před 2 lety, 09.12.2021 18:39 Pavel Procházka foto: SK Slavia Praha Česká liga

Naděje staroslávistů, že Benešův a Masarykův klub, ničený komunisty, koupí od Číňanů Američané, zhasly

ČTVRTEČNÍ OFSAJD PAVLA PROCHÁZKY

Naděje staroslávistů, kteří ctí klubový odkaz první československé republiky a Edvarda Beneše, Jana Masaryka a Aloise Rašína, tedy mužů spojených se Slavií, trvaly jeden den. Čínští vlastníci ze státní firmy CITIC totiž nabídku americké investiční skupiny Blackstone na převzetí poloviny akcií klubu odmítli. Přemýšlivější slávističtí příznivci s komplexnějším viděním světa, než jsou jen branky, body, vteřiny, jsou tak nadále nuceni zůstat v neobvyklé schizofrenní situaci. Na jedné straně se těší z nesporných sportovních úspěchů poslední doby, na druhou stranu by se rádi ztotožnili s majitelem z demokratické části světa.

Už proto, že se před Listopadem 1989 často a rádi vysmívali sparťanským rivalům, že jsou to Štrougalovi a Kapkovi hoši (Lubomír Štrougal a Antonín Kapek byli vysoce postavení komunističtí funkcionáři, kteří se netajili svou přízní Spartě).

„Akcionář SK Slavia dostal nabídku na navázání strategického partnerství od renomovaného a respektovaného partnera. Respektujeme, že se majoritní akcionář rozhodl klub si plně ponechat ve svém vlastnictví,“ napsal na Twitter slávistický šéf Jaroslav Tvrdík.

O současné schizofrenii slávistického příznivce ostatně mluvil i známý starosta Prahy-Řeporyjí Pavel Novotný loni v létě v interview pro magazín HATTRICK.

„Slavia za Tvrdíka je úplně jiný svět jiný svět než Sparta za Křetínského. A to říkám já, který na řeporyjské radnici vyvěsí největší tibetskou vlajku, jaká je v téhle republice k dispozici. Jinak jsem se ale rozhodl, že se tomu čínskému vlastnictví Slavie poddám, protože mně jako slávistovi ani nic jiného nezbývá. Každá koruna hozená do fotbalu mi připadá šílená. Proto jsem velice rád, že Tvrdík přivedl do Slavie Číňany, kteří do Edenu lifrovali ty miliardy. Protože jsme si za ně koupili pětiletku hojnosti. A že Číňané z nějakého důvodu, třeba až skončí Miloš Zeman na Hradě, ze Slavie odejdou? Toho se nebojím, já to vím! Pocházím ze slávistické generace, která moc dobře ví, že jsou pětiletky tučné a pětiletky hubené. Vím, co to je nést kříž,“ prohlásil Pavel Novotný loni v červnu.

Příznivcem Slavie byl i Václav Havel

Je paradoxem, že klub, který v období komunistické totality 1948 až 1989 nezískal jediný titul (naposledy vyhrál ligu v roce 1947), který českoslovenští komunisté ničili, zakázali jeho hráčům nosit tradiční červenobílé dresy, klubovou ikonu Josefa Bicana nazvali „symbolem buržoazie“ a Slavii vyhnali kvůli stavbě pomníku jednomu z největších zločinců v dějinách lidstva – Stalinovi – z Letné do Edenu, dnes vlastní komunisté čínští. A to v době, kdy USA, Kanada, Austrálie a Velká Británie (a možná i další státy z Evropy včetně Česka) vyhlašují diplomatický bojkot únorovým zimním olympijským hrám v Pekingu.

„Ty tituly za minulého režimu získávaly jiné, protežované kluby,“ řekl v květnu 1996 na pražském Žofíně při oslavách prvního slávistického titulu po dlouhých 49 letech v rozhovoru s autorem tohoto komentáře prezident Václav Havel, který Slavii celý život fandil. A mnozí slávisté tehdy považovali zisk tohoto titulu za završení listopadové sametové revoluce.

Na permanentkách byli Beneš, Masaryk i Rašín

Schizofrenní postavení Slavie je dnes všudypřítomné, Ještě dnes na oficiálním slávistickém webu najdeme tři roky starý článek, který vznikl v roce 2018 k oslavám sta let vzniku Československa. Píše se v něm mj.:

„Slavia se v sezoně připojí k oslavám 100. výročí vzniku samostatného Československa. Kdo jsou osobnosti, které zdobí nové permanentní vstupenky?

Řadu těch, které sehrály významnou roli ve vzniku, rozvoji a propagaci Československé republiky teď představují nové permanentní vstupenky na sezonu 2018/2019. Ta se ponese v duchu hesla ‚Spolu píšeme historii‘ a v jejím průběhu se dozvíte víc o slavných a významných slávistech minulosti i současnosti. Věděli jste například, že prezident Edvard Beneš kopal jako student za Slavii? Že generál Alois Eliáš poctivě platil členské příspěvky i v době, kdy jako předseda protektorátní vlády tajně podporoval protinacistický odboj? Že první československý ministr financí Alois Rašín předsedal Slavii v době jejího založení nebo že spisovatel Bohumil Hrabal spoluzakládal Odbor přátel? Podívejte se, koho na nových permanentních vstupenkách najdete.

EDVARD BENEŠ – Druhý prezident Československa, ministr zahraničních věcí a premiér Československé republiky. Hráč fotbalové Slavie v letech 1901 až 1904.

JAN MASARYK – Ministr zahraničních věcí, velvyslanec Československa ve Velké Británii, hráč Slavie v bandy hokeji.

ALOIS RAŠÍN – První československý ministr financí a jeden z pěti‚ Mužů 28. října, kteří vydali provolání o vzniku republiky. Předseda Slavie v roce 1892.

MILAN HODŽA – Předseda československé vlády v letech 1935 až 1938, třikrát zvolený jako protektor Slavie.

ALOIS ELIÁŠ – Generál a předseda protektorátní vlády v letech 1939 až 1941, jako jediný předseda vlády popraven nacisty za svou spolupráci s odbojem. Od šestnácti let (1906) člen Slavie, člen revizních komisí Slavie (1931 až 1935), přispívající člen i v době, kdy byl úřadujícím předsedou vlády

FRANTIŠEK SOUKUP – Jeden z ‚Mužů 28. října‘ a posléze ministr spravedlnosti. Člen literární a řečnické Slavie, funkcionář v letech 1901 až 1904.“

Tolik článek na oficiálním webu klubu, který dnes vlastní státní firma z komunistické Číny.

Politika do sportu nepatří?

„V životě můžeš změnit skoro všechno. Politickou stranu, zaměstnání, manželku, cokoliv, ale nikdy ne svůj klub!“ citoval jsem loni v magazínu HATTRICK článek, který napsal 14. října 2019 na webu forum24.cz Václav Hubinger. Muž, jenž mimochodem působil jako velvyslanec v Turecku, Portugalsku, Keni, Tanzanii a Rwandě.
.
„Jsem slávista od dětství, ode dne, kdy jsem dočetl knížku ‚Když chytal Plánička‘,“ svěřil se Václav Hubinger.

„Začal jsem chodit do Edenu. Radoval jsem se z řídkých úspěchů a truchlil po nesčetných porážkách, kdy jsem musel poslouchat sparťanský pokřik ‚Hola, hola, hola, druhá liga volá!‘. Nikdy jsem Slavii nezradil a dodnes je to ‚můj klub‘. Jenom už nechodím do Edenu. Nechce se mi vlastními penězi sponzorovat čínskou investici. Sport a politika se nemají míchat. Tak to aspoň tvrdí kdekdo, kdo se kolem sportu pohybuje. Jako mnoho jiných ‚pravd‘, ani tahle ve skutečnosti neplatí. Obliba davu, vliv a velké peníze jsou alfa a omega v obojím, a tak sport, fotbal snad nejvíc, přitahuje podobné typy lidí. Když se Slavia vyhrabala ze svých nedávných nesnází, kde se vzal tu se vzal spasitel z Číny… A Jaroslav Tvrdík se v ní našel jako fotbalový bafuňář. Slavia vylétla na fotbalové nebe jako rachejtle a její fanouškovské zázemí se obdivuhodně rozrostlo. U všeho toho už jsem jen jako pozorovatel,“ napsal předloni v říjnu Hubinger.

„Byl bych rád, kdyby čínský investor prodal Slavii někomu jinému. Je téměř jedno komu, protože nikdo jiný než Čína není takovým rizikem a takovým břemenem pro zemi, v níž se etabluje. Toho se ale nejspíš nedočkám, a ještě dlouho se do Edenu na fotbal nepodívám,“ zakončil svůj komentář Václav Hubinger.

Fanouškům Slavie jako je pan Hubinger se jejich přání před pár dny málem vyplnilo.

„Sport by se s politikou neměl míchat, říkají mnozí. Ale ono to v praxi moc oddělit nejde, protože sportovci nežijí na nějaké vlastní umělé planetě vytržené z kontextů. I když někteří možná ano… Ale fotbalová Slavia, ta tedy rozhodně nikoli,“ napsal 28. ledna 2020 na Seznam Zprávy jeho šéfreportér Luděk Mádl ve svém komentáři s názvem „Tvrdík hraje s Mynářem a spol. vyšší hru než o body do ligové tabulky“.

(Nejen) podle Mádla je fotbalová Slavia využívána jako viditelný symbol česko-čínské spolupráce.

„Sport do politiky nepatří,“ opakují dnes mnozí, v tomto případě hlavně konjunkturální, fanoušci Slavie. Připomíná to trochu legendární hlášky z policejních ivánkovských odposlechů: „Důležité jsou tři body – a je jedno jak.“

Mohou přijít další nabídky

Nový předseda Odboru přátel a šéf odbočky AREA 114 David Ocetník ve svém pravidelném sloupku ve středečním deníku Sport napsal: „Přemýšlím o tom, že kdyby se to stalo (koupě Slavie americkou investiční skupinou Blackstone – pozn. aut.), zda bych to uvítal, nebo ne. Zažíváme velmi úspěšné období a jakákoli změna by se mohla velmi negativně projevit. Nebo taky ne. Takový je fotbal. Tam není nikdy nic jisté a vše stojí mnohdy na zdánlivě banálních maličkostech. Proto nemá smysl nějak zásadně takové věci řešit a radši se upněme na čtvrteční zápas (Slavie s Unionem Berlín) o postup do jara Konferenční ligy.“

Tak určitě. Nejen ve fotbale, ale v celém životě, není nikdy nic jisté. Stejně jako v byznyse. Sport možná do politiky nepatří, ale politika a byznys do sportu rozhodně patří.

Možná je to celé jednoduché. Třeba jenom čínský státní podnik nemohl/nesměl prodat český fotbalový klub na přímo „nepřátelům z USA“. Třeba by to šlo přes prostředníka, přes třetího. Je známo, že se v poslední době Čína z Evropy i fotbalu docela rychle stahuje. Tohle nemusí být poslední nabídka, mohou přijít další.