Uvnitř Sparty vládne toxické prostředí, být jejím fanouškem se stalo utrpením, říká ostře Hašek. Jaký názor má na Šádka?

Uvnitř Sparty vládne toxické prostředí, být jejím fanouškem se stalo utrpením, říká ostře Hašek. Jaký názor má na Šádka?
ROZHOVOR

Čtyři remízy v řadě, nezáživný herní projev, trápení a zmar. Tak se dají shrnout výsledky a výkony pražské Sparty, která i pod dánským koučem Brianem Priskem pokračuje v dlouhodobé mizérii. Kde je zakopaný pes podle bývalého záložníka a trenéra Letenských Martina Haška? A jaký názor má na Plzeň? O tom všem mluvil charismatický kouč v rozhovoru pro eFotbal.

Začaly si Plzeň se Slavií už zase hrát svou vlastní ligovou soutěž?

To jsou velká slova. Faktem ale je, že když se podíváte na jejich zápasy od července, vidíte sérii úspěchů v lize i v evropských pohárech. Daří se jim plnit úkoly, které mají. U Slavie je tam ještě patrný velký počet vstřelených gólů, což se vždycky líbí fanouškům. Já bych ale zůstal radši opatrný. Ve fotbale uhrajete tři mizerné výsledky a rázem je všechno špatně. Vy novináři rádi mluvíte o euforii, pak zase o katastrofických scénářích. Já jsem ve svých soudech trochu obezřetnější. Že jsou ale zrovna tahle dvě mužstva v Česku aktuálně nejlepší, to je nezpochybnitelný fakt.

U Plzně byl už ale hodně překvapivý i poslední titul, pak se navíc dokázala znovu dostat do Champions League…

Tady si musím posypat hlavu popelem. Když se v Plzni měnil majitel a na povrch vylezly její velké ekonomické problémy, predikoval jsem, že po úspěšné éře spadne mezi kluby druhého sledu. Čekal jsem, že svou ekonomickou silou ji obě pražské “S“ přejedou. Nestalo se tak, Plzeň mi svými výkony vrátila tenhle úder do ksichtu. Teď se navíc dostala i do Ligy mistrů, kde třeba Sparta nebyla dlouhých 17 let. Ve Viktorce zkrátka umí vymáčknout z mužstva to nejlepší. Svědčí to o schopnosti se navzdory okolnostem semknout, což je chvályhodné a já chci Plzni tímto pogratulovat. Šla do velkého rizika, nejspíš to bylo všechno, nebo nic. Ale ten výsledek za to stojí.

Vidíte za úspěchy Viktorie hlavně šéfa klubu Adolfa Šádka?

Pro Plzeň odvádí skvělou práci. Na druhou stranu, všichni vědí, že je to muž několika tváří. A na to já nezapomínám.

Daří se mu ale držet svůj tým na vrcholu, zatímco třeba Sparta stále tápe. V lize uhrála čtyři remízy v řadě, navíc s celky, které by prostě měla porážet. Jak z toho ven?

Řekl jste to správně, celky jako Zlín či Teplice Sparta porážet prostě musí, vždyť Slavia jim dává pět šest gólů… Co k tomu říct? U Sparty je dlouhodobý problém. Už mnohokrát jsem říkal, že uvnitř té firmy vládne toxické prostředí. A toxické je pro každého, kdo tam vstoupí. Tedy pro hráče, trenéry i všechny zaměstnance. Proto je tam zcela běžné, že do Sparty přijde fakt dobrý hráč, jehož kvalita tam jde rychle dolů. Pak se o něm začne okamžitě pochybovat, přitom problém je někde úplně jinde. Je to takový řetězec, který bude pořád pokračovat dál a dál.

Jaký názor máte na trenéra Sparty Briana Priskeho?

Neznám ho. Zatím ani přesně nevím, jak by pod ním měla hra Sparty vlastně vypadat. Když ho ale vidím při zápasech koučovat, působí na mě sympatickým dojmem. Já osobně mu fandím, přeji mu úspěch. Bohužel se však bojím, že bude jen dalším v řadě, koho ten požírač trenérů jednoduše schramstne a vyplivne.

Kam podle vás musí Sparta klesnout, aby na Letné pochopili, že ten hlavní problém není na hřišti, nýbrž v kanceláři?

Ten problém už je úplně všude! A kam až Sparta bude muset klesnout? Já myslím, že odpověď na tuhle otázku každý zná, ta zase není až tak složitá.

Jaké má tedy tahle dlouhodobá krize vlastně řešení? Vyměnit od základu vedení Sparty?

Teď mě do něčeho tlačíte… Použiju univerzální odpověď. V naprosto každé firmě tvoří vnitřní kulturu a energii to nejužší vedení. To nastavuje vztahy mezi jednotlivými odděleními, vytváří atmosféru, kterou cítí i hodná paní, která tam každý den přijde v pět odpoledne uklízet. A dokud se tahle vibrace nezmění, bude se Sparta pořád točit v kruhu. Že se odvolá další trenér a mužstvo pak začne všechny válcovat, to je úplný nesmysl, jemuž už snad vůbec nikdo nevěří.

Ale co fanoušci? Kdy jim dojde trpělivost?

Když jsem ještě za Spartu hrál já, říkalo se, že Slavia je věčně druhá, že je utrpení tomu klubu fandit. No tak teď je utrpením být příznivcem Sparty. Často vypadneš z pohárů hned na startu sezony, pak se to na chvilku zlepší, aby nastal další tvrdý pád. A takhle furt dokola. Potom se sezona víceméně odepíše a začne se čekat na další, ve které to už má být podstatně lepší. Jenže takhle to nefunguje, takže je to pořád stejné. Ať si někdo spočítá, kolik se za současného majitele Sparty udělalo titulů, kolikrát se mančaft dostal do Ligy mistrů. To číslo je dost hrozivé. Přitom dřív se Champions League hrála na Letné celkem pravidelně, vyhrával se titul za titulem. Je smutné, kam to dospělo. A nevidím absolutně nic, co by ve mně vzbudilo dojem, že se něco změní k lepšímu.

A jak tohle tragické období nesete coby ikona Sparty?

Jako ikona Sparty se necítím, to určitě ne. Několik let jsem za ni ale hrál, pak ji i trénoval. Ovšem i když o mně novináři pořád někde píšou, že jsem na Letné byl nejdřív asistent, pak hlavní trenér, není to pravda. Já jsem tři a půl roku působil ve Spartě jako první trenér, na čemž se nikdy nic nezměnilo.  Jako takový jsem měl nad sebou generálního sportovního manažera, nejdříve pana Chovance, potom pana Hřebíka. Ze své funkce jsem měl nulový vliv na přestupy. Někdy se mě aspoň zeptali na můj názor, někdy ani to ne. Často jsem se třeba z novin dozvěděl, o jakého hráče jsem přišel. Nebo až na letišti před odletem na soustředění… Řekl bych to tak, že má pozice byla daleko větší než jen asistent, ale rozhodně menší než hlavní trenér. Pak jsem dělal třeba metodického trenéra mládeže, ve skautingovém oddělení, těch pozic bylo víc. Celkem jsem ve Spartě strávil šestnáct a půl let, za které jsem nesmírně vděčný. Bylo skvělé být součástí tak velkého klubu. Je však pravda, že po tom, jakým způsobem se vyvíjel spor Sparty s mým synem, můj vztah k ní výrazně ochladl. To říkám zcela upřímně.