Barbora Černošková v Hattricku: Fotbalovými výtržníky hluboce pohrdám

Barbora Černošková v Hattricku: Fotbalovými výtržníky hluboce pohrdám
ROZHOVOR

Barbora Černošková vystudovala na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně filozofii a historii. Filozofkou ani historičkou se však nestala. Známe ji jako moderátorku televizních Branek, bodů, vteřin. Možná se jí stala i proto, že má za sebou obdivuhodnou sportovní kariéru. Kdo se může pochlubit třinácti tituly mistryně republiky? Bára jich docílila v synchronizovaném plavání. Jako divák má však ze všech sportů nejradši fotbal. Dokonce ho zkoušela hrát. 

Prý sledujete v televizi radši fotbal než hokej?

Ano. A vždycky, když to někde řeknu, tak mi to lidi nevěří, protože hokej je u nás přece tak populární a úspěšný. Ale je to tak. Fotbal mám radši. Dívám se i na nejvyšší domácí soutěž, ale nejradši mám samozřejmě poháry a zápasy národního mužstva.

Fotbal jste snad dokonce hrála, kde? 

V dětském turistickém oddílu Orlíci. 

Na jakém postu?

Jako brankářka. A protože to byla malá branka, využívala jsem své schopnosti akvabely – už tehdy jsem měla slušné rozpětí rukou i nohou -, takže jsem byla poměrně úspěšná. Ale tam moje schopnosti končí. 

Kolik let vám tehdy bylo?

Asi deset let.

Máte k fotbalu blízko po rodičích?

Můj táta (Vladimír Koudelka – pozn. aut.) ho v mládí hrával. Jelikož jsou oba rodiče Brňáci, fandí samozřejmě Zbrojovce. Táta dokonce napsal ikonickou píseň Zbrojovka je lepší. 

To je fotbalová hymna?

Neoficiální. Nevím, jestli tu píseň znáte: (notuje) Tak už je to jisté/ Zbrojovka je mistrem/ a Brňáci jásají/. Napsal ji jako reakci na zatím jediný zbrojovácký mistrovský titul (v sezoně 1977/78  – pozn. aut.). 

Tehdy jste ještě nebyla na světě, jak je možné, že tu píseň umíte i zpívat? 

Protože se v brněnských rádiích hraje dodnes. Můj táta je na jižní Moravě známý jako organizátor nejrůznějších sportovních a kulturních akcí a je tam dost populární. 

Takže už víme, že vaši fandí Zbrojovce. A vy?

Když jsem v práci, tak nikomu. Je zvláštní, jak to člověk odděluje. V televizi je pro mě důležitá faktická správnost informace, tedy jak zápas dopadl, kdo vstřelil góly a nic jiného mě v tu chvíli nezajímá. Branky, body, vteřiny už moderuju dvanáct let a několikrát se stalo, že jsem ohlásila jakýsi výsledek a až po vysílání jsem si uvědomila, že tým, kterému jsem přála, prohrál. 

Ani soukromně nefandíte Zbrojovce? 

Pocházím sice z Brna, ale žila jsem i v Liberci a Pardubicích a mám vztah ke spoustě městům a týmům. Nemůžu jednoznačně říct, že fandím Zbrojovce, i když jí přeju úspěch a nejvíc asi nový stadion, který by si zasloužila. Je hrůza, že se o něm pořád bavíme a nejsme schopni to dotáhnout.

Třeba to vyjde, až bude Petr Švancara úřadovat na Hradě. 

(smích) Už by bylo na čase, kdyby se to povedlo.

Komu fandíte ze zahraničních mužstev?

Liverpoolu, Juventusu Turín a Ajaxu Amsterdam. 

Máte doma jejich symboly?

Od kamaráda, který je shodou okolností kmotr našeho nejmladšího dítěte, jsem dostala tričko Juventusu. Blízký vztah k němu má zřejmě i vzhledem k Pavlu Nedvědovi. Od kolegy z práce, fanouška Ajaxu, který často jezdí do Nizozemska, jsem si vyprosila jejich klubovou mikinu. Můj švagr mi zase přivezl z Anglie mikinu Liverpoolu. Je nádherná, růžová. Ani nevím, proč jim fandím, možná kvůli Beatles. 

Barbora Černošková
+ Narodila se 12. 3. 1982 v Brně jako Barbora Koudelková.
+ Vystudovala FF Masarykovy univerzity v Brně v oboru filosofie (bakalář) a historie (magistr). Tři roky také studovala Právnickou fakultu.
+ Při studiu si našla v Brně brigádu v rozhlase a pak jí bratr poradil, že brněnská televize vypsala konkurs na místo ve sportovní redakci, který vyhrála.
+ Před dvanácti lety dostala současně nabídky přejít na ČT24, nebo moderovat Branky, body, vteřiny. Zůstala u sportu.
+ Je bývalou reprezentantkou v synchronizovaném plavání, v němž se stala 13x mistryní České republiky. Její největší sportovní úspěch je 9. místo na mistrovství světa juniorek v Kolumbii v kategorii duo (1999).
+ V roce 2007 se vdala za basketbalistu Jiřího Černoška (hrával ligu v Brně, Liberci a v Pardubicích - s tenisovým bossem Miroslavem Černoškem příbuzný není). S Barborou mají děti Elenu (2009), Adrianu (2014) a Vincenta (2017).

Kdy jste byla naposledy na fotbalovém zápase?

Na reprezentačním loni, když jsme v Edenu hráli s Brazílií. Ale ráda vzpomínám na mistrovství světa v Německu v roce 2006, na utkání Česko – Ghana, které jsme sice prohráli 0:2, ale byl to úžasný výlet. Tehdy jsme dostali do redakce dva lístky na zápas české reprezentace a já je měla možnost někomu věnovat. Chtěla jsem je dát tomu, kdo je ocení, tak jsem svým asi pěti blízkým přátelům napsala esemesku, že mám k dispozici lístky do Kolína na mistrovství světa na zápas Česko – Ghana, že jsou přímo za branku a že jim je ráda dám. A kluk, s nímž jsem studovala, napsal, že moc děkuje, ale že v té době bude v Lublani. Navíc nechápe, jak se v takové díře, jako je Kolín, může hrát nějaké mistrovství světa?! (smích). Tak jsem mu odepsala, že je to Kolín nad Rýnem a že jde o mistrovství světa ve fotbale. To dokumentuje, že nemám jen přátele ze sportovního prostředí. Nakonec můj muž zavolal svého kamaráda, ten byl nadšený a udělali jsme si všichni nádherný výlet v národních barvách a s vlaječkami… 

Znamená to, že fandíte aktivně? Zapojujete se i do mexických vln?

Jasně. Jsem vášnivý člověk a vždycky, když hraje české národní mužstvo a mám možnost u toho být, nebo se dostanu v rámci poháru na zápas, kde hrajeme proti někomu ze zahraničí, tak jsem nadšený fanoušek. 

Oblékáte si dres i doma před televizí?     

Když mám možnost se dívat v klidu, nebo jde o nějaký důležitý zápas, tak jo. Mám to jako relax. Nerozumím sice fotbalu natolik, abych chápala taktické složitosti a mohla s někým fundovaně debatovat. Mám v něm povrchní znalosti a na něj ryze fanouškovský pohled. To mi stačí.

Jak se díváte na schizofrenii klubů, které své výtržníky v ochozech nechávají na pokoji, protože fanoušky potřebují?   

Musím říct, že lidmi, kteří nahánějí rodinám s dětmi hrůzu, hluboce pohrdám. Vadí mi, když do fotbalu, který mám tak ráda, zatahují strach a násilí. Já je tam nechci. Naprosto bez milosti bych je ze stadionů vykázala a je mi úplně fuk, že můj tým takovéhle fanoušky potřebuje. Kdybych byla šéf oddílu, tak se na to neohlížím.  

Celý rozhovor s Barborou Černoškovou si přečtěte v říjnovém čísle magazínu HATTRICK? Které je stála na trhu.