Zlato, dáme Itálii?

Zlato, dáme Itálii?

Byl krásný listopadový den, pár úderů po poledni a osmadvacet ve stínu. Na Los Angeles shora shlížel oblak smogu a pečlivě filtroval zákeřné sluneční paprsky, jež se snažily do ruda rozpálit kůže všech těch mravenečků, kteří dole pobíhali po ulicích. Jen ten, kolem kterého se točí celé město, ještě vyspával ve svém luxusním sídle v Beverly Hills.

Zlatanovo potetované tělo, připomínající nástropní malby v nedaleké Griffithově observatoři, bylo vystavené na kožené sedačce v proskleném obývacím pokoji. Saténová deka s leopardím motivem mu zakrývala pouze nateklé přirození, které si při odchodu ze hřiště po posledním zápase teatrálně zmáčkl, aby divákům vyslal jasný signál, kdo že je ve městě andělů největším samcem. Od té doby už jej ale nemohl ukázat ani sestře televizní reportérky, jež si před nedávném dovolila zpochybnit jeho sexuální orientaci.

Vlastně už od té doby neukázal nikomu vůbec nic. Jeho tým vypadl z play-off s městským rivalem, který jej porazil poprvé v historii, a chlapcům okolo švédského muže skončila sezona. Dost možná jeho poslední, protože s žádnou další už jeho smlouva nepočítala.

Spal už nějakých sedmnáct hodin v kuse, a zrovna když měl poprvé v životě zdvihnout nad hlavu ušatý pohár pro vítěze Ligy mistrů, rozdrnčel se mu na designovém stolečku z Ikey vedle rozbalených Swedish Fish starý Sony Ericsson a „Money, money, money,“ od ABBY jej vytrhlo ze snů.

„Co?“ zeptal se rozespale, když zvedl hovor od svého agenta, a zívl na celé kolo.

„Čau, Zlato, tady Mino. Dáme dneska večeři?“

„Klidně.“

„Porozhlídnul bych se po nějaký Itálii, dobře?“

„Klidně, napiš podrobnosti,“ odsouhlasil Zlatan výběr restaurace, ale Mino Raiola se okamžitě pustil do shánění angažmá ve své rodné zemi.

Byl si dobře vědom toho, že upíchnout osmatřicetiletého fotbalistu v jakékoli z pěti nejlepších lig nebude snadné. Tušil, že pod čtyři miliony dolarů za sezonu Zlatan nepůjde, a sám na tom chtěl něco trhnout, takže musel volat vysoko.

Postupně vytočil čísla svých starých známých z první pětky tabulky Serie A, ale nikde neuspěl. V Juventusu usoudili, že vedle Ronalda není pro dalšího egomaniaka prostor, Interu se zrovna rozstřílel Lukaku, v římském AS prý ještě na dvě sezony počítají s Džekem, a v Laziu si hýčkají gólostroj jménem Immobile. Kladnou odpověď nedostal ani z Bergama, kde zrovna ostrými pálili Muriel se Zapatou, a tak se jeho ambice a Zlatanova budoucnost propadaly tabulkou níž a níž.

Ani jedenatřicet gólů v jedenatřiceti zápasech sportovní ředitele průměrných italských klubů neoslnily. Odpovědi byly stále stejné: „Mi scuso, Mino, ale MLS není soutěž, to přece víš.“

Mino se ale nenechal odbýt a vytrvale to zkoušel dál a dál a níž a níž, dokud neuslyšel to lahodné boloňské „ano“. Spokojeně si oddychl a napsal svému švédskému zboží zdánlivě jednoduchou esemesku: „Bologna?“

Zlatan ale tou dobou trénoval ve své domácí posilovně thajský box a většina jeho pozornosti se upínala k obličeji Pepa Guardioly přilepenému na boxovacím pytli. Obsah zprávy tak jen letmo přejel pohledem a v domnění, že zvítězily boloňské špagety v jejich společně oblíbené restauraci na Santa Monica Boulevard, poskládal z písmenek „o“ a „k“ souhlasnou odpověď.

Mino si znovu oddychl. Byl překvapen, jak snadno to tentokrát se Zlatanem skoulel, a dostal z toho všeho chuť na poctivé boloňské špagety, které mu maminka kdysi vařívala a na které bral Zlatana vždycky, když mu přiletěl do LA domluvit, aby trochu krotil své vystupování.

„Krása. 7 pm, Santa Mon. Blvd,“ napsal v rychlosti Zlatanovi, zavolal do Boloni, aby doladili detaily smlouvy, a s vědomím, že zimní přestupní období už klepe na dveře, začal orat evropskou půdu i pro své další svěřence.

Přesně v sedm už se obě persony sešly ve vyhlášené Da Pasquale, objednaly si červené víno a boloňské špagety a bez okolků rozehrály přímočarou konverzaci.

„Je to domluvený, daj ti smlouvu na dva roky a devět milionů dolarů,“ vykopl Mino.

„Kdo?“ zeptal se Zlatan nechápavě a začal si převazovat culík.

„Jak kdo? Boloňa přece! Vždyť jsem ti to psal,“ rozčílil se temperamentní Ital.

Co na to Zlatan, se dočtete v novém čísle časopisu HATTRICK, které je právě na stáncích.