Předurčen k vězení, nebo k reprezentaci...dočká se Sterling v Anglii uznání?

Předurčen k vězení, nebo k reprezentaci...dočká se Sterling v Anglii uznání?

Ještě před turnajem se naděje fanoušků Albionu upínaly zejména k zabijáckému instinktu Harryho Kane, jenž ale dlouho mlčel. A nebýt veledůležitých gólů šestadvacetiletého Raheema Sterlinga, jehož by nejraději vůbec neměli v sestavě, možná by ani neměl šanci promluvit, protože by Anglie po základních skupinách jela domů. Tedy… zůstala doma. Ale útočník Manchesteru City svou vlast zachránil. Alespoň na chvíli.

Říct o autorovi dvou branek, že svému týmu „vystřílel“ postup ze skupiny, může znít trochu troufale, ale protože jich Anglie ve třech zápasech základní skupiny prostě víc nedala, nebojme se toho. 

Po jediném gólu utkání do sítě Chorvatska (a ocenění pro nejlepšího hráče), bezbrankové remíze se Skotskem a znovu jediném gólů v zápase proti Česku se šestadvacetileté křídlo Manchesteru City, navzdory všem očekáváním, mělo stát anglickým hrdinou. Bez něj by Anglie dál nešla. To je fakt! Ale přesto titulní strany anglických plátků neplnil.

Střeleckou formu si následně přenesl i do osmifinále proti silnému Německu, kdy v pětasedmdesáté minutě poprvé propálil Manuela Neuera a poslal svůj tým do vedení, které už Three Lions i díky brance probuzeného Harryho Kanea udrželi a mohli směle pokračovat rovnou do čtvrtfinále. I přes to, že si Němci s jeho rychlostí nevěděli rady a jeho nevyzpytatelné kroky se staly jedním z hlavních důvodů, proč se Linekerova definice fotbalu toho večera nenaplnila, fanoušci i média se raději zaměřovali na to, jak lehkovážně přišel o míč na polovině hřiště před šancí Thomase Müllera. Nebo na to, že celé té fotbalové parádě z ochodů Wembley přihlížel i princ William. Oslavné písně na Sterlinga nikde, proč?

Protože rodák z Jamajky má s anglickými fanoušky i médii komplikovaný vztah. Jedni mu nemohou zapomenout, že v prvních pětačtyřiceti startech v národním dresu vstřelil jen dvě branky, a jiné provokuje svým aktivismem. Často se (velice sofistikovaně) vyjadřuje k rasismu, který třeba v době pandemie označil za „jedinou nemoc, se kterou bojujeme“, a nebojí se ani vystoupit proti médiím, když má pocit, že o bílých referují lépe než o černých. Takže když pak udělá v zápase chybu, která zůstane nepotrestána, média ji ráda připomenou, a když fanoušci z tribun pobouřeně pískají na své klečící reprezentanty, projektují si svůj hněv hlavně do Sterlinga. 

Ale to, že z prvních čtyř anglických branek na turnaji nasázel hned tři, už je ze židle tolik nezvedne. Představte si, že by třeba český postup proti Dánsku vystřelil Krmenčík. Jakkoli může znít jeho srovnání se Sterlingem komicky, reakce na sociálních sítích by asi byly velmi podobné. Jen málokdo by se nechal veřejně slyšet, že „ten Krmelec je fakt borec“. 

Stejně jako Češi Krmenčíkovi, angličtí fanoušci i média bezprostředně před turnajem nevěřili ani Sterlingovi. Jen si na internetu zkuste projít nějaké články z června. Všechny se točí kolem toho, že Sterling má za sebou nejhorší sezonu za poslední čtyři roky, selhal ve finále Ligy mistrů i ve všech velkých zápasech, které tým Pepa Guardioly v lize sehrál, a rozhodně nemá na to, aby na závěrečném turnaji, kdy „se má fotbal konečně vrátit domů“, vedl anglickou reprezentaci. Fanoušci i novináři na jeho místo tlačili především Jacka Grealishe (jenž by měl od léta Sterlingovi dělat konkurenci i v Manchesteru), Jadona Sancha (jenž během turnaje přestoupil do „rudé části“ Manchesteru) nebo Phila Phodena.

NEJLEPŠÍ I VE SVÉ NEJHORŠÍ SEZONĚ

Ale jak už to tak bývá, trenér Southgate měl svou hlavu. Do nominace si nenechal mluvit a základní jedenáctku postavil na hráčích, kterým dlouhodobě věří (snad jen s výjimkou Kalvina Phillipse). Upřímně řečeno, Sterlingova sezona sice opravdu byla jeho nejhorší za poslední čtyři roky, ale i tak se v ní dokázal trefit víckrát než každá z oněch tří zmíněných alternativ na jeho post. A k deseti brankám navíc přidal i solidních osm asistencí. 

Ono, když totiž dáte ve třech sezonách Premier League v řadě pokaždé minimálně sedmnáct gólů, dá se tak nějak očekávat, že ta „nejhorší“ sezona prostě brzy přijít musí. Mimochodem, víc gólů než Sterling za ty čtyři roky dali v anglické nejvyšší soutěži jen Harry Kane, Mo Salah a Jamie Vardy. Tak proč šikovnému rychlíkovi nedat šanci, zvlášť když se mu v poslední době v národním dresu tolik dařilo? Vždyť od té doby, co se Albion vrátil z mistrovství světa v Rusku, jej Sterling reprezentoval jedenadvacetkrát s úctyhodnou bilancí patnácti gólů a sedmi asistencí. Když to srovnáte s tím, co v nároďáku předváděl do té doby, jsou to nebe a dudy… Ale fanoušci to nevidí nebo vidět nechtějí.

Právě po světovém šampionátu v roce 2018 u Sterlinga nastal zlom. V Rusku úplně vyhořel a kouč Southgate si s ním musel vážně promluvit. „Hodně věcí jsme spolu řešili opravdu do hloubky a bylo vidět, že si je Raheem vzal k srdci. A když pak v Lize národů v Seville dvakrát skóroval proti Španělsku, věděl jsem, že už je z něj úplně nový hráč. Vlastně to mohl vidět každý. Už jen to, jak se po těch gólech radoval… Málem tam vyskočil do páté řady na tribuně,“ vzpomíná Southgate na říjnový zápas Ligy národů, ve kterém se podle něj Sterlingův přístup k reprezentaci zlomil a předurčil jej k vůdcovství. 

„Od té doby se podle mě cítí v nároďáku opravdu dobře. Ví, že tu může být sám sebou a že vždycky bude mít naši absolutní důvěru, kterou na Euru splácí skvělými výkony i důležitými góly,“ říká Southgate o senzačních londýnských vystoupení svého svěřence. 

PŘEDURČEN K VĚZENÍ… NEBO K REPREZENTACI

To, že se Sterlingovi ve Wembley, kde Anglie strávila téměř celý šampionát, tolik daří, ale není náhoda. A nestojí za tím ani ty vůdcovské vlohy. K legendárnímu anglickému svatostánku má totiž silně věřící Sterling hodně zvláštní, řekněme až magický, vztah – dokonce si jej kdysi nechal vytetovat na předloktí, hned vedle kresby sebe coby malého klučíka s míčem v podpaží. Poté, co s maminkou Nadine emigrovali z Jamajky, totiž kousek od slavného stadionu vyrůstal a při fotbálcích s kamarády se na něj zasněně díval. Někdy se na něj dokonce jezdil autobusem jen dívat, miloval ho. Hodně toužil si na něm alespoň jednou v životě zahrát, ale že na něm dovede Anglii k takovému úspěchu, ho nejspíš nikdy ani nenapadlo. I když… jeden z jeho učitelů v nápravné škole, kam malého sígra na tři roky „uklidili“, mu to tak trochu předpověděl. „Chlapče, ty budeš v sedmnácti buď v nároďáku, nebo ve vězení,“ říkával mu. A trefil se na rok přesně.

Právě díky své „problémové“ povaze je ale Sterling tak dobrý. Dělá si věci po svém a nebojí se chodit do rizika. I když následkem toho může jít třeba Müller sám na kasu. On se oklepe a chce hrát znovu. „Raheem je bojovník, neuvěřitelně psychicky odolný a hladový kluk, který za poslední dva tři roky udělal obrovský pokrok – hlavně v tom, jaký má hlad po gólech. Taky zlepšil výběr místa a už není tak líný na krok – vždycky se dostane přesně tam, kde má útočník být, a svou šanci dokáže proměnit,“ chválí jej Southgate, jemuž se sázka na Sterlinga vyplatila i ve čtvrtfinále proti Ukrajině. Sice neprokázal onen hlad po gólech, ale rozhodně měl největší „chuť na balon“ ze všech hráčů na hřišti. Neustále byl v pohybu, hýřil aktivitou, létal po pravé lajně a troufal si jeden na jednoho, na dva i na tři. Byl to právě on, kdo vymyslel první gól Anglie, když poslal Harryho Kanea tváří tvář brankáři Buščanovi, a dodal svému týmu trochu klidu. Vykoupení? Kdepak. Britský novinář Daniel Storey píše, že Sterling se nemá z čeho vykupovat, protože nikdy nezklamal. Je to jen „mladý kluk, který prokazuje své nevídané kvality. Ale z ničeho se nevykupuje.“

Po postupu do semifinále se v dobré náladě vyjádřil i ke kritice, kterou jej fanoušci Albionu dlouho zasypávali. „Když jste mladí, tak se vám s tím vyrovnává opravdu těžko. Není to příjemné, ale nesmíte si to brát osobně. Nesmíte jim uvěřit, že jste špatní. Musíte věřit sobě a brát to jen jako výzvu stát se ještě lepším. A to se mi, myslím, povedlo,“ vyprávěl Sterling před tím, než v semifinále mistrovství Evropy vytáhl ve „svém“ Wembley na Dány, kde se nafilmovaným pádem v pokutovém území stal veřejným nepřítelem celého světa. Zastání našel samozřejmě jen v Anglii – v té Anglii, která mu ještě nedávno nemohla přijít na jméno…

Celý příběh Raheema Sterlinga si můžete přečíst ve speciálu časopisu HATTRICK o nedávno skončeném ME.

Premier League - STATISTIKY

Rozsáhlé klubové a hráčské statistiky spolu s podrobnými tabulkami naleznete zde.