před 3 lety, 01.12.2020 21:10 Pavel Procházka foto: eFotbal.cz Zahraničí

Kdo byl nejlepší? Pelé ční jasně nade všemi. Sportovně i morálně. Nejen Maradona, ale i Messi s Ronaldem podváděli

ÚTERNÍ RÁNA PAVLA PROCHÁZKY

Pondělní deník Sport udělal mezi členy vedení a fotbalovými experty anketu na téma „Byl Diego Maradona největším fotbalistou všech dob?“ Naštěstí výsledkem bylo, že nikoliv, ze čtyř legend kolegům nakonec vyšel jako první Pelé s pěti hvězdičkami, druhý Cristiano Ronaldo se čtyřmi a půl, třetí Maradona se čtyřmi a až čtvrtý Lionel Messi se třemi a půl. Zarazilo mě, že ze šesti hlasujících (šéfredaktor Lukáš Tomek, fotbalový zástupce šéfredaktora Ondřej Škvor, další zástupce šéfredaktora Adam Nenadál, hlavní reportér Štěpán Filípek a dva fotbaloví experti Jakub Konečný a Pavel Hartman) dokonce dva (Tomek a Nenadál), tedy třetina, uvedli, že Maradona podle jejich názoru skutečně byl nejlepším fotbalistou.

Pokud chtějí šokovat jako Nenadál, že ta Maradonova ruka byla opravdu „boží“, a tedy v pořádku, nebo Diega srovnávat s Mozartem, který byl podle Tomka také „pěkný spratek“, prosím.

Na rozdíl od všech kolegů ze Sportu jsem ale Pelého viděl na dvou mistrovstvích světa „live“. Na MS 1966 v Anglii byl víceméně hrubě likvidován a okopáván, hlavně kvůli ochraně hráčů jako byl on, byly už na příštím MS 1970 v Mexiku zavedeny žluté karty. Tenhle šampionát jsem už sledoval s velikou pozorností a Pelé, který přivedl potřetí Brazílii k titulu světových šampionů, mě svým fotbalovým uměním uchvátil tak, jako už pak žádný fotbalista.

O Maradonovi, jenž podle mého názoru v dlouhodobém horizontu nedosahoval Pelého sportovní úrovně, jsem psal už jako novinář, při třech MS v roce 1986, 1990 a 1994. V průběhu toho posledního jsem byl při tom, kdy byl ze šampionátu v USA vyřazen kvůli svému dopingovému koktejlu.

Ten, kdo podváděl, nemůže být jedničkou

Zcela tedy souhlasím s Pavlem Hartmanem, který napsal: „Status opravdového krále si zaslouží jedině osobnost, která nehřeší na svůj mimořádný talent, ale váží si ho. To znamená, že ho rozvíjí - náročným tréninkem, správnou životosprávou, sebevzděláváním a férovým jednáním. Maradona během své kariéry flámoval, bral kokain, spolupracoval s mafií a podváděl.“

Stejně tak souhlasím s Ondřejem Škvorem, jenž tvrdí, že: „Tím největším by neměl být podvodník, feťák, spřaženec mafie a tyrana Fidela.“

Ovšem když píše Škvor o tom, že ještě výš než Pelého staví Messiho, jen bych namítl, že fotbal stále není individuální sport. Messi - a to ještě jako mladíček - vyhrál před dvanácti lety OH v Pekingu a od té doby nic (ani MS, ani Copa América), není to týmový vůdce do nepohody. To Cristiano Ronaldo dotáhl své jen lehce nadprůměrné Portugalsko v roce 2016 k titulu mistrů Evropy a v roce 2019 s ním vyhrálf i první ročník Ligy národů.

Daňoví podvodníci, co se vykoupili z vězení

A pokud jde o morálku, nejen Maradona, ale i Messi a Ronaldo podváděli.

Ronaldo vyfasoval podmínku a vysokou pokutu. U soudu v Madridu přiznal vinu za daňové úniky z doby působení v Realu. Podle dříve vyjednané dohody dostal současný útočník Juventusu podmíněný trest na 23 měsíců a pokutu ve výši 18,8 milionu eur.

Ronaldův velký rival Lionel Messi dostal zase od španělského Nejvyššího soudu trest na 21 měsíců vězení za daňové úniky v letech 2007 až 2009. Za mříže nemusel, protože se z vězení stejně jako Ronaldo vykoupil, což ve Španělsku lze.

A ještě něco: Američanka Kathryn Mayorgaová obvinila u civilního soudu v Las Vegas Cristiana Ronalda, že ji v Las Vegas v roce 2009 análně znásilnil. Nejprve na radu svého právníka fotbalistovo jméno tajila a Ronaldo za mlčení dívce vyplatil 375 000 dolarů (8,3 milionu korun). Po devíti letech se však Mayorgaová rozhodla prolomit mlčení. Až v červnu 2019 stáhla žalobu, patrně poté, co jí Ronaldo dal dalších 200 000 dolarů, které požadovala. V lasvegaské nemocnici podle zjištění německého týdeníku Der Spiegel měli totiž z roku 2009 vyšetření, které znásilnění potvrzovalo.

Pelé jasným králem

U Pelého žádné takové prohřešky nenajdete. Naopak. V roce 1978 obdržel Mezinárodní cenu míru.

Od roku 1994 působil jako vyslanec dobré vůle UNESCO v boji s dětskou chudobou a narkomanií. Organizaci UNESCO věnoval pro charitativní účely i některé ze svých památek a zúčastnil se v roce 2000 Zápasu srdce na podporu mírového urovnání palestinsko-izraelského sporu.

V letech 1995 až 1998 působil ve funkci brazilského ministra sportu. V roce 1998 stál u prosazení zákona, který měl pomoci k odstranění korupce v brazilském fotbale, tzv. Pelého zákon vstoupil v platnost v roce 2001.

Proto tvrdím, že pro mě je jednoznačným králem fotbalu Pelé. Jak díky svému sportovnímu umění, které jsem měl na rozdíl od kolegů ze Sportu vidět „live“, tak pro jeho činy a život po fotbalové kariéře.