Český fotbal zapomněl na odposlechy, Chřestýše i kauzu Berbr a dělá po postupu Plzně do LM ze Šádka Muže roku

Český fotbal zapomněl na odposlechy, Chřestýše i kauzu Berbr a dělá po postupu Plzně do LM ze Šádka Muže roku
ČTVRTEČNÍ OFSAJD PAVLA PROCHÁZKY

Ano, postup Viktorie Plzeň do Ligy mistrů (již čtvrtý po letech 2011, 2013 a 2018) je obrovským úspěchem západočeského klubu, hlavně pak výborného a dosud v Česku nedoceněného trenéra Michala Bílka a vynikající party jeho svěřenců. Zaslouží si to velkou gratulaci a respekt. Ano, uznávám, bez (všeho)schopného a velmi pracovitého klubového ředitele a dnešního majitele Adolfa Šádka by se to nepovedlo. Ovšem to neznamená, že bychom měli adorovat muže, jehož úspěchy jsou spojeny i s obviněnými fotbalovými šíbry typu Romana Berbra či Martina „Chřestýše“ Svobody, který se kolem mistrovského týmu stále motá, aniž by to komukoli ve Štruncových sadech či na Strahově vadilo.

Po skvělém plzeňském postupu přes silný Karabach, který, jak správně ve čtvrtek uvedl v deníku Sport Ladislav Vízek, má sice lepší hráče, ale horší tým, jako by ale většinu tuzemských médií i expertů postihla ztráta paměti. V  jejich ódách na „božského kouzelníka Ádu“, z něhož pomalu udělali českého Muže roku, se ztrácejí všechny telefonáty s „Náčelníkem“ Berbrem, ovlivňování nominace rozhodčích, vyhrožování sudím s ozbrojeným bodyguardem za zády, nepřípustné zvaní místopředsedy FAČR do kabiny arbitrů před zápasem i osnování plánu, jak předčasně zrušit covidovou sezonu 2019/2020, a dostat tak do ligy bez boje brněnský klub Václava Bartoňka. Shodou okolností otce jeho partnerky, která mu nyní v den postupu do Ligy mistrů poradila dceru.

Dosud se nikdo ani nevyjádřil k jedné z policejních analýz odposlouchávaných hovorů v kauze „Šváb“ (Berbr), v níž se policisté podivují nad tím, že sponzorské firmy Viktorie Plzeň měly údajně posílat peníze na Berbrův účet.

Po vzoru feldkuráta Katze ze Švejka

No, nic, jak jsem uvedl v redakční Přestřelce magazínu HATTRICK, který vyjde příští čtvrtek 1. září, všechna čest plzeňskému velkému úspěchu, ale trochu mi to připomíná feldkuráta Katze ze Švejka: „To se nám to žije, když nám lidi půjčujou.“  

A dodal jsem:  „Přiznejme si, že Šádek, bývalý Berbrův přítel a velký kamarád obžalovaného šíbra ‚Chřestýše‘ Svobody, kromě stálé přízně v českém fotbalovém světě, má i obří štěstí. Naposledy jeho plánu pomohla neskutečná minela brankáře Karabachu za stavu 0:1. A kdyby Slavii v nadstavbě totálně neodešla forma, kdyby Jaroslav Tvrdík na jaře vážně neonemocněl a kdyby si polský sudí v 95. minutě nadstavbového zápasu v Edenu za stavu 1:0 pro červenobílé nevymýšlel kompenzační penaltu, tak by Viktorka postoupila leda tak do Konferenční ligy. I jako ateista snad začnu věřit, že ten růženec v Šádkových rukou pomáhá. Podle mě je Bílek Trenér roku a Šádek Klikař roku. Nebo Kouzelník roku?“

Jan Hrabálek, kolega z HATTRICKU mi na to odpověděl: „U nás na vesnici se říká, že kdyby pes nes..l, dál by doběhl. Kdyby, kdyby, kdyby. Prostě se to stalo, Pavle, máš asi pravdu, že Šádek je Klikař či Kouzelník roku. A vzpomeňte si na Ivánka, který říkával, že štěstíčku je potřeba jít naproti. A to přece plzeňský boss umí a teď mu to vyšlo!“ Jo, to je docela trefné. 

Také druhý kolega z redakce HATTRICKU Tomáš Benda se k Janu Hrabálkovi přidal: „Ať už je Šádek cokoli, v první řadě je to neskutečný dříč, který fotbalem žije dvacet čtyři hodin denně a maká víc než všichni na Letné dohromady. Přeju mu to. I jako kluk z Prahy.“

Tak jo, i když si nemohu odpustit námitku, že i Ivan Horník či Roman Berbr „dřeli“ dvacet čtyři hodiny denně, stejně jako ten zmíněný „Chřestýš“.

Spor fandů na Twitteru ohledně gratulace

Úspěch plzeňskému rivalovi na Twitteru velmi přál i slávistický šéf Jaroslav Tvrdík, který mj. řekl, že zažil už leccos, ale na takovou riskantní jízdu jako plzeňský boss Adolf Šádek nemá.

To se ale řadě (nejen) slávistických fanoušků nelíbilo, byť někteří zase ocenili Tvrdíkovo sportovní gesto.

„Ať se na mě nikdo nezlobí, ale gratulovat k čemukoliv klubu, jehož majitel a nejvyšší představitel pobíhal před několika týdny po Edenu se vztyčeným prostředníčkem směrem k divákům na tribunách, opravdu nemohu. To nemá s deklarovaným respektem k soupeři nic společného,“ napsal třeba Pavel Smolák.

A fanoušek, který si říká  Edward The Iron, byl na Twitteru ještě tvrdší: „Adolf Šádek je fotbalový zločinec a jakákoliv adorace jeho ‚schopností‘ je nehoráznost! Úplně stejně to bylo v případě Pelty a já doufám, že to tak i stejně dopadne.“

Jiní fotbaloví příznivci pak podobně jako já konstatovali, že od kauzy Berbr, Chřestýš atd. se v médiích a v českém fotbalovém prostředí za necelé dva roky přešlo až k nekritické adoraci současného plzeňského majitele.   

„Byl jsem chvíli mrtvej, pak polomrtvej, teď chvilku živej. Nezasloužili jsme si zemřít, za to, jak plzeňský fotbal děláme. Jsem vděčný hráčům, jak to uchopili. Pevně věřím, že soupeřům z Prahy ještě Viktorka zatopí,“ vymezil se krátce po slavném postupu do Ligy mistrů Adolf Šádek znovu proti pražským „S“. V pořádku, když to bylo tentokrát bez tanků a bez pražských „m.dek“ jako minule, nelze proti tomu nic namítat.

Střety zájmů, které se v Česku neřeší

Namítal bych ale, kdyby příslušné komise FAČR či LFA „pod tíhou současného nesporného mezinárodního úspěchu Viktorie Plzeň“ rezignovaly na dosud stále nevyřešené záležitosti, které se objevily v odposleších kauzy Šváb.

Navíc skutečnost, že majitel jednoho ligového klubu (Viktorie Plzeň) dluží podle deníku Sport peníze majiteli jiného ligového klubu (Baníku Ostrava) a má dítě s dcerou majitele dalšího ligového klubu (Zbrojovky Brno), mě vskutku neopravňuje k tvrzení, že střety zájmů v české nejvyšší soutěži  nehrozí.