Bij Slováka do hlavy! Ale kterého?

[hot]KOMENTÁŘ[/hot] Média po prvním zápase posledního předkola Ligy mistrů Sparta-Žilina (0:2) chrlí analýzy, jak zoufalý je současný stav českého fotbalu a že po loňském výprasku národního týmu potupili Slováci na Letné i tuzemského ligového mistra.

Bij Slováka do hlavy! Ale kterého?
Spekuluje se o tom, zda hráči, jako Lačný, Hoheneder či Kweuke mohou vůbec nastupovat v základní sestavě týmu, který nese hrdé jméno Sparty, jestli by to s Matějovským, Sionkem a Wilfriedem bylo lepší, jestli se dá za týden bez dalších vykartovaných opor - Řepky a Brabce - aspoň teoreticky pomýšlet na zvrat, jestli je Jozef Chovanec mužem na svém místě, jestli se měl na poslední chvíli kupovat právě teplický Vachoušek, co by bylo, kdyby za stavu 0:0 Kweuke proměnil své sólo, a kdyby Rakušan Hoheneder rozuměl česky a uhnul před prvním žilinským gólem brankáři Blažkovi z cesty.

Na všem je kus pravdy. Pak je tu ale ještě jedna zásadní otázka: Zaslouží si vůbec český fanoušek, aby se na našem území hrála elitní Liga mistrů? Sparta udělala marketingově pro postup do základní fáze Champions League vše. Na zápas platily permanentky, vstupné bylo přijatelné. A diváci lační po velkém fotbale překvapili a zaplnili po dlouhé době Letnou do poslední místečka. Atmosféra před zápasem byla skvělá jako před nejslavnějšími letenskými bitvami nedávné historie. Při sparťanské hymně i při znělce Ligy mistrů šel doslova mráz zádech…. Fantastická kulisa.

Jenže… Postupem času jako by déšť všechnu tuhle euforii a krásu odplavil jako ničící vodní toky na Liberecku. Už v první půli je slyšet z ochozů zapomenutý hloupý pokřik z federálních ligových časů „Bij a bij a bij Slováka do hlavy!“. Paradoxně kotel za pár minut nato skanduje jméno slovenského reprezentanta a účastníka MS 2010, Slováka ve sparťanských službách Juraje Kucky. „Som z toho volaký zmetený,“ řekl by si po vzoru majora Terazkyho z Černých baronů neinformovaný divák. Vždyť na lavičce Žiliny je český trenér, mimochodem bývalý sparťan, Pavel Hapal a v žilinském kádru působí hned několik Čechů.

A kterého Slováka to máme vlastně bít? Majitele Sparty, slovenskou firmu J&T (Jakabovič a Tkač), hlavního trenéra a generálního manažera letenského klubu Jozefa Chovance, či tři Slováky v základnách sestavě rudých – Juraje Kucku, Igora Žofčáka a Miloše Lačného? Za stavu 0:1, kdy to Sparta nejvíc potřebuje, začíná publikum na své hráče pískat, pískot slyší v uších i vystřídavší Lačný, stejně jako po něm Vachoušek. A za stavu 0:2 to již v 73. minutě téměř třetina hlediště balí a odchází rezignovaně domů.

Bony Wilfried odložil před sezonou svou dvanáctku na dresu v rámci sparťanské akce, že dvanáctým hráčem Sparty je jeho fanoušek. Jenže v úterní pražské uplakané noci kromě mužstva zklamal v letenském týmu i „fotbalista s číslem 12“. Začal skvěle, ale po přestávce to totálně zabalil. Takhle se o Ligu mistrů skutečně nehraje.