Matador Fastavu Procházka: Ve Zlíně jsem spokojený, i Baník se mnou ale jednal fér. Proč nezamířil na Kypr?

Je spolehlivou jistotou, která svými zkušenostmi i fotbalovým umem řídí celou defenzivu. Momentálně ve Zlíně, kde se ostřílený Václav Procházka cítí jako ryba ve vodě. Co ho z Baníku přivedlo na jih Moravy, na jakém místě tabulky by rád viděl svůj tým či co říká na současná opatření proti koronaviru?

Co jste říkal na ta nejnovější opatření z dílny ministra zdravotnictví Romana Prymuly, který FORTUNA:LIZE nařídil odklad minimálně dvou nejbližších kol? Byl to pro vás šok?
Překvapilo mě to. Trochu jsem čekal, že by nám mohli odložit ten nejbližší zápas, ale nakonec jsou z toho kola dvě. To už určitý zásah do sezony je. Ale na druhou stranu, pokud by u těch dvou zápasů mělo zůstat a situace kolem koronaviru by se poté měla zlepšit, tak proč ne.

Co když se však situace výrazněji nezlepší, z dvou odložených kol jich bude rázem pět a pak třeba nastane něco podobného, co se stalo na jaře?
To už by byl samozřejmě velký problém. Museli bychom se s tím nějak vypořádat, ale teď nikdo neví, co se může v těch nejbližších dnech stát a kam to až může vůbec dojít.

Jaký vám trenéři dali vlastně program pro nejbližší období?
O víkendu jsme měli volno s tím, že v pondělí bude normálně trénink, samozřejmě v souladu s tím aktuálním nařízením. Jak to bude vypadat dál, teď nedokážu říct.

Do reprezentační pauzy si Zlín přinesl sérii tří ligových porážek, kterým navíc předcházelo nečekané vypadnutí z MOL Cupu na kopačkách třetiligového Ústí nad Orlicí. Jak se tahle bilance projevila na současném rozpoložení v mužstvu?
Všechno začalo tím pohárem, kde jsme vypadli se soupeřem, se kterým to tady nikdo neočekával. Tím jsme přišli o další zajímavé zápasy. Na druhou stranu ale v této těžké době, kdy se ruší spousta pohárových utkání, jsme na to vyřazení celkem rychle zapomněli. Řekli jsme si, že teď už zkrátka máme před sebou jen ligu, v níž se budeme snažit podávat co nejlepší výkony. A myslím, že jsme v těch zápasech, které přišly po MOL Cupu, hráli docela dobře. Jenže body nám z nich chyběly. Tedy až na ten poslední duel na Bohemce, kde jsme to nezvládli ani herně.

Přitom třeba na půdě rozjeté Sparty byl Fastav více než důstojným protivníkem, což právě v Ďolíčku zrovna dvakrát nepotvrdil. Berete ten zápas jako velké varování do další práce?
Přesně tak. Všichni víme, že takový výkon jako na Bohemce prostě předvést už nemůžeme. Byl to ale úplně jiný zápas než ten na Spartě, kde chybělo fakt málo a aspoň bod jsme si domů odvezli. V Ďolíčku to bylo mnohem bojovnější utkání a my jsme si s tím nedokázali moc dobře poradit. Spíš jsme chtěli hrát fotbal, za což nás Bohemka tvrdě trestala. A to jak důrazem v poli, tak i při zakončení. Musíme se z toho poučit. Trenér nám k tomu něco řekl a jedeme dál. Sami víme, že máme na čem pracovat.

Jak se na tu nepříznivou sérii tváří právě trenér Bohumil Páník? Zvyšoval teď na trénincích hlas častěji, než je u něj obvyklé?
Musím říct, že i když nám z těch posledních zápasů chyběly body, v týmu pořád vládla pozitivní atmosféra. Žádná nervozita z trenéra na hráče či opačně se tu vůbec nepřenášela. Výjimkou byla právě až ta Bohemka, po které už trenér musel zvýšit hlas. Protože když hrajete dobře, tak i když z toho nejsou body, dá se leccos skousnout. V Ďolíčku nám ale chybělo snad všechno a my jsme si toho dobře vědomi.

Právě Páník si vás letos v létě vytáhl zase k sobě, když inicioval váš příchod z Baníku do Zlína. Jak tento krok zpětně hodnotíte?
Jsem tady fakt spokojený, zabydlel jsem se tu dobře. A že jsem znovu přešel pod pana Páníka, určitě jen kvituji. Je to ale trochu jiná situace než v Baníku, kde byl na výsledky mnohem větší tlak. A je to logické, neboť Zlín je menší a skromnější klub. To očekávání od sezony asi není takové jako třeba v té Ostravě. Tím máme větší klid na práci a jdeme do toho s tím, že bychom chtěli hrát klidný střed tabulky. Já osobně jsem třeba do Zlína přicházel s cílem, aby na tom byl lépe než v minulé sezoně, kdy do poslední chvíle bojoval o záchranu. A už za těch prvních šest kol jsem poznal, že tu jsou kvalitní hráči a že ten střed tabulky hrát rozhodně můžeme. Jen je na to třeba myslet a nedostávat sami sebe pod zbytečný tlak tím, že předvedeme výkon jako na té Bohemce.

Je pro vás Páník osudovým koučem? A projde vám u něj třeba o chlup víc než ostatním?
To určitě ne, nic navíc mi u něj neprojde. On není ten typ. Sice je to trenér, který hodně dá na starší hráče, ale že by jim snad něco odpouštěl, to určitě ne. A jestli je to pro mě osudový trenér? Faktem je, že pod nikým jiným jsem takhle dvakrát nepůsobil. Tedy až na Miroslava Koubka, který mě vedl v Boleslavi i potom v Plzni. Tam to ale bylo jiné v tom, že do Plzně šel on za mnou, protože já tam v tu dobu už byl. Že by si mě někdo takhle vytáhl opět k sobě, udělal až teď trenér Páník.

Páníka vystřídal na lavičce Baníku Luboš Kozel. Dá se říct, přístup kterého z nich je vám fotbalově bližší?
To se podle mě říct nedá. Jsou to odlišní trenéři s jinou fotbalovou mentalitou. Trenér Kozel zastává hodně ofenzivní styl, který je založený na krátkých přihrávkách, založení útoku už od gólmana a přes řadu nahrávek se kombinačním fotbalem propracovat do šance. To trenér Páník vyznává něco trochu jiného, a sice po získání míče co nejrychleji ohrozit soupeřovu bránu. Já jsem za celou svou kariéru byl spíše konstruktivní typ obránce. Nikdy mi nešlo o to balon jenom vzít a odkopnout. Fotbalových hráčů máme ale ve Zlíně dost, takže i tady můžeme hrát odzadu a po zemi.

Jak jste vlastně nesl váš konec v Baníku? Vnímal jste to jako takový logický proces v rámci omlazování kádru, nebo spíše jako křivdu, že hráči, kteří na stoperu začali hrát místo vás, nejsou lepší než vy?
Já jsem už půlroku před koncem toho angažmá cítil, že se má mise v Baníku chýlí pomalu ke konci. Hráčů na můj post tam bylo dost, navíc se smlouvou na dva roky a víc. Mně bylo už 36 let a jako jedinému ze stoperů mi končila v létě smlouva. Takže jsem ani nepočítal s tím, že mi bude prodloužena. Přesně o tom jsem zkraje jara mluvil i s panem Jankulovskim (tehdejší sportovní ředitel klubu), který mi to potvrdil. Je pravda, že i tak jsem čekal, že těch zápasů odehraju víc. Ke konci sezony jsem se ale na hřiště přece jenom dostal, za což jsem byl samozřejmě rád. A také oceňuji, že se mnou pan Jankulovski mluvil zcela na rovinu a o všem mě informoval s předstihem.

Pomýšlel jste v tu dobu i na konec kariéry, nebo jste měl od začátku jasno v tom, že budete pokračovat v jiném klubu?
Konec kariéry mi vůbec neprobliknul hlavou. I když jsem třeba tři zápasy nehrál, pak po mně trenér Kozel sáhnul a ten výkon byl takový, že mě v sestavě už ponechal. To mě jen utvrdilo v tom, že není důvod končit, že na to pořád ještě mám. Navíc jsem se cítil pořád stejně, jako když jsem do Baníku přicházel. Chtěl jsem se jen vydat blíže k Plzni, kde bydlím, protože se nám narodila malá dcerka. To se mi úplně nepovedlo, ale aspoň jsem se trochu přiblížil (s úsměvem).

Ozvalo se vám hodně zájemců? Člen Klubu legend není zadarmo k mání každý den, navíc s takovými zkušenostmi a na klíčové pozici stopera…
Ve fázi zavolání si, tak tam přiznám, že těch hovorů bylo víc. Ale z tolika konkrétních nabídek jsem zase nevybíral, ty jsem dostal tři. Navíc já nemám manažera, takže jsem si musel všechno vyjednávat sám. To nejférovější jednání bylo právě ze Zlína, kde jsem nakonec i skončil. Jeho zájem byl totiž ze všech největší, což mi potvrdila jak komunikace s trenérem, tak i s vedením klubu. A svého kroku rozhodně nelituji.

Pohrával jste si i s myšlenkou na zahraničí?
Skoro vůbec. Otevírala se tam možnost odejít na Kypr, ale asi by to nebylo hned a spíš by to vše dopadlo až postupem času. Ale já už nechtěl na nic čekat. Trénoval jsem nějaký čas individuálně a chtěl jsem být co nejdřív zpátky v tréninkovém procesu. Že to bylo správně, se mi potvrdilo už po pár trénincích ve Zlíně, po kterých jsem se cítil hodně zavařený. I proto jsem se s trenérem Páníkem dohodl, že do prvního ostrého zápasu půjdu jen z pozice náhradníka z lavičky.

Ve Zlíně jste podepsal jednoletou smlouvu. Určitě to ale neznamená, že byste chtěl příští léto končit, mám pravdu?
Jasně. Už při podpisu smlouvy jsme se se Zdeňkem Grygerou (sportovní ředitel Zlína) bavili, že je to sice jenom na rok, ale že když budou spokojené obě strany, tak nic nebrání tomu, abychom se třeba už v zimě nebavili o prodloužení kontraktu. Jsem tady zatím jenom krátce, ale zatím jde snad všechno podle plánu. Tak uvidíme, co budoucnost přinese.

Ještě se zeptám na postavení v tabulce, kde Zlínu aktuálně patří jedenáctá příčka. Na jakou pozici by podle vás měl patřit dle reálné síly mužstva?
Když to budu hodnotit po šesti kolech, tak pět zápasů jsme hráli celkem dobře a jen jeden se nám vyloženě nepovedl. Myslím, že zhruba devět bodů jsme na kontě mít měli, což by odpovídalo nějakému osmému místu. A to je pozice, kde bych nás rád viděl.