Z Česka raději prchnul a září za hranicemi. Nasadil jsem laťku a musím ji svými výkony udržet, ví Jedlička

Z Česka raději prchnul a září za hranicemi. Nasadil jsem laťku a musím ji svými výkony udržet, ví Jedlička
ROZHOVOR

Dvanáct vychytaných čistých kont, ocenění pro nejlepšího hráče svého týmu a nejlepšího hráče měsíce celé slovenské ligy i 449 minut trvající neprůstřelnost. Taková je bilance 21letého Martina Jedličky za minulou sezonu. V Dunajské Stredě se mu daří. Jako jednička pravidelně chytá, což je pro mladého gólmana stěžejní. S ambiciózním týmem navíc hraje na špici tabulky. Není divu, že si jeden z pilířů české jednadvacítky krok vydat se na Slovensko jen pochvaluje. „Potřeboval jsem změnit prostředí, abych se změnil i já sám. A to se povedlo,“ přiznává v rozhovoru pro eFotbal.cz.

V Dunajské Stredě jste načal druhou sezonu, pravidelně chytáte. Jak si toto angažmá zatím užíváte?

Užívám si to moc. Jsem opravdu spokojený, dostal jsem tady možnost začít pravidelně chytat první ligu a mám navíc skvělé podmínky se zlepšovat a posouvat se dál. Kroku zamířit sem nelituji.

Narážíte na svůj přestup z Mladé Boleslavi, odkud jste přišel s jediným ligovým startem a jako hráč, s nímž se nepočítalo. Berete svoji současnou situaci, kdy pravidelně chytáte a daří se vám, i jako jistou satisfakci?

Asi ano. Jsem pořád mladý a věděl jsem, že když budu kdekoli jinde makat, tak bych se mohl prosadit. Dunajská Streda pro mě byla jedinou možností, kam jít. Určitě toho nelituji, usadil jsem se tady a jsem za to moc rád.

A nemrzí vás zpětně, že jste v Boleslavi nedostal víc šancí?

Když se tak ohlédnu, tak musím přiznat, že ne. Tenkrát jsem na to možná neměl ani výkonnost. V dresu Dunajské Stredy jsme měl možnost si zachytat ve čtyřech zápasech Evropské ligy, navíc v Polsku za bouřlivé atmosféry. To jsou cenné zkušenosti, proto mě nemrzí, že jsem v Boleslavi víc prostoru nedostal.

Proč jste se vlastně rozhodl právě pro angažmá v Dunajské Stredě? Předpokládám, že těch možností, kam odejít, bylo víc…

Cítil jsem, že mám v Česku nálepku zlobivého hráče. Potřeboval jsem změnit prostředí, abych se asi i já sám změnil, byl sám, bez kamarádů, kteří nebyli zrovna ideální. Chtěl jsem také přepnout a začít se soustředit jen na fotbal. Řekl jsem si, že mi v tom odchod z Česka pomůže. Jinak nabídky určitě byly. Chtěly mě Benátky, ale do třetí ligy jsem nechtěl, mou ambicí bylo se udržet v ligovém mužstvu, klidně jako dvojka. S tím jsem do Dunajské Stredy šel, po půl roce se mi povedlo se prosadit na pozici jedničky.

Říkáte, že jste se ke změně angažmá rozhodl i z jistých osobních důvodů. Co tím máte konkrétně na mysli?

Myslím na jiné věci, než na které jsem myslel dříve. Je pro mě prioritou číslo jedna fotbal, což tak vždycky nebylo. Možná se mi to i vrátilo při prvním a zároveň posledním ligovém startu. Zápas se mi nepovedl a zřejmě mi to někdo vrátil. Hlavně jsem začal víc myslet na fotbal a ne na ostatní věci, které mi v kariéře spíše škodily.

Cítíte, že už jste si svými výkony v Dunajské Stredě vybudoval určitou pozici?

Když už jste druhým rokem ve stejném klubu a hráči kolem vás se poměrně dost mění, tak už nějakou pozici v kabině máte. Určitě už můžu říct svůj názor, ale zase to není tak, že bych byl velitelem kabiny. To určitě ne. Nicméně nějaké slovo už mám, za to jsem jedině rád.

Pokračujte ve čtení na další stránce!