Rabušic doufá, že jeho trefa v derby nebyla poslední: Alespoň v něčem bych byl lepší než Štajner s Nezmarem

Liberec dokázal v podještědském derby s Jabloncem (2:0) utnout sérii bez výhry. Díky třem bodům ze stadionu U Nisy se navíc Slovan bodově vyrovnal šesté Sigmě Olomouc. Návštěva 3 758 diváků však až tak slavná nebyla...

Jak se na to dívá Michael Rabušic, který okusil dotyčnou regionální bitvu poprvé už před deseti lety? Chodí v severních Čechách na fotbal méně fanoušků, než tomu bylo v minulosti?

"Dříve, když jsem do kabiny přišel jako nový hráč, tak do nás ti zkušenější hráči, jako třeba Jan Nezmar, Jirka Štajner, vštípili, o co jde, takže teď se to zase my snažíme předat na ty kluky. Pro ten region, pro ten Liberec je tento zápas velmi důležitý, což já vím, protože pro to město to je velký zápas. Samozřejmě jsme chtěli vyprodaný stadion, ale prostě tak to je a my jsme rádi za lidi, co přišli. A atmosféra byla slušná. Za to jim děkujeme a musíme se zlepšit, aby příště přišlo více fanoušků," uvedl na adrese fcslovanliberec.cz jeden z lídrů severočeské kabiny, již vládne Luboš Kozel.

To, že čtvrtou trefou v derby vyrovnal výkony zmíněného tandemu Jiří Štajner a Jan Nezmar, ho pochopitelně moc potěšilo. "Bylo to hezké. Mohli bychom se trochu hecovat a aspoň v něčem bych byl lepší než oni. Ale důležité je to vítězství a ta statistika je taková třešnička," prohlásil exreprezentant.

Poprvé v základu nastoupil právě až ve třináctém kole. Mohl by mu gólem ověnčený výkon pomoci do dalšího podzimního programu?

"Mám v týmu nějakou úlohu. Teď jsem nastupoval třeba v 60. minutě nebo i později. Teď se to vyvinulo tak, že se Matoušek zranil, takže jsme s trenérem konzultovali, jestli nastoupím. Nakonec jsem nastoupil a já se snažím odvést maximum. A to, že jsem dal gól, to je prostě má práce. Mám být v té šestnáctce a naštěstí to vyšlo, a ještě v derby, takže to chutná dvojnásob. Samozřejmě jsem to musel hrát trochu hlavou, už to není jako kdyby mi bylo pětadvacet. Kdybych hrál třeba každý zápas, tak si na tu zátěž zvyknete jinak, ale neběhal jsem tam jako blázen, ale plnil jsem nějakou tu roli, kterou po mě trenér chtěl. Také po mě chtěl nějaký gól, což jsem splnil. Jak to bude dál, uvidíme. Já jsem připravený, chci hrát, ale sestava se volí tak, aby to bylo nejlepší pro ten tým," připomněl.

Ve třiatřiceti letech byl v sestavě svého mužstva nejstarší. Roli jakéhosi mentora už ostatně nějaký čas zastává.

"Bavili jsme se o tom s trenérem, co bude má role, takže já tam v té kabině nějak funguji, nějakou tu úlohu tam mám a jsem s ní nějak smířený. Musím ale trénovat a být připravený právě do těch zápasů, když to bude vhodné. Jsem také připravený na 100 procent a počítám s tím," potvrdil kolega Van Burena, Kozáka či Rondiče, jenž ho právě po hodině hry na trávníku nahradil.

A kdo ví, třeba půjde "Ramba" spatřit mezi jedenácti vyvolenými také v úterním pohárovém klání ve Frýdku-Místku.

Ke sparťanům promlouvali v kabině po šíleném prvním dějství i naštvaní Sivok s Rosickým...