Dvě fotbalové cesty: s penězi a bez nich

Fotbal se dá hrát za domem s koulí zamotaného prádla, stejně tak na pláži s nafukovacím míčem. Nejkouzelnější na téhle hře je, že nezná hranic, ani překážek. Můžete být součástí světového klubu nebo jen členem vesnického mančaftu. Fotbal má několik cest, v té české nejvyšší fotbalové soutěži jsou dvě: s penězi a bez nich.
Když máte jméno, máte i sílu na diplomatickém poli. Není náhodou, že si pražská „S“ dovolí odvolávat proti vylosování českého poháru. Kladno nebo střížkovská Bohemka by si to jen těžko dovolily. Je to o síle hlasu, osobnostech v čele klubu a samozřejmě o penězích. S těmi jde vše ruku v ruce, a když je máte, můžete si vykouzlit třeba i změnu zápasového termínu.
Los
Vzpomínáte si na slova Ivana Horníka, které imitovala slavná hra „Ivánku, kamaráde“? Byl to právě žižkovský bafuňář, který přemýšlel o tom, jak nacvičit los, aby se jeho svěřenci mohli pořádně rozkoukat na place. Humor stranou, takhle nějak to totiž možná dříve skutečně fungovalo v zákulisí českého fotbalu. Drobné tlaky ze stran velkých klubů, jak že by to mělo být vylosované, nejsou úplně scestné. Teď už chybí jen nacvičit počasí, protože jak sám Ivánek dobře věděl, všechno je to stejně jenom o něm.
Příprava na sezónu
Úvod přípravy bývá u všech tuzemských klubů stejný. Hráči se sejdou k prvnímu tréninku i s několika novými tvářemi. Rozdíl je v tom, že v těch zvučnějších klubech se jedná o nové posily, které mají zvýšit konkurenci, u méně finančně zajištěných jde především o mladé dorostence nebo pomalu vyhasínající hvězdy, které to nejlepší už mají za sebou.
Soustředění
Dříve byli všichni šťastní, že mají nymburské sportovní centrum, dneska pomalu nevyhovuje ani druholigovým celkům, a tak si začínají hledat nová útočiště svých předsezónních pobytů. Ty nejbohatší už léta létají do teplých krajin za kvalitními terény a zvučnými soupeři. Letos už tam dokonce byla většina ligových mužstev. Jedno pozitivní to má, asi to s tou krizí nebude tak hrozné, když se nespokojí s domácími podmínkami.
Rozhodčí
Věčné debaty na adresu rozhodčích nemají konce a těžko ho někdy mít budou. Už Pavlín Jirků řekl po nejskandálněji odpískaném derby pražských „S“ v novodobé historii české ligy, po derby na podzim 1995, že je občas lepší zhasnout světa a odjet. Vyvrcholením všeho byly aféry kolem klubu ze Slovácka a Viktorie Žižkov. Obávám se však, že to byla pouze špička ledovce. Žižkovská pentle ze závěru zápasů, nebo letenské trestňáky, kterých se občas kopalo třicet za zápas, jsou dodnes legendární.
Komentáře (0)
Zatím nikdo nevložil žádný komentář. Buďte první :)