Zlínská posila ze třetí ligy: Byl to blesk z čistého nebe. Čekal jsem, že budu muset dát zase 20, 25 gólů, aby o mě byl zájem

Loni v září dostal velkou šanci. Josef Csaplár si ho vytáhl z třetiligového Vltavína do prvoligové Příbrami, kde toho ovšem kvůli zranění moc neodehrál. Uběhl rok a před Petrem Pejšou stojí druhý pokus prosadit se v nejvyšší soutěži. A znovu v tom měl prsty zkušený kouč. Tentokrát si dvaadvacetiletého rychlonohého útočníka přivedl do Zlína. „Nebojím se toho, moje hlava i tělo už tuhle zkušenost před rokem zažily,“ říká v rozhovoru pro eFotbal.cz autor 26 gólů v ČFL, který už stihl před reprezentační přestávkou naskočit do duelu v Českých Budějovicích.

Do Zlína jste zamířil z Vltavína na roční hostování s opcí. Jak moc vás zájem Ševců potěšil?

Byl to pro mě blesk z čistého nebe. Krátce předtím jsem odehrál proti béčku Slavie asi nejhorší zápas za dospělé a dva dny nato mi zavolal trenér Csaplár, který se mě zeptal jestli bych nechtěl znovu na navázat spolupráci. Během dvou dnů se mi změnil život a moje sebevědomí se vrátilo tam, kde bylo před zraněním. Moje ambice jsou ty nejvyšší, chci se od kluků ve Zlíně naučit vše, co mi schází a postupně se dostat na jejich úroveň a prosadit se.

S koučem Csaplárem se znáte, při vašem příchodu tedy asi sehrál velkou roli…

Sehrál zásadní roli. Vybrali si mě už loni do Příbrami, kde zpočátku všechno probíhalo, jak mělo, ale jeden nešťastný nekontrolovaný pohyb pohyb moji cestu o rok přibrzdil.

Narážíte na zranění, které jste si přivodil začátkem prosince. S tím souvisí i fakt, že jste za Příbram stihl naskočit v lize jen do sedmi zápasů. Jak toto angažmá zpětně hodnotíte?

Do Příbrami jsem přišel v průběhu sezony, prakticky jsem tři měsíce v kuse trénoval dvakrát až třikrát denně a zvykal si na úplně jinou rychlost a myšlení prvoligového týmu. Hrál jsem jen jednou od začátku, ve zbývajících mi byla dopřána menší porce minut. I tak si myslím si že to pro mě mělo obrovskou cenu, protože jsem se mohl na hřišti konfrontovat s hráči, na které jsem do té doby díval jen v televizi. Více startů jsem nepřidal, neboť 4. prosince mě potkalo zranění. Angažmá v Příbrami si ale celkově vážím, stejně jako všeho, co pro mě trenéři a vedení klubu udělalo. Hrát první ligu je můj celoživotní sen.

V létě jste se vrátil do třetiligového Vltavínu, kde jste i zahájil sezonu. Čekal jste, že dostanete další laso z nejvyšší soutěže tak brzy?

V žádném případě. Ve své hlavě jsem si to nastavil tak, že budu muset opět nastřílet 20, 25 branek, aby někdo z vyšší soutěže projevil zájem. Nebojím se toho, jelikož moje hlava i tělo už tuhle zkušenost před rokem zažily.

Musel jste v souvislosti s rychlým návratem do ligy řešit výpověď v práci?

Nemusel, po celou dobu mého účinkování ve Vltavínu mi totiž běžela profesionální smlouva.

Pomohlo vám, že jste se hned zkraje zlínského angažmá gólově prosadil? Byť to bylo za béčko v MSFL…

Jednoznačně, góly jsou pro mě povolený doping, který mé sebevědomí na hřišti zvedá neustále výš a výš. Není pro mě důležité jestli střílím góly za áčko, nebo za B-tým, je důležité aby branky vedly k vítězstvím.

Už můžete srovnávat. V čem vidíte pro útočníka hlavní rozdíly mezi třetí a první ligou?

Obránci v první lize jsou pohybově, takticky i svým důrazem, kopací technikou a myšlením o několik stupňů výš. Bez urážky. Útočník musí používat jeden, maximálně dva doteky, aby hru zrychloval a nedal obráncům moc času k přistupování. To samé platí i o zakončení, na které máte minimum času a je třeba rychlé a jednoduché řešení.

Po reprezentační pauze čeká Zlín souboj se Spartou. Jsou pro vás zápasy s letenským celkem jako pro slávistického odchovance o to peprnější a atraktivnější?

Ani tak moc nezáleží na tom, čí jsem odchovanec. Jsem přesvědčen, že zahrát si proti Spartě je snad snem každého kluka, který miluje fotbal.

Dočetl jsem se, že jste srdcem Plzeňák a fandíte Viktorii. Můžete to vysvětlit?

Před nějakými deseti lety, kdy v Plzni začal úřadovat Pavel Horváth, mě nějakým způsobem nadchl způsob hry, jakým se Viktorka začala prezentovat. Bylo to naprosto odlišné od zbytku ligy a myslím si, že doposud se k Plzni - co se týče atraktivnosti hry - nikdo nepřiblížil. Ten klub si získal mé srdce a dost pravděpodobně se na tom nic nezmění.