodčího, jenž který řídil zápas Příbram – Slaviatěžce opilý– pozn. red.), který svojí alkoholovou etudou zviditelnil český fotbal po celém světě.

To je odkaz estébácké politiky. Je to odkaz lidí, kteří mají jméno a obličej, kteří léta přihlížejí a spolupracují na ničení, pro mě, nejkrásnějšího sportu na světě.

Jak říká pan Kodet v Pelíšcích: Co chtějí reformovat, když tam jsou pořád ty stejný lidí!

Rozhodl jsem se, že už to dál kousat nebudu. Nejsem hrdina, padouchů je moc, nikdo nepomáhá, protože je to všem jedno. Nic se nezmění.

Zaléváme odspodu děravou konví

V tomto prostředí nejde pracovat. Zvednout děti od počítačů umíme. Začali jsme od nuly a máme pětatřicet dětí. Na vesnici! V podstatě ale zaléváme odspodu děravou konví. Podpora mládežnické kopané dnes znamená:Nemáte mládež? Plaťte! Systém je zvrácený. Pošleme vám létajícího profesionálního trenéra a on vám ukáže, jak to máte dělat. Dospěli jsme do fáze, kdy každý klub musí mít úředníka, osm pořadatelů, trenéry, správce, trenérské licence po komických školeních.

Pokud někdo z výše uvedených chybí, přijde pokuta. Dříve jsme potřebovali svaz, abychom měli podporu. Dnes nás svaz drze pokutuje, a zato pak chce podporu od nás? Kde je tedy přínos svazu směrem k fotbalu? Neexistuje! Nikdo ze svazu se mě nikdy nezeptal, co potřebuji, abych měl těch dětí v klubu sto. Jediné, co vím, je, že když zruším kategorii kvůli nedostatečnému počtu dětí měsíc před sezonou, tak dostanu pokutu dva tisíce korun a poslechnu si zcestné vyjádření komise peciválů.

Zažil jsem éru své generace a kategorie, kdy ze všech hráčů chtěli mít trenéři atlety, zažil jsem trenéry, jejichž práce zabíjela hráče kvůli výsledku.

Neustále se chceme podobat někomu, kdo zrovna hraje prim. Nejsme schopni přijmout, co je nám vlastní. Nejsme schopni spolupráce ku prospěchu věci. V tomto prostředí to ani jinak nelze. Proč žaluje Borohrádek Lípu za neoprávněný start hráče v kategorii U12? Výsledek zápasu není 5:3. Výsledek zápasu musí být pokrok!

Když jako relativně mladý dojdu do bodu, že už nevidím reálnou možnost pokroku, je čas skončit. Nejsem mušketýr fotbalu. Neumím poslouchat názory od hospody. Fotbalové prostředí v Česku není založené na pevných základech. Fotbal by měl být kulturou. S podhoubím toho, že když se mi na hřišti něco nepovede, mám u hospody padesát fanoušků, kteří mě podpoří, ne naopak.

Plně souhlasím s jabloneckým trenérem Petrem Radou. Neumím dále fungovat v prostředí nadávek, zbabělosti, simulování, korupce a nenávisti. Neuměl bych to synovi vysvětlit, proč jsem tenkrát radši nebyl doma.

Zabili jste dalšího kluka, kterému svítily oči vždycky, když viděl míč. Gratuluji vám, soudruzi z OFS, KFS a FAČR!“

V Orlickém týdeníku je v článku Martina Šnajdra podepsán autor této upřímně smutné zpovědi:„Tomáš Rejzek – 35 let, 27 let ve fotbale, deset roků trenér mládeže“ (na snímku).

Nadšených kluků i holek je v Česku dost, ale…

Bohužel nejde o ojedinělý případ. Takových je mnohem více, jen si svůj příběh nechávají kvůli svému klidu pro sebe.

Nedávno jsmena tomto webu informovali o tom, že iniciativa „Čistý fotbal“ registruje zájem hned několika klubů nižších soutěžích (nejen) ve Středočeském kraji vystoupit ze struktur pořádaných FAČR a založit si svou vlastní nezávislou soutěž zvanou „Čistá liga“.

Tento projekt stále visí ve vzduchu.

V Česku pořád existuje hodně „kluků i holek, kterým svítí oči vždycky, když vidí míč“.

Mají ale slušní lidé v českém fotbale dost sil na to, aby zajistili, že nechvalně známé staré struktury nebudou fotbalové nadšence nadále takto „zabíjet“? O to by teď mělo běžet.Jinak to bude čím dál častěji vypadat jako v sobotu v Kosovu.