Jednadvacítky festivalem vycházejících hvězd

Tak trochu ve stínu Poháru FIFA se ve čtyřech švédských městech odehrálo v pořadí 17. mistrovství Evropy hráčů do 21 let. Ve finále triumfovali mladí fotbalisté Německa, kteří rozdrtili ambiciózní Angličany v poměru 4:0 a mohli se radovat z vůbec první trofeje v této věkové kategorii.

Češi už beze stop

Není tomu tak dávno, co v kategorii do 21 let patřila k absolutní špičce i Česká republika. Stříbro z roku 2000 a celkové vítězství o dva roky později patří k největším úspěchům českého fotbalu v posledních letech. Před dvěma lety v Nizozemsku skončili Češi v těžké konkurenci Anglie, Itálie a Srbska v základní skupině až na posledním místě, leč byli při tom. Účast na letošním šampionátu mladých Čechům unikla již v kvalifikační skupině, když nedokázali v rozhodujícím zápase zdolat Ukrajinu a nedostali se tak ani do následné baráže.

Na celkové vítězství v šampionátu si určitě dělali zálusk Angličané, Italové, Němci, Španělé, v úspěch potají doufali také fotbalisté domácího Švédska.

Černý Petr pro Španěly

Základní skupiny výraznější překvapení nepřinesly. Skupině A kralovala Itálie, která po úvodní remíze s nevyzpytatelným Srbskem porazila jak domácí výběr, tak papírově nejslabší Bělorusko. Druhé postupové místo vystřílel domácímu Švédsku útočník Marcus Berg, který zaznamenal proti Bělorusku hattrick a proti Srbsku další dvě branky.

O něco dramatičtější byly boje ve skupině B, kde musel v ruce zůstat Černý Petr jednomu z tria favoritů Anglie, Německo a Španělsko. Už po dvou zápasech si zajistili postup Angličané, kteří nejdříve doslova udolali 2:1 kousající Finy, ale poté předvedli možná svůj nejlepší výkon na turnaji a porazili Španělsko 2:0. Reprezentanti z Pyrenejského poloostrova v tu chvíli věděli, že budou muset spoléhat na zaváhání Německa v posledním zápase s Anglií. To však nepřišlo a Španělé se s turnajem loučili už po základní skupině. Zřejmě zaslouženě, jelikož už v úvodním zápase s Němci měli namále a za remízu mohli být vděčni.

Hart penaltovým hrdinou

Semifinále mezi Itálií a Německem příliš ofenzívy nenabídlo, utkání rozhodl ranou z uctivé vzdálenosti německý obránce Andreas Beck. Zato druhé semifinále mezi Anglií a domácím Švédskem nabídlo divákům strhující podívanou. Angličané prožili výtečný první poločas, ve kterém jim do branky spadlo vše, do čeho kopli. Stav 0:3 v poločase byl pro domácí fotbalisty možná až příliš krutý.

Ve druhé půli však zavládlo v týmu Albionu uspokojení a Švédové během čtvrt hodiny skóre srovnali. Zápas dospěl až k penaltovému rozstřelu, jehož hrdinou stal anglický gólman Joe Hart a naopak nešťastníkem Guillermo Molins, který nasměroval rozhodující pokus do tyče. Finálové složení tudíž bylo jasné – souboj ze skupiny si zopakují Německo s Anglií.

Özil ozdobou finále

Před samotným finále počítal větší ztráty trenér Anglie Stuart Pearce, který nemohl počítat s vykartovanou trojicí Joe Hart, Gabriel Agbonlahor a Fraizer Campbell. Jejich absence se nakonec ukázaly jako rozhodující. Náhradní brankář Scott Loach chyboval při klíčovém druhém gólu Němců, ofenzíva bez obou útočníků s křidelníkem Theem Walcottem ve středu útoku také velké nebezpečí nepředstavovala. Německo, zejména díky famóznímu individuálnímu představení playmakera Mesuta Özila, který měl prsty ve všech čtyřech brankách, zvítězilo zcela zaslouženě 4:0.

Právě Özila lze bez nadsázky označit za největší osobnost turnaje. Dvacetiletý středopolař Werderu Brémy už stihl debutovat i v seniorském výběru trenéra Joachima Löwa a poklonu mu vysekl i anglický kouč Pearce: „Na turnaji odehrál vynikající zápasy. Je velmi inteligentní a představuje neustálou hrozbu.“ Kdo viděl na turnaji subtilního záložníka v akci, toho asi nepřekvapí, proč se Brémy nikterak nezdráhaly prodat brazilského playmakera Diega do Juventusu Turín.

Rozjel se už kolotoč o Dánsko

Nejlepším střelcem turnaje se stal švédský útočník Marcus Berg, který ve čtyřech zápasech stihl nastřílet do sítí soupeřů sedm branek. I on už za sebou má několik utkání v seniorském výběru a není příliš pravděpodobné, že by i následující sezónu začínal v dresu nizozemského Groningenu, za který v 50 zápasech nastřílel 30 gólů.

V týmu Itálie nezklamali Robert Acquafresca a Sebastian Giovinco. Kolísavé výkony Angličanů se vyhnuly snad jen defenzivním záložníkům Lee Cattermolovi a Fabrici Muambovi. Zejména Cattermole svým stylem hry patří k vysoce ceněným hráčům, prezident Wiganu Dave Whelan se „anglického Gattusa“ nebál označit za neprodejného.

Závěrečné boje šampionátu jen prokázaly, že všichni mladí hráči ze špičkových evropských mužstev jsou schopni výborně pracovat s míčem, samozřejmě v maximální možné rychlosti. Bohužel, řadě českých nadějí tato vlastnost prozatím ještě chybí.

Aniž by ještě byl znám nový mistr Evropy, začaly již boje v kvalifikaci o postup na příští šampionát, který se uskuteční v Dánsku. Česko do nich vstoupilo snadným vítězstvím 8:0 nad San Marinem, ale cesta na turnaj bude ještě velmi dlouhá a plná kvalitních soupeřů, jako například úřadujících mistrů Evropy z Německa.