Čestný předseda Bohemians Panenka: O titulu bych nepřemýšlel, ale kdyby daly hvězdy, možná by se mohlo podařit opět nakouknout do Evropy

Bohemians Praha 1905 letos slaví 40 let od svého jediného titulu z ročníku 1982/1983 ještě československé ligy. Její nejvyšší představitel čestný předseda a legenda klubu Antonín Panenka u toho ovšem nebyl. A bojí se, že další mistrovský zápis jen tak nenastane.

Troufnete si odhadnout, kdy Bohemians Praha připojí další titul?

To už je čtyřicet let! To není možné, jak to letí… Kdy bude opět mistrem? Pojďme se na to podívat rozumě, konkurovat v současnosti Slavii, Spartě nebo Plzni nemůže. A v dohledné době to asi nehrozí. My se snažíme čeřit vodu, dosahovat co nejlepších výsledků. O titulu bych nepřemýšlel, ale možná by se mohlo podařit, kdyby daly hvězdy, znovu nakouknout do Evropy.

Sportovní úspěchy jsou vázány na peníze. Stačí tedy sehnat movitého majitele či sponzora, který je do klubu nasype, a je vystaráno.

Byl bych jenom rád, kdyby se takový našel. Teorii známe dobře, ale obávám se, že v dohledné době nikdo takový nebude. 

Oddechl jste si, že aspoň nejsou starosti s insolvenčním řízením a stadionem? 

Nepatří Bohemce jako kdysi, ale tak se to upeklo, že o něj přišla. Je důležité, aby měl klub svou střechu nad hlavou, pořád však Ďolíček patří hlavnímu městu Praha. Jsme tam v pronájmu. Politiku však sledujeme, může se vyměnit zastupitelstvo a může být všechno jinak. Pevně však doufám, že se to nestane. Nyní se těším, že se dokončí rekonstrukce, bude pohodlný a budou chodit fanoušci. Přece jenom ten génius loci tam je. 

Kdy se podle vás tak stane? 

Jsem trošku opatrnější. Maket a modelů jsem už viděl poměrně dost a pak k ničemu nedošlo. Přestavba pozvolna probíhá, až to bude, tak se rád vyjádřím. 

V ročníku 1982/1983 jste titul slavil ovšem jako hráč rakouského Rapidu Vídeň. Vnímal jste na dálku ten historický okamžik, že Bohemians si připíšou první ligový primát? 

Měl jsem na bývalé spoluhráče kontakt, sledoval jsem to a fandil. Ukázalo se, že když odešli Panenka a Dobiaš (mistři Evropy 1976), tak se podařilo. Že to tedy někdo brzdil… Samozřejmě mě slza ukápla, že jsem u toho přímo nebyl, nebo že jsem ho s Bohemkou nezískal už před tím. 

Nemrzí vás, že jste odešel předčasně?

Já odešel pozdě, ve třiatřiceti letech (1981). Tehdy se ven chodilo těžko, já šel do neznámého prostředí kapitalismu a skutečného profesionálního fotbalu, pro mě to byl krok do tmy. Začátek byl těžký, ale postupem času se ukázalo, že to pro mě bylo příjemné a úspěšné angažmá se dvěma rakouskými tituly a účastní ve finále Poháru vítězů.  

"Mrzí mě, že jsem s Bohemkou jediný titul v roce 1983 neslavil. Já však zažíval krásné časy v Rapidu Vídeň,  přiznává mistr Evropy 1976  Antonín Panenka" 

Věděli vaši spoluhráči z Rapidu, jaký to je zlom?

Hlavně se stalo, že jsme na sebe narazili v Poháru mistrů, ve 2. kole a Rapid Bohemku vyřadil. 

Byl jste vyhlášený technický fotbalista, který však neumí moc bránit. Prosadil byste se v dnešním fotbalu? 

Takové srovnání v čase nemám moc rád. I my byli tehdy taky na vrcholu formy. Kdybychom prošli dnešním vývojem a tréninkovými procesy, také by naše hra vypadala jinak. Dnes jak všechno rychlé a agresivní, pro mě by to moc nebylo a měl bych asi problém. Technicky bych to zvládl, fyzicky možná ne.   

Vy jste ovšem obranné úkoly také dostával. Například v semifinále mistrovství Evropy 1976 v Záhřebu proti Nizozemsku jste dostal od trenéra Václava Ježka jako první přebírat hvězdu soupeře Johana Cruyffa.

Byl tam takový záměr, aby se nerozjel. Já ho jako první naháněl a pak ho Karolko (Dobiaš ) dorazil. Nekopl si proti nám. Každý se musel zapojit. Když jsem končil v nároďáku tak napravo byl Jáno Kozák, který měl padesát procent bránit a padesát útočit. Já měl sedmdesát procent útočit a třicet bránit, pak další jako Honza Berger, Přemek Bičovský nebo Franta Štambachr víc bránili. Když někdo není v obraně tak silný, je potřeba k němu dát někoho, kdo tu černou práci odvede. Skladba mužstva musí být taková, aby to klapalo.  

Trenérem Bohemians je nyní Jaroslav Veselý. Dáváte mu z pozice nadřízeného rady?

Moc se nepotkáváme. Loni před baráží o záchranu mě jednou pozval do kabiny, abych hráčům trochu nalil optimismu. Známe se, působí na mě sympaticky, má pořádek v šatně, hráči ho respektují, to je důležité. To musí být.  

Kdo je ze současného týmu hráčem vašeho gusta? 

V Bohemce to není o hvězdách, vyznává se kolektivní přístup. Je tu jediný cíl, aby kluci táhli za jeden provaz a nechali jeden za druhého na hřišti duši. To je strašně důležité. 

Kdyby vám fotbalový pánbůh umazal padesát let- šel byste kopat za Bohemku? 

Už aby to bylo. 

Slavii už řídí řecký Nor, Sparta to má ráda horké a Plzeň děkuje brankáři Bačkovskému