Jak slávisté porážejí Slavii

[hot]KOMENTÁŘ[/hot] Slavia v neděli poprvé v novém ligovém ročníku prohrála, Liberec v něm premiérově zvítězil. Takový byl první komentář k nečekanému nedělnímu výsledku Slavia-Liberec (1:3).

Jak slávisté porážejí Slavii
Jenže byla to vůbec náhoda? Liberec jezdí do Edenu velmi rád, v roce 2009 tu remizoval 2:2, letos na jaře tu zastavil svou výsledkovou krizi a zvítězil zde 2:0. A včera to tedy zaslouženou výhrou 3:1 zopakoval.

Ze sedmi gólů v SynotTip Areně vstřelil do branky červenobílých pět branek Chorvat Andrej Kerič. Tolik suchá statistika.

Jenže. Kdo vlastně poráží v duelech s Libercem Slavii? Nejsou to slávisté sami?

Ještě v nedávné minulosti vyčítali fotbaloví experti vedení Sparty, že se ke svým odchovancům chová macešsky, že je lehkovážně pouští do světa a když tam vyrostou v ligovou extratřídu, tak je za velké peníze kupuje zpět na Letnou. Příkladem za všechny budiž sparťan Obajdin, který si udělal jméno právě v Liberci, a ten za něj poté utržil od Sparty slušné miliony.

V nedělním podvečeru bylo na zaplněných slávistických tribunách slyšet nespokojené hlasy: „Mají útočníci jako Hora nebo Zákostelský vůbec na to, aby hráli ve Slavii? Notabene, aby chodili na hřiště s úkolem otáčet nepříznivý výsledek?!“

Přitom se stačilo podívat na základní sestavu Liberce: v obraně bývalí slávisté Theodor Gebre Selassie a Radek Dejmek, v záloze Lukáš Vácha, Marcel Gecov, v útoku Jiří Štajner. Ze severočeského kádru ještě hrával za Slavii Miroslav Holeňák a těsně před startem sezony odešel z Liberce do tureckého Konyasporu na hostování Bořek Dočkal. Tento slávistický odchovanec patří do reprezentační jedenadvacítky, stejně jako další hráči vypiplaní v Edenu – Gecov a Vácha. Ti ostatně minulou středu nastoupili v Praze na Julisce v základu úspěšného týmu do 21 let v kvalifikaci ME proti San Marinu (5:0). A Jiří Štajner ve stejný den právě v Liberci válel ve vydařeném přátelském duelu národního A-mužstva proti Lotyšsku (4:1).

Štajner se v lize vrátil do Edenu po dlouhých čtrnácti letech, když ještě v tom starém slavil v roce 1996 se Šmicrem, Bejblem, Poborským, Suchopárkem a třeba i s Lukášem Jarolímem titul. „Už je to dlouho, takže to tolik neprožívám, ale pro mladé exslávisty Dejmka, Gecova či Váchu musí tahle výhra znamenat slušné emoce a zadostiučinění,“ nechal se slyšet čtyřiatřicetiletý Jiří Štajner.

To tedy asi ano. Ovšem nejspíš by se měli zamyslet „soudruzi ze Slavie, jestli někde nedělají chybu“. Jestli třeba nenakupují příliš posil, které se neosvědčují (viz minulý ligový ročník), a přitom na český venkov pouštějí nadějné fotbalisty, z nichž záhy vyrůstají úspěšní reprezentanti. Časy před pěti lety, kdy kvůli svým nekomfortním ekonomickým podmínkám museli sázet na své vlastní mládí, se Slavii přece vzápětí velmi vyplatily.