Slavia má o starost míň

Velkou ostudu si utrhl lídr prvoligové tabulky a letošní účastník Ligy mistrů. V dohrávce třetího kola Poháru ČMFS prohrála pražská Slavia na půdě divizní Líšně 3:4, což rozhodně není výsledek, který by si mohli dát červenobílí za rámeček. Na druhou stranu v soutěži, která je u nás tak trochu na okraji zájmu, za posledních pět let nikdy neprošla dál než do čtvrtfinále. Při nabitém programu proto může čtvrteční blamáž Slavii naopak prospět.

Pro porážku na hřišti týmu amatérů, kteří hrají čtvrtou nejvyšší soutěž, není samozřejmě omluva. Ani taková, že se trenér Karel Jarolím musel obejít bez celé řady hráčů základního kádru. Právě v takových okamžicích přichází šance pro ostatní, kteří by měli ukázat, že na lavičce náhradníků sedí neprávem.

Jenže nic takového se ve čtvrtek na předměstí Brna ze strany Slavie nekonalo. Málokdo v republice do těchto chvil znal Líšeň, nyní je z tamějšího týmu oslavovaná parta, která dokázala vyřadit účastníka Ligy mistrů. Pro "sešívané" je to obrovská ostuda, za níž budou na začátku příštího týdne padat pokuty. To je samozřejmě v pořádku, profesionálové nesmějí odchodit žádný zápas a prohrávat 1:4 bylo velké soustu i na půdě Sevilly.

Celá epizoda přišla v době, kdy se Slavii nadmíru daří. Postup do Ligy mistrů, vedení v lize a naposledy vítězství nad Spartou. Prakticky samá pozitiva. Blamáž v Líšni přišla možná v pravý čas a může tým vrátit zpět do reality. Po reprezentační přestávce tak může červenobílá ekipa znovu zářit. I když možná také ne. Ale historie ukázala, že se na podobné nezdary rychle zapomíná a nemají takové důsledky jako neúspěch v evropských pohárech.

Dějiny totiž také ukazují, že od roku 2002, kdy Slavia Pohár ČMFS vyhrála, neprošel tým "sešívaných" v této soutěži dál než do čtvrtfinále. Na podzim 2003 vypadl ve třetím kole v Jihlavě, o dva roky později dostal v Ostravě dokonce pět branek a loni skončil už ve druhém kole na půdě Čáslavi, shodou okolností po stejném výsledku jako ve čtvrtek v Líšni.

Ze soutěže, kterou nedokáže ČMFS za dlouhá léta pozvednout na úroveň, která by aspoň trochu stála za pozornost, těží povětšinou jenom vítěz, který má zajištěnou účast v předkole Poháru UEFA. V českém poháru se v devadesátých letech často měnili sponzoři a fanoušek ani nevěděl, jak se tato podřadná soutěž ten který rok jmenuje. Kdysi se o vítězi rozhodovalo dokonce losem. Navíc představitelé svazu nedokázali pochopit, že když hraje finále tým ze severu Čech proti moravskému zástupci, je nesmysl pořádat rozhodující bitvu v Praze. A mohli bychom pokračovat.

V Anglii si v národním poháru, slavném FA Cupu, nikdo nedovolí zápas vypustit. Jde o nejstarší soutěž na světě a má takové jméno a sledovanost, o které se lidem z ČMFS může leda tak zdát. Nedivme se proto Slavii, že při účasti v Lize mistrů, vytížení reprezentantů a současné marodce o takovou soutěž možná ani tak moc nestojí. Aspoň se může soustředit na podstatnější věci.

[ 12.10.2007 - Pavel Urban | Foto: ČTK ]