Hon na fotbalové hvězdy

Ronaldinho, Terry, Řepka. Tři rozličné osobnosti, tři špičkoví hráči z opačných koutů světa, přesto jeden společný jmenovatel u nich najdete: je na ně pořádán novodobý hon na čarodějnice. Dostat se do křížku s médii jde snadno, stačí podvést manželku, proflámovat den před utkáním nebo jen zkrátka zajít občas do herny.

Ať už tu budeme mluvit o bývalé fotbalové hvězdě číslo jedna, o míčovém kouzelníkovi Ronaldinhovi, nekompromisním kapitánovi Albionu, Johnu Terry nebo o šéfu sparťanské defenzívy, Tomáši Řepkovi, vždy si jejich jméno můžeme spojit s nějakým z posledních mediálních skandálů. Stejně snadno, jako se zvládli dostat do centra zájmu novinářů díky svým spolehlivým výkonům na hřišti, dokázali to rovněž v jiné disciplíně, v mravní neukázněnosti.

Už dlouho se říká, že špičkový fotbalista reprezentuje svůj klub i svou zemi při jakékoliv příležitosti a soukromý život není výjimkou. Vzhlíží k němu malé děti, ale rovněž i dospívající mladá generace. Holt, jak se jednou stanete profíkem, už není cesty zpět a vy se musíte držet na uzdě. Otázkou však zůstává, kde je ona hranice únosnosti, zda skutečně je takový přečin prohrát denně par set tisíc na automatech nebo si povyrazit ve svém volném čase na večírek a odreagovat se tancem.

Brazilci mají přece tanec v krvi, rytmy zkrátka milují. Obviňovat tak neustále jihoamerické hráče z flámů je hezké, občas potřebné a trefné, ovšem ne vždy by se za mediální hon na čarodějnice měli stavět rovněž fanoušci a vedení klubu. To samé se dá říci o Řepkově vášni v hraní hazardních her. Jsou to přece jeho peníze, které vyhazuje a obírá o ně svou rodinu, nemyslíte?

Můžeme jednotlivé hráče odsoudit, zavrhnout a odsunout předčasně do fotbalového důchodu, ale možná bychom nejdřív měli začít u sebe, než budeme hodnotit a odsuzovat druhé. Já vím, oni mají na rozdíl od nás astronomické platy, a tak se podle toho musí chovat, ale jsou to jen lidé, které nikdo nenaprogramuje, aby se vždy zachovali správně. Copak by fotbalový svět bavilo, kdyby po hřišti běhalo dvaadvacet vzorných fotbalistů, kteří by zapomněli na zlostná gesta a občasný prohřešek proti pravidlům, ať už životním nebo těm fotbalovým?

V Česku právě probíhá fotbalová okurková sezóna. Kromě zahraničních lig a pár přáteláčků, není o čem psát a tak je snadné chytit se Řepkových excesů, mileneckých avantýr a vášni k hazardu. Jak se odsuzuje hráč za podvod své rodiny, nám právě ukazují v Anglii, kde je na Terryho pořádán skutečný hon, který může skončit nejen stržením kapitánské pásky, ale v nejkrajnějším případě vyřazením z reprezentace. Výsledek zatím neznáme a já jen doufám, že lidé zase začnou na fotbalisty, i když jakkoliv hvězdné, koukat jako na lidi z masa a kostí, kteří zaslouží trest, finanční pokutu, nebo veřejné hanobení, jehož se jim denně dostává, ale ničit jejich fotbalové umění, kterým baví tolik dychtivých fanoušků, to by byla přeci jen škoda.