Hašek byl nevolníkem Sparty už v Bohemce. Pokuta? Počkejme, až se bude hrát podle mezinárodních pravidel

„Totální úspěch Sparty a drtivá porážka Martina Haška,“ takto pojal deník Sport, patřící majiteli Sparty Danielu Křetínskému, zpravodajství o tom, že tříčlenný Sbor rozhodců FAČR v pátek vyměřil Martinu Haškovi mladšímu pokutu ve výši 800 tisíc eur (asi 22 milionů korun) za to, že letos v březnu vypověděl s letenským klubem svou profesionální smlouvu. Podobně verdikt komentoval v pondělí v Mladé frontě Dnes i Jakub Kvasnička. Já bych si tak jistý nebyl, tohle by se dalo tvrdit až po rozhodnutí sportovní arbitráže CAS v Lausanne, kam spor podle všeho dospěje. Zatím jsme teprve ve 23. minutě zápasu, který se dosud hrál podle tuzemských, tedy úplně jiných pravidel.

Z toho nelze vyvozovat vůbec nic, a to nemluvíme o tom, že po „kauze Berbr“ zní rozhodnutí jakéhokoliv orgánu či komise FAČR za daného, většinově probebrovského, vedení asociace nedůvěryhodně. Což si možná právníci ze Sboru rozhodců ještě ani nestačili uvědomit. 

Nyní, poté, co se Hašek odvolá (o Spartě, která požadovala víc než dvakrát tolik, tedy 55 milionů korun, se to zatím neví), tříčlennou partu Sboru rozhodců vystřídá jiný pětičlenný tým. Ten má rozhodnout do února 2021 a jelikož „se bude pískat“ opět podle českých, poněkud zvláštních, pravidel hry, nikdo se nebude divit, když rozhodne stejně nebo podobně. To budeme ale teprve v poločase, rozhodující bude, jak dopadne až druhá půlka, která se už bude v Lausanne pod dohledem CAS hrát podle mezinárodních pravidel. 

Sbor rozhodců FAČR není pro FIFA autoritou

„Pro doplnění kontextu uvádím, že rozhodnutí Sboru rozhodců FAČR, který dosud není ze strany FIFA uznán nezávislým rozhodčím orgánem pro řešení sporů na národní úrovni, pro nás ve větší míře není překvapivé, přestože se s právním výkladem rozhodců neztotožňujeme,“ reagovala na páteční verdikt Haškova právní zástupkyně Markéta Vochoska Haindlová, jinak též předsedkyně České asociace profesionálních hráčů (ČAFH).

„Zároveň věříme, že při odvolání u orgánů vyšší instance prokážeme relevanci zásadního nesouladu v postupu rozhodčího orgánu FAČR s běžnou rozhodovací praxí mezinárodních institucí. Mezinárodní judikatura, která hráčům garantuje určitou úroveň právní ochrany, zde byla zcela nesprávně vyhodnocena. V kontextu současné situace ve fotbalovém prostředí je nerespektování mezinárodní judikatury (a dlouhodobě kritizovaná absence pracovně-právního poměru ve vztahu klub – hráč) další z věcí, která způsobuje českému fotbalu reputační skvrnu. Česko je společně s Rumunskem, Chorvatskem a Slovinskem poslední zemí v EU, kde i přes urgence zmíněných mezinárodních fotbalových orgánů neexistuje standardní zaměstnanecké postavení hráčů ve vztahu s klubem. Absence pracovně-právního ochranného rámce vztahu zaměstnavatel – zaměstnanec pak způsobuje množství kauz dlouhodobě poškozující jméno českého fotbalu v očích mezinárodní odborné veřejnosti. Případ Martina Haška je jen dalším střípkem do mozaiky dlouhodobě kritizovaných poměrů v rámci FAČR.“ dodala Haindlová.

OSVČ a švarcsystém v českém fotbale 

Zásadním problémem zůstává, že v Česku jsou profesionální sportovci, tedy i fotbalisté, považování za osoby samostatně výdělečné činné (OSVČ). Když začátkem 21. století naše země vstupovala do EU, konstatoval tehdejší šéf Slavie Vladimír Leška, že se české kluby musejí připravit na to, že se z jejich hráčů stanou jako všude ve vyspělé Evropě zaměstnanci a že v tomto případě v podstatě „podvodný“ švarcsystém musí skončit. Ano, jelikož kluby budou za hráče platit zdravotní a sociální pojištění, mohou fotbalistům z logiky věci klesnout příjmy, ale za to konečně přestanou být klubovými nevolníky. 

Od roku 2004, co je Česko členem EU, se za dlouhých šestnáct let vůbec nic nezměnilo. Někteří ministři financí si sice švarcsystému (v 90. letech ho zavedl bývalý majitel ligového klubu v Benešově Miroslav Švarc, když coby podnikatel ve stavebnictví zaměstnával jiné podnikatele) v profisportu všimli. Ovšem vždy někdo za vlivné kluby a svazy včas zaloboval, aby vše zůstalo při starém. 

Autor tohoto článku může pracovat jak pro efotbal, tak pro Hattrick, Deník N, nakladatelství Olympia a další tituly, stejně jako herec na volné noze může hrát v různých divadlech či TV, ovšem fotbalista jako OSVČ těžko může v pátek nastoupit za Bohemku, v sobotu za Spartu, v neděli za Slavii a v pondělí třeba za Plzeň, byť by to podstaty OSVČ dělat mohl a měl. V tom je celý ten nesmysl a prapůvod různých kauz, i té Haškovy. 

Nevolník nesměl podle smlouvy hrát 

Vraťme se do léta roku 2017. To sice Martin Hašek po ročním hostování v Ďolíčku řádně přestoupil ze Sparty do Bohemians 1905, ale v ligovém utkání proti ní za „klokany“ nastoupit nesměl. Jak je to možné? 

Sparta si totiž ve smlouvě prosadila, aby proti ní její bývalý hráč Martin Hašek mladší hrát nemohl. „Sparta nám nabídla přestupní smlouvu, podle níž Martin nesmí v prvním vzájemném zápase proti ní nastoupit. Ber, nebo neber. A my to tedy vzali,“ vysvětloval pro web sport.cz koncem července roku 2017 sportovní ředitel Bohemians Miroslav Držmíšek.

Už v minulosti jsem v těchto případech na tomto webu psal o tom, že: „To je jako by Ivan Trojan nemohl hrát v některých hrách Dejvického divadla, protože předtím působil v jiném divadle, které by ho jinak do Dejvic nepustilo, nebo co? Tohle je podle mého názoru předem neplatná smlouva.“ „

K danému problému sdělil tehdy na Facebooku své stanovisko i právník Hugo Hrubý z advokátní kanceláře Hrubý Legal. „Podle mě je to v rozporu se stanovami FAČR (zákaz diskriminace a povinnost bezpodmínečného dodržování fair play) a s přestupním řádem FAČR (zákaz uzavřít jakoukoliv smlouvu, která by jakékoliv třetí osobě, zejména jinému klubu, umožňovala získat vliv na jeho nezávislost, mj. v otázce výkonů jeho družstev).“

Hrubý měl podle všeho pravdu. V Přestupním řadu FAČR, v části čtvrté týkající se „uzavírání smluv, jejich náležitostí, plnění a zrušení závazků z nich“, bylo v oddílu 1 s názvem „Smlouvy s třetími osobami“ napsáno:

„1. Členský klub nesmí uzavřít žádnou smlouvu, která by jakékoli třetí osobě, zejména jinému členskému klubu, umožňovala získat vliv na jeho nezávislost v otázkách: a) jeho volby hráčů, s nimiž uzavře profesionální smlouvu; b) přestupů a hostování hráčů; c) výkonů jeho družstev. 2. Členský klub nesmí uzavřít ani žádnou takovou smlouvu, kterou by získal vliv ve smyslu odstavce 1 na nezávislost jiného členského klubu. 3. Členský klub ani hráč nesmí uzavřít se třetí osobou smlouvu, která by tuto třetí osobu opravňovala podílet se, ať již zcela nebo částečně, na odměně splatné v souvislosti s budoucím přestupem nebo hostováním hráče nebo která by této osobě udělovala jakákoli práva v souvislosti s budoucím přestupem či hostováním nebo s odměnou za přestup či hostování. 4. Porušení odstavců 1 až 3 podléhají sankcím ze strany orgánů FIFA v souladu s jejími předpisy.“

Dal jsem tedy před časem v tomto směru podnět orgánům FAČR i LFA, protože za rok podobně nemohl Václav Pilař nastoupit v olomouckém dresu proti svému bývalému týmu, Viktorii Plzeň. Ale bylo ticho po pěšině. Nikoho v českém fotbale to podle všeho netrápilo.

Přitom jde v podstatě o nevolnictví, když se dvě strany dohodnou a zabrání profesionálnímu hráči v jeho práci, nehledě na to, že to nejspíš odporuje nejen předpisům FAČR, ale i zákonům této země. Navíc se kvůli této praxe stává celá první fotbalová liga neregulérní soutěží. Ví tohle vůbec členové Sboru rozhodců FAČR? A pokud jde o tzv. hostování, děje se to prakticky každé ligové kolo. 

Do lepšího týmu? Jedině do Sparty!

Tím ovšem Haškovo nevolnictví směrem ke Spartě neskončilo. Svými kvalitními výkony v dresu Bohemians zaujal český reprezentant do 21 let Letenské natolik, že ho chtěli získat zpět, přestože ho před pouhým půldruhým rokem do Vršovic prodali. 

Pokud se chtěl Hašek junior posunout a jít do většího českého klubu, nezbývalo mu nic jiného než se vrátit do Sparty. Proč?  

 „My jako Bohemka s tím nemůžeme nic udělat. Když k nám před rokem a půl Martin přicházel, Sparta si vyžádala předkupní právo a svou opci nyní uplatnila,“ vysvětloval v médiích Haškův otec, Martin Hašek starší, tehdy trenér „klokanů“.

Na přelomu roku 2018 a 2019 se tedy Hašek mladší opětovně stěhoval na Letnou. Protože jinam nemohl, přestože o něj v té době projevila zájem konkurenční Slavia.  

Hráč, byť formálně OSVČ, se coby „bílé maso“ stává opětovně předmětem obchodu dvou jiných stran, který nemůže ovlivnit. 

Může se stát z profesionála nedobrovolně amatér?

Příběh končí (a nový začíná) Haškovou výpovědí v březnu 2020. Dva měsíce předtím začal hráč jednat o svém zahraničním angažmá, trenér Václav Jílek s ním proto ani nepočítal na zahraniční soustředění.

Na to hráč nakonec neodletěl a byl přeřazen do amatérského B-týmu, který hraje až třetí ligu, tedy neprofesionální soutěž. Kolegové Jan Vacek a Ondřej Škvor mj. v sobotním Sportu napsali: „Spartě bylo dáno za pravdu i v nejklíčovějším bodu celého sporu. Tedy v tom, že klub měl právo Haška v návaznosti na neplnění hráčské smlouvy přeřadit do B-týmu.“ 

Počkejme si na mezinárodního sudí a mezinárodní pravidla

Pomiňme, že podle našich informací by měl být celý disciplinární řád Sparty v rozporu s předpisy FIFA. Sbor rozhodců především vyšel ve svém verdiktu z toho, že v Haškově smlouvě se nikde výslovně nepíše o tom, že by coby profesionál nemohl být do amatérského B-týmu přeřazen. Ovšem CAS ve svých rozhodnutích postupuje opačně. Pokud není ve smlouvě výslovně uvedeno, že hráč může být přeřazen do rezervního mužstva, má se za to, že to nelze.

Na vysvětlenou, je to podobné, jako kdyby majitel deníku Sport, který je stejný jako majitel Sparty, nutil kolegy Vacka a Škvora, aby přešli z redakční práce na pozici uklízečky/uklízeče nebo recepčního. Předpokládám, že ani oni nemají ve smlouvě přesně uvedeno, že toto učinit nelze.

Takže, jak už bylo řečeno: dosud nikdo nezaznamenal totální úspěch ani drtivou porážku. Jsme teprve ve 23. minutě první půle a hraje se podle českých pravidel, typických pro tuto fotbalovou kotlinu. Až ve druhém poločase nastoupí mezinárodní sudí a mezinárodně platná pravidla, teprve potom se můžeme bavit o něčím úspěchu a něčí porážce. 

Mezitím lze diskutovat o různých zajímavých prohlášeních, třeba z doby krátce po zatčení faktického šéfa českého fotbalu Romana Berbra. Například o tomhle:

„Bylo by správné, aby Martin Malík dál zůstal v čele FAČR. Měl by mít šanci prokázat, že je dostatečně silný, aby český fotbal provedl nelehkým obdobím. Je velmi správné, že ve fotbale probíhá očista. Martin Malík by se z pozice řádně zvoleného předsedy měl významně podílet na tom, aby tato očista nadále pokračovala.“ Podpis AC Sparta Praha. 

Očista dočista. Dodejme v těchto souvislostech, že Sparta Praha podporovala „Berbrem schváleného“ kandidáta Martina Malíka do funkce předsedy FAČR i na poslední volební valné hromadě 13. prosince 2017 v Nymburce, kde pak při veřejné volbě svým hlasem podpořila, stejně jako třeba Viktoria Plzeň, i Romana Berbra. 

Co dělá Hašek? Trénuje, má velkou disciplínu. V jeho rodině jsou všichni blázni do sportu, říká šéfka ČAFH