Slavii nebylo přiznáno 10 historických titulů, Spartě čtyři. Vzniká iniciativa, která chce, aby to FAČR změnila

Slavii nebylo přiznáno 10 historických titulů, Spartě čtyři. Vzniká iniciativa, která chce, aby to FAČR změnila
ÚTERNÍ RÁNA PAVLA PROCHÁZKY

„Vážení přátelé, v Hospodářských novinách se objevil text Josefa Káninského, který Slavii přičítá šest titulů z let 1897 až 1901. To je přesně to, o čem jsem s některými z vás již vícekrát mluvil. Jde o tituly, které jaksi unikají pozornosti Fotbalové asociace ČR. Slavia pak i v letech 1902 až 1910 patřila k nejlepším na kontinentu a odmítat její superioritu jen proto, že se nehrála celostátní liga, je kardinální nesmysl. On se snad fotbal hrál ještě někde jinde v českých zemích nebo na Slovensku? Tedy na úrovni, která by stala za řeč? Pojďme se sejít, připravit podklady a předložit je FAČR co nejdříve. I v řadě jiných zemi se započítávají tituly z přelomu století, přestože o celostátní soutěži nemohla být tehdy řeč,“ napsal v dopisu slávistickým příznivcům, hlavně z řad Odboru přátel Slavie, známý publicista, ekonom a bývalý zástupce šéfredaktora Lidových novin Karel Kříž. 


Zapátral jsem v archivu a v unikátní encyklopedii „Dějiny československé kopané“ z července 1946, kterou dal dohromady Karel Petrů. Muž coby mj. jako asociační kapitán/trenér dovedl československé mužstvo ke stříbrným medailím na MS 1934 v Itálii. 

Výsledek? Slavii chybí od roku 1896, od kdy se až do roku 1924 hrálo nepravidelně a s přestávkami Mistrovství Čech a Moravy (v některých letech pravda, jako Středočeská župa nebo Mistrovství Čech) devět titulů, Spartě pak čtyři. Desátý oficiálně nepřiznaný titul pak získali slávisté na podzim roku 1948, když se přecházelo na sovětský model jaro/podzim. Dva tituly v oficiálních záznamech chybějí i německému celku DFC Praha, jeden pak ČFK Kickers Praha a ČAFC Vinohrady.

Josef Káninský ve svém článku s názvem „Bayern Mnichov vybojoval osmý titul v řadě. Co všechno je potřeba ke vzniku úspěšné fotbalové dynastie?“ v tabulce věnovaných podobným českým sériím uvádí, že Slavia Praha získala v letech 1897 až 1901 titul šestkrát (v roce 1897 se totiž udělovaly tituly dvakrát za jaro i za podzim).

Za minulého režimu se nepočítaly ani protektorátní tituly

Bayern Mnichov vybojoval v červnu už třicátý jubilejní titul v historii, Slavia, když ve středu v Edenu porazí Viktorii Plzeň, vyhraje oficiálně podvacáté. Nejlepší je v Česku Sparta s 36 tituly.

Ty oficiální počty titulů se ovšem měnily i podle režimu. V době komunistické éry (1948 až 1989) se třeba nezapočítávala prvenství získaná v letech 2. světové války za Protektorátu Čechy a Morava (Slavia vyhrála protektorátní ligu čtyřikrát – 1940, 1941, 1942 a 1943, Sparta dvakrát – 1939 a 1944). Po roce 1989 ovšem došlo k nápravě a k započtení těchto triumfů. 

Komise pro historii a statistiku FAČR ještě pod vedením Stanislava Hraběte pak zkoumala i sezony před rokem 1925, kdy vznikla v Československu tzv. Asociační liga, a „přidělila“ další čtyři tituly (tři Spartě z let 1912, 1919 a 1922, jeden Slavii z roku 1913). A proč jen čtyři? Komise striktně a – podle mého názoru až příliš byrokraticky a poněkud necitlivě – trvala na tom, že muselo jít o soutěž celostátní, v případě let před vznikem Československa v roce 1918 „celozemní“. Přestože českému fotbalu v této době jasně dominovaly týmy z Prahy (a Středočeského kraje), pokud do jejich klání nezasáhl celek z jiných regionů, titul svazová komise dodatečně neuznala. 

Jak dokládají archivy, Mistrovství Čech (a Moravy) se hrálo nepravidelně od roku 1896 až do roku 1924. Od roku 1901 již pod záštitou Českého svazu footballového (ČSF), který právě v tomto roce vznikl.

Neudělené tituly by tedy měly dodatečně připadnout: 

Za jaro 1896: ČFK Kickers Praha, za podzim 1896: DFC Praha, za jaro 1897: Slavia Praha, za podzim 1897: Slavia Praha, 1898: Slavia Praha, 1899: Slavia Praha, 1900: Slavia Praha, 1901: Slavia Praha, 1902: ČAFC Vinohrady. 

Slavia byla úředně vyhlášena za českou „extratřídu“

V letech 1903 až 1908 se soutěž nehrála či nedokončila. Slavia byla ovšem jako jediný český klub vyhlášena Českým svazem footballovým za tzv. extratřídu a soustředila se téměř výhradně za mezinárodní zápasy. Do první třídy byla za červenobílé úředně zařazena Rezerva Slavie Praha. 

Jak dokládá Karel Petrů ve své encyklopedii, první mužstvo Slavie v té době dvanáct let neprohrálo s žádným domácím týmem. Přesně od 25. března 1897 (porážka od DFC Praha 0:1) až do 21. března 1909, kdy podlehla SK Smíchov 1:3. Papírově, tedy od stolu, bylo „extratřídní“ Slavii v podstatě uděleno dalších šest „titulů“ v letech 1903, 1904, 1905, 1906, 1907 a 1908.

Po této éře tu máme ale další chybějící tituly, v letech, kdy se soutěž hrála: 1909: Sparta Praha, 1915: Slavia Praha, 1917: DFC Praha, 1918: Slavia Praha, 1920: Sparta Praha, 1921: Sparta Praha, 1923: Sparta Praha a 1924: Slavia Praha. 

V letech 1910, 1911, 1914 a 1916 se nehrálo. Za léta 1912, 1919, 1922 už byly tituly dodatečně uděleny Spartě, za rok 1913 Slavii, protože tyto soutěže komise uznala za „celostátní“. 

A pak je tu ještě ten chybějící titul Slavie za podzim 1948, který přece také nejde vymazat z historie jako by se nic nehrálo.

Osmnáct vítězů nebylo vyhlášeno

Když to tedy sečteme, schází vyhlásit celkem 18 titulů: 

  • Slavii chybí celkem deset titulů (jaro 1897, podzim 1897, 1898, 1899, 1900, 1901, 1915, 1918, 1924, podzim 1948).
  • Spartě chybějí celkem čtyři tituly (1909, 1920, 1921, 1923).
  • DFC Praha chybějí dva tituly (podzim 1896, 1917).
  • ČFK Kickers Praha chybí jeden titul (jaro 1896).
  • ČAFC Vinohrady chybí jeden titul (1902). 

V tom případě by Sparta Praha měla v této době celkem 40 titulů (36 + 4), Slavia Praha 29 titulů (19 + 10), Dukla Praha 11, Viktoria Plzeň 5, Baník Ostrava 4, Slovan Liberec 3, DFC Praha 2 (0 + 2), Viktoria Žižkov, FC Hradec Králové, Zbrojovka Brno, Bohemians Praha, FC Vítkovice, ČFK Kickers Praha (0+1) a ČAFC Vinohrady (0+1) po 1.

Kdybychom Slavii připočítali i šest „prvenství“ (1903 až 1908) za tzv. českou extratřídu oficiálně vyhlášenou ČSF v roce 1903, měla by jich dokonce 35 (19 + 10 + 6).  

Sparta se čtyřmi, Slavia se třemi hvězdami na dresu?

Jak vím z nedávné diskuse o samostatném (ne)zařazení nebožtíků Františka Pláničky (nejlepší předválečný brankář Evropy) a Václav Ježka (hlavní trenér československých mistrů Evropy z roku 1976) do Síně slávy českého fotbalu, současná komise pro historii a statistiku FAČR je dosti „tvrdohlavá“ a nechce příliš nic měnit na svých stanoviscích a „principech“. 

Ovšem jak správně napsal Karel Kříž: „I v řadě jiných zemi se započítávají tituly z přelomu století, přestože o celostátní soutěži nemohla být tehdy řeč.“

Není všem dnům konec, nikdo tu nechce měnit a přepisovat fotbalovou historii. Naopak, bylo by dobré ji respektovat. A pokud se už v předminulém století, od roku 1896, hrály v českých zemích mistrovské soutěže, které mj. vyhrál i tehdejší pražský klub sdružující německou a židovskou komunitu DFC Praha, jen by to upevnilo slavnou tradici a dějiny fotbalu v Česku. 

A přivítala by to určitě i pražská „S“: Sparta by si jistě ráda ke třem hvězdičkám přidala na dres čtvrtou. A Slavia k jedné (nebo dvou, když vyhraje letos ligu) druhou (nebo třetí).