Sešívanému Holešovi domácí příprava nevadí. Je spíš posilovacím, než běžeckým typem

Čerstvě sedmadvacetiletý slávistický bek Tomáš Holeš tvrdí, že mu fotbalové dění schází, nicméně jedním dechem dodává, že je třeba být trpělivý. Teprve pak budou moci zase všichni dělat to, co mají rádi...

Jak se mu "dýchá" v karanténě? "Jsme s rodinou u rodičů na vesnici. Tady se karanténa snáší o něco lépe, než ve městě. Můžeme do lesa, můžeme být na zahradě u domu, což je oproti městu velká výhoda. Samozřejmě to ale není nic příjemného. Člověk si nemůže nikam jen tak zajít. Chybí mi fotbal a všechno obecně je úplně jiné. Doufejme, že všichni budou dělat, co mají a tato omezení brzy skončí, nebo dojde aspoň k jejich zmírnění," pronesl na webu slavia.cz bývalý zadák Hradce Králové či Jablonce.

Jak se mu pracuje v domácích podmínkách? "Připravovat se doma mi nevadí. Jsme na to určitým způsobem všichni částečně zvyklí, protože každý půlrok absolvujeme v období pauz nějakou individuální přípravu. Běhat chodím pochopitelně taky, ale jsem spíše posilovací typ. Posilování mě baví určitě víc. Je to pro mě lépe snesitelné, běhání mě zas tak nebaví. Teď jak je ale karanténa, tak se proběhnu rád, protože si člověk aspoň trochu vyčistí hlavu a je mu pak dobře," pokračoval na webu sešívanéhoo "S" kolega Coufala, Bořila a spol.

A co volný čas? Přeci jen má jako profesionální sportovec rázem tolik volna, jako už dlouho ne. "Volného času je nyní opravdu hodně. Nic zvláštního asi ani nedělám. Hodně se věnujeme naší malé dceři. Kdybych měl něco zmínit, tak hraji na kytaru, s rodinou hrajeme společenské hry, nebo na Playstationu. Měli jsme teď aspoň čas na pořádný úklid, umyli jsme okna a zvládli všechny domácí povinnosti, na které nikdy není čas," uzavřel na slavia.cz bývalý mládežnický reprezentant Česka s trojkou na zádech.